fbpx

Zveřejněno: 16. 7. 2017

Dlouholetá ochrana pand velkých je velkým přínosem nejen pro medvědy samotné, ale i pro životní prostředí. Podle nové studie Michiganské státní univerzity zvyšuje zalesňování farmářských polí a budování přírodních rezervací biodiverzitu a bojuje i proti nežádoucím změnám klimatu.

Národní poklad – i tak se černobílým huňáčům v Číně přezdívá. Není proto divu, že se o jeho záchranu snaží už několik desetiletí. Zdejší vláda zavedla rozsáhlé programy, které měly za cíl přeměnit zemědělské pozemky zpět na lesy, a stanovila i naprostá omezení ohledně těžby dřeva.

giphy downsized

Vedlejší účinky

I když bylo původním a jediným záměrem ochránit před vyhynutím pandy, ukázalo se, že mají provedená opatření ještě další plusy. „Nezamýšlené důsledky lidského chování mohou mít na životní prostředí i pozitivní dopad,“ říká Jianguo Liu, ředitel Centra pro systémovou integraci a udržitelnost (Center for Systems Integration and Sustainability). Andrés Viña, specialista na dálkové snímání, prostudoval satelitní fotky korun stromů a při analýze získaných dat zjistil, že se uměle vysazeným stromům v přírodních rezervacích nebývale daří.

Lesy uzdravují planetu 

Výzkumníci chtěli zjistit, jaký má ochrana pand velkých vliv na zdraví planety a ostatní zvířata či rostliny. Je zřejmé, že rozsáhlé lesy uvnitř rezervací i kolem nich poskytují útočiště pro mnoho vzácných druhů fauny i flóry a pomáhají tak biologické rozmanitosti v daných oblastech. Nepropustný baldachýn pralesa navíc pohlcuje oxid uhličitý. Tím zmírňuje skleníkový efekt a přispívá k pozitivním změnám klimatu. 

giphypanda downsized

Stromy se musí sázet dál od sebe

Na některých místech bylo prvotním cílem opětovného zalesňování zachovat půdu a vodu. Jehličnany se tedy vysazovaly blízko u sebe. Jenže o několik let později se přišlo na to, že tato strategie nebyla až tak úplně šťastná. Sluneční paprsky se totiž nedokázaly protlačit skrz husté koruny stromů. Protože vegetace v nižších vrstvách lesa neměla ke světlu dostatečný přístup, nemohla tolik prosperovat. A vzhledem k tomu, že lesní podrost je tvořen bambusem, nedařilo se ani přirozené potravě ohrožených pand. „Alespoň už pro příště víme, že stromy by měly být různých odrůd a mít mezi sebou větší rozestup. Přesto jsou pozitivní výsledky studie nezanedbatelné a v programech na ochranu pand i životního prostředí musíme nadále pokračovat, jen je zapotřebí to trošičku vyladit. Další nové benefity na sebe určitě nenechají dlouho čekat,“ dodal Andrés Viña. 

foto: Shutterstock a Giphy, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...