fbpx

Zveřejněno: 20. 7. 2017

Zvířata v zoologických zahradách jsou vězněna na malém prostoru za mřížemi nebo skleněnými zdmi, trpí psychickými problémy, a pokud je jich přebytek, je dovoleno nevinné tvory utratit. Přesto všechno je návštěvnost ZOO vysoká a patří k velmi oblíbené rekreační aktivitě. 

Spousta z nás věří tomu, že zoo existují kvůli zachování živočišných druhů. Nicméně drtivá většina zvířat chovaných v ZOO na listině ohrožených zvířat vůbec není. A ty, které jsou, pravděpodobně nikdy do svých přirozených prostředí vrácena nebudou, jelikož většina zoologických zahrad nikdy nebyla v kontaktu s žádným programem pracujícím na návratu zvířete do přirozeného prostředí. Chovatelské programy v ZOO jsou totiž primárně určeny k udržení populace zvířat v zajetí.

Jsi navíc? Pak zaplatíš nejvyšším trestem

Pravdou je, že ZOO existují především pro zisk. A největší návštěvnost dokážou zaručit zvířecí mláďata. Ta se rodí i navzdory tomu, že je zoologická zahrada přeplněná. V tu chvíli se některé ze starších zvířat stane přebytečným. Management řízení přebytku zvířat je jedním z nejlépe střežených tajemství moderních zoo. V roce 2014 byl svět šokován, když v kodaňské ZOO zabili zdravého žirafího samce před zraky veřejnosti právě z důvodu přebytku. Vědecký ředitel kodaňské ZOO se otevřeně přiznal k tomu, že se jedná o běžnou praxi. I další zoologické zahrady včetně těch českých (např. ZOO ve Dvoře Králové) pak opatrně přiznaly, že se u nich neveřejně provádějí stejné praktiky. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií totiž monitoruje počty rozmnožovaných zvířat a doporučuje nadbytečná zvířata utratit. Studie organizace CAPS zjistila, že je v evropských zoologických zahradách utraceno 3000–5000 zvířat ročně.

Přirozenost? Tu zde nehledejte

Jedním z dalších mýtů je, že jsou návštěvy zoo tou nejlepší příležitostí, jak se o zvířatech poučit. Ve skutečnosti se ale žádné zvíře chované v zajetí neprojevuje svým přirozeným způsobem. V zoo můžeme pouze poznat, jak se dané zvíře chová v zajetí, a na tom mnoho poučného není. Zoologické zahrady se také rády prezentují jako výuková centra pro děti. Z hlediska ekovýchovy se však jedná o velmi nevhodný příklad. Prezentováním zvířat uvězněných za zdmi ZOO se děti učí, že se zvířaty je možné dle libosti manipulovat k uspokojení vlastní zvědavosti. Učí se, že zvířata nemají právo, aby s nimi bylo zacházeno jako s myslícími a cítícími individualitami s vlastními potřebami.

zoo shutterstock 632269925

Stereotypním chováním se vyznačuje mnoho zvířat v zoologických zahradách. Možná jste si i vy všimli, jak přecházejí lvi ve vnitřním či vnějším výběhu sem a tam.

Psychické problémy jsou na denním pořádku

Smutné je, že po celém světě jsou zdokumentovány případy zvířat v zajetí, které vykazují známky psychických onemocnění, jako jsou deprese a úzkosti. V rámci zoologických zahrad je to jev tak běžný, že má svůj vlastní terminologický název: Zoochóza. Zoochóza zahrnuje projevy, jako jsou kymácení se, nadměrné pochodování sem a tam, kroužení, kroucení krkem, sebepoškozování a konzumace výkalů.

Antidepresiva pro všechny 

K takovým projevům dochází v případě, že nemá zvíře možnost projevit svoje přirozené touhy. To ho vede k psychické deprivaci a následně ke stereotypnímu chování, se kterým se v ZOO běžně setkáváme (vzpomeňme například vnitřní výběhy lvů). S tímto nežádoucím problém se zoologické zahrady vyrovnávají po svém. Zvířatům jsou podávány léky, antidepresiva, které mají toto chování odbourat. Vědkyně a spisovatelka Laurel Braitman, jež se této problematice věnuje, zmiňuje, že se nesetkala s žádnou zoo, ve které by nebyla vyzkoušena psychofarmaka.

Byznys je byznys 

Zoo zkrátka existují primárně, aby vystavovaly zvířata a vydělávaly na nich peníze. Zvířata v zoologických zahradách strádají jak fyzicky, tak psychicky. Člověkem uměle vytvořené životní podmínky totiž nemohou nikdy naplnit jejich komplexní potřeby. Zbaveni soukromí a svého útočiště jsou vystavena neustálým pohledům návštěvníků, kteří chtějí získat falešnou exotickou zkušenost.

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...