Zhruba před půl rokem se v Berlíně sešli akademici, diplomaté a výzkumníci energetiky, aby se společně vydali na myšlenkovou výpravu do země, kde neexistují fosilní paliva. Začali domněnkou, že světový přesun k používání obnovitelných zdrojů je nevyhnutelný. To je budoucnost těžko představitelná vzhledem k tomu, že pohonným hmotám momentálně zcela dominují ropa a plyn. Chytré hlavy se však přes tento drobný problém přenesly a zvažovaly, jak by se měl svět změnit nejen ekonomicky, ale i společensky. Ropa, uhlí a plyn se na utváření naší politické a ekonomické situace podílejí více než sto let. Kdyby se tedy fosilní impérium rozpadlo, co by se stalo?

Je jednoduché podobné scénáře zavrhnout jako plané naděje ekologických nadšenců. Fosilní průmysl má momentálně hodnotu necelých 5 biliónů dolarů. Navíc má podporu v současné Trumpově politice. Jenže celosvětová nadvláda ropy, plynu a uhlí může být ve skutečnosti křehčí, než se zdá. Mezinárodní energetická agentura nedávno vydala prohlášení, že dvě třetiny energie přidané do světové energetické rozvodové sítě pocházely právě z obnovitelných zdrojů. Berlínského setkání se účastnil také David Sandalow, který se podílel na správě Obamovy administrativy, a v závěru summitu prohlásil: „Modely, které se zabývají energetikou, obnovitelné zdroje neustále podceňují. Občas mě opravdu ohromuje, jak moc se mýlí.“

ropa shutterstock 328322084

Vědci začínají polemizovat o tom, jak bude vypadat svět bez průmyslů, zpracovávajících plyn, ropu a uhlí.

Že by ropa neměla až takovou cenu? 

Velice drobné změny v celosvětovém zásobování energie mohou mít pro fosilní průmysl vážné následky. V roce 2015 rapidně klesla cena ropy jen kvůli drobnému poklesu v poptávce. Elektricky poháněná vozidla mohou mít na ropu podobný dopad. Například kanadské ropné písky dlouhodobě prodávají jen za pořizovací cenu, bez profitu. Mnohé společnosti tak byly nuceny prodat své podíly v těžařských závodech.

Některé firmy zabývající se analýzou energetického trhu uvádějí, že kdyby fosilní průmysl ztratil 10 % podílu na trhu na úkor elektrických aut, bylo by to pro něj paralyzující. Přetáhlo by to totiž kolem 2,3 biliónů dolarů. Nejvíce by utrpěly společnosti s investicemi v drahých nalezištích ropy. Lidé by sice pokračovali s používáním ropy, ale jen z levných zdrojů. „Produkce ropy by se soustředila na levnější regiony, jako je Střední východ,“ uvádí ve zprávě Sandalow.

Demokratičtější společnost?

Trvalý pokles fosilních paliv by pravděpodobně měl i politické důsledky. Potrubí, rafinerie a elektrárny fungují na systému příkazů shora dolů. Spoléhají na masivní vládní dotace. Společnost čerpající energii ze solárních panelů umístěných na střechách jednotlivých domů je v jistém smyslu přesným opakem. Je to jako přesun diváků od centralizovaných televizních sítí, jako je TV Nova, k decentralizované síti YouTube. Tato budoucnost může být stále více regionální a lokalizovaná, předpovídá zpráva. „Občané, kteří poskytují vlastní energii a mají lepší přístup ke vzdělání, zdraví a bohatství nezávisle na vládních programech, mohou být povzbuzeni k tomu, aby si řekli o větší politickou účast, nebo v některých extrémních případech dokonce podporovali tendence k osamostatnění od vlády.“

hurikany shutterstock 736352344

Jen v USA způsobily hurikány škodu za 262 miliard.

Společnost, která se stává demokratičtější a současně socialistickou a nahrazuje fosilní paliva obnovitelnou energií, zní jako utopie. Proč by ale svět nemohl vyměnit jednu éru globálních vládců za druhou? Suroviny, technologie a politická hnutí, potřebné k přechodu k obnovitelným zdrojům energie v takovém rozsahu, který by zničil průmysl fosilních paliv, by se nakonec mohly soustředit v autoritářských zemích, jako je Čína. Tento posun může také být veden jen několika málo masivními korporacemi. Mohou to být fosilní operátoři jako Statoil, kteří rychle přecházejí na čistou energii a vytváří tak novou generaci energetických obrů, nebo technologičtí giganti z oblasti Silicon Valley, jako jsou Google, Apple, Tesla a Amazon.

Technologičtí magnáti a přírodní katastrofy

Před deseti lety neměly společnosti ze Silicon Valley o Washington valný zájem. „Nyní ale vidíme obrovské zvyšování politických výdajů,“ vysvětlila Sarah Bryner, odbornice na proudění peněz v americké politice. Společnosti Facebook, Google, Microsoft, Apple a Amazon utratily jen loni za lobování 49 milionů dolarů. Jejich průmysl se stále více zajímá o dopravu a energii. Například společnost Google vyvíjí elektromobily s vlastním pohonem a technologie pro ukládání obnovitelné energie – dvě věci, které by mohly rychle zničit obchodní model fosilních paliv. „Pokud začneme řešit změnu klimatu, jsou v tržních příležitostech biliony a biliony dolarů,“ řekl ředitel společnosti Fortune.

Obnovitelné energie by také pomohly předcházet vysokým obnosům za škody způsobené přírodními katastrofami. V USA způsobily hurikány Harvey, Irma a Maria až 262miliardové škody. Vědci si myslí, že astronomicky vysoké částky jsou spojeny s klimatickými změnami, a tudíž s emisemi uhlíku, které produkují fosilní paliva. Devadesát největších producentů emisí skleníkových plynů způsobilo od roku 1880 zvýšení teplot asi o polovinu, což nedávno vyčíslil článek z akademického časopisu Climatic Change. „Můžeme určit nárůst hladiny moří vyplývající z emisí, které produkuje Exxon, BP nebo Shell,“ uvedl Peter Frumhoff, spoluautor studie a ředitel oddělení vědy a politiky v Unii zainteresovaných vědců. 

led shutterstock 167119931

Klimatické změny mají také na svědomí podle odborníků fosilní paliva.

Jeho výpočty však mají i velice pozitivní stránku. „Pokud se říše fosilních paliv zhroutí kvůli konkurenci z obnovitelných zdrojů a elektrických automobilů, mohlo by to znamenat výrazný pokles emisí uhlíku,“ řekl Frumhoff. Předpovídá, že by to mohlo znamenat odvrácení od překonání teplotního prahu, který by s sebou přinesl naprosto katastrofální klimatické změny.

Fosilní paliva podporuje Trump 

Frumhoff však není přesvědčen, že trh s nízkouhlíkovými technologiemi může tento přechod způsobit sám o sobě. Poukazuje na nedávnou studii Nature Energy naznačující, že téměř polovina nových investic do ropy by bez dotací ze strany státních a federálních vlád negenerovala zisk. Tržní síly se mohou prosadit jen do té míry, do které vlády upřednostňují fosilní paliva. „Nemyslím si, že se můžeme spoléhat na exponenciální růst v obnovitelných zdrojích bez politických závazků, které by jej zajistily,“ argumentoval.

Tyto závazky však chybí. Rozhodnutí prezidenta Trumpa o zrušení Plánu čisté energie – které čelí právním problémům – jen podporuje průmysl fosilních paliv. Zdá se, že dělá vše, co je v jeho silách, aby zajistil nadvládu průmyslu. Sandalow si však nemyslí, že takovéto „zpátečnické“ myšlení je pro dlouhodobý vývoj určující. „Existují důvody domnívat se, že celosvětový energetický systém, v němž bude dominovat obnovitelná energie, bude přinejmenším z dlouhodobého hlediska stabilnější, mírumilovnější a spravedlivější než ten, na němž dominují fosilní paliva a jaderná technologie,“ tvrdí Sandalow. Geopolitická cesta k tomuto cíli je nicméně neznámá.

foto: Shutterstock, zdroj: Vice