Číslo, které překvapilo i samotné odborníky. Čtyřicet procent pacientů sice chodí na vyšetření a polyká pilulky, objektivní nález ale chybí. Lékaři totiž příčiny choroby neznají. Léčíme se, ale nevíme z čeho. Prášky ale poslušně bereme.

Konkrétním příkladem může být sedmatřicetiletá Vendula Dvořáková z Prahy. Léta trpěla únavou a nevysvětlitelnými teplotami, lékaři ji posílali od vyšetření k vyšetření. Z každé ambulance si odnesla hustě popsanou zprávu a recept. Většinou na širokospektrá antibiotika. "Vždy se mi ale ulevilo jen na pár dní. Pak problémy začaly nanovo," popisuje Vendula.

Skutečně jí pomohla až celostní medicína. "Zjistila jsem, že jsem přetížená a nedokážu se vyrovnat se smrtí otce," vzpomíná na těžké životní období. Změnila proto zaměstnání, začala se věnovat józe, upravila jídelníček. "Pomohly mi konzultace, které měly spíš formu psychoterapie. Dostala jsem správně namíchané bylinky a homeopatika," říká žena. Dnes se cítí líp.

Od chemie k bylinkám

Podobnou cestou se vydávají tisíce dalších lidí. "Postupně zjišťují, že se západní medicína dívá na věci zjednodušeně. Řeší jen následky, už ale nezkoumá příčiny. Výsledkem je často jen krátkodobá úleva," vysvětluje Lenka Sobková, která vystudovala klasickou farmacii, ale zběhla k celostní medicíně, homeopatii a fytoterapii. Nyní působí jako specialistka na celostní přístup k výživě a ke zdraví ve společnosti Vitalvibe.

Klasickým případem řešení nemoci v klasické medicíně jsou problémy se štítnou žlázou. Lidé dostanou většinou jen hormonální léčbu. Žláza nevyrábí dost hormonů, takže se tělu dodají uměle. "Západní medicína se neptá, proč žláza přestala fungovat a ve kterém životním okamžiku se to stalo," přibližuje Sobková. Lékaři ani moc nepřemýšlejí, jak tento stav ovlivnil další orgány v těle. Léčí jen dysfunkci jedné části. "Naopak východní směry sledují pacienta komplexně. Vše chápou jako problém celého organismu," doplňuje specialistka na hormonální rovnováhu.

aju br1

Ájurvédské restaurace neexistují, každé jídlo je totiž originál

Tělo zkrátka funguje jako celek a orgány pak pracují společně jako tým. Léčba se pak šije každému pacientovi na míru podle jeho individuálních potřeb. "Neexistuje jeden univerzální lék pro všechny," vysvětluje homeopatka, která radí i s vhodným složením jídelníčku.

Jídlo dokáže uzdravovat

Správný jídelníček je totiž další cestou, jak zdravotní problémy utlumit. Doslova za lék jídlo považuje ájurvéda – nauka, jejímiž principy se lidé řídili už před třemi tisíci let. "Je třeba ale toto jídlo použít v pravou chvíli a s tím správným záměrem," potvrzuje specialista na ájurvédskou kuchyni Gary Wright.

Třeba u dětí dokáže ájurvéda posílit imunitní systém. Onkologickým pacientům zase umí detoxikovat tělo po chemoterapii. "I při této léčbě se ale musí vždy postupovat individuálně. Jeden  správný recept, který pomůže všem, neexistuje," upozorňuje Wright, který dříve provozoval vlastní ájurvédskou restauraci a dnes pro zastánce zdravého životního stylu pořádá 
pravidelná setkání s přednáškou v pražské Galerii Černá Labuť, kam zve jako hosty osobnosti z kulinářského světa.

Myslet a vyrovnávat

Hlavní myšlenkou ájurvédského učení je vyrovnanost takzvaných "dóš", tedy tří základních energetických složek člověka. Jejich poměr je v každém člověku originální, každé tělo si proto žádá také jiné složení stravy. "Zatímco moje partnerka je vegetariánka, já jsem spíš metabolický typ. Maso potřebuji minimálně v zimě," říká Gary Wright. Ani s masem by se to ale podle něj nemělo přehánět.

"Lidé by maso neměli jíst víc než jednou týdně a den poté by si měli dát půst, aby tělo zvládalo maso dobře strávit. Správné trávení je základním klíčem ke zdraví, energii a vitalitě. Bez něj se stává tělo energeticky insolvetní. U někoho dříve, u někoho později, dodává Gary Wright.

Více o ájurvédské večeři najdete ZDE.

foto: Shutterstock, zdroj: Ájurvédské večeře