Je jich pět a 8. června slaví svůj mezinárodní den – Atlantický oceán, Severní ledový oceán, Jižní oceán, Indický oceán a Tichý oceán. Měli bychom si je hýčkat. Pro život na planetě mají totiž nezastupitelnou funkci. K jejich ochraně můžeme přispět tím, že budeme kupovat ryby jen z udržitelného chovu a lovu, omezíme uhlíkovou stopu nebo spotřebu plastů a mikroplastů. Velkou hrozbou pro oceány je změna klimatu.

Mezinárodní den oceánů vyhlásila OSN roku 1992, pro celý svět je totiž třeba připomínat důležitost nejen jejich, ale i moří. Ovlivňují planetu, biosféru, celkové klima Země. Prvně se Mezinárodní den oceánů slavil v roce 2009. „Oceány jsou skutečné plíce planety, produkují polovinu jejího kyslíku, na oceánech a jejich bohatství závisí obživa a živobytí miliard lidí. Mořské ryby jsou základním zdrojem proteinu pro skoro tři miliardy lidí, dvě stě miliónů lidí je zaměstnáno přímo či nepřímo v mořském rybolovu. Oceány absorbují třicet procent emisí oxidu uhličitého a stabilizují klima – oceán je tzv. biologickou pumpou, když asi deset procent fytoplanktonu klesá ke dnu nerozloženo, čímž v sobě zachytává část uhlíku z atmosféry, zmenšuje jeho koncentraci v atmosféře a snižuje jeho vliv na skleníkový efekt,“ uvedl pro náš portál Jan Freidinger z Greenpeace ČR.

ocean4

Vlivem znečišťování vody v oceánech se stále více živočichů stává ohroženými druhy

Za mnohé jim vděčíme

„V oceánech je vázáno dvacetkrát více uhlíku než v pevninských ekosystémech. Dalším důležitým vlivem světového oceánu na celkovou stabilizaci Země je velký oběh vody, který se uskutečňuje mezi oceánem a kontinentem. Jinými slovy, oceánům vděčíme za mnohé, ale nechováme se podle toho,“ dodal. Že jste se ve škole učili, že jsou jen čtyři oceány a na téma „pátý oceán“ vzniklo moc písniček? Jižní oceán, respektive Jižní ledový nebo Antarktický oceán, byl oficiálně definován až v roce 2000, byť mezi námořníky má tradici již dlouhou, obklopuje Antarktidu. Pečovat je třeba o všech pět oceánů. Jak k tomu může přispět běžný člověk? Podle Freidingera jsou to následující cesty: kupovat ryby jen z udržitelného chovu a lovu, omezit uhlíkovou stopu a prosadit používání čistých obnovitelných zdrojů energie či omezit spotřebu plastů a hlavně mikroplastů.

Znečišťování oceánů

Oceány bohužel znečišťujeme vším možným, čím jen lze. Freidinger vypočítává: živinami z kanalizačních splašků, zemědělství a z atmosféry, spalováním fosilních paliv (dusík, fosfor)… „To má za následek tzv. vodní květ – nadměrný rozvoj mořských řas (vyčerpání kyslíku hubí ostatní organismy),“ upozorňuje. Dále: půdními částicemi, půdní erozí těžbou, bagrováním, lesnictvím a zemědělstvím. „Půdní částice kalí vodu, brání fotosyntéze v hloubce, dusí ryby a jsou nositeli toxických látek a živin,“ říká Freidinger. Problém jsou také toxiny – PCB, DDT, těžké kovy. „Jejich zdrojem jsou herbicidy, pesticidy, průsak ze skládek. Mají za následek kontaminace potravy, mohou se hromadit v tucích a v potravním řetězci, mají dlouhodobé působení,“ vysvětluje.

Problém je podle slov Freidingera i znečištění ropou. „Asi polovina ropy pochází z automobilů, průmyslu, strojů na pevnině, třetina z běžného provozu cisternových lodí a pouze třináct procent z havárií cisternových lodí,“ říká. Oceány jsou znečišťovány i již zmiňovanými plasty, které pocházejí z rybářských sítí, jsou odpadem z lodí i z pevniny. „Zraňují mořské živočichy, koncentrují se například jako Great Pacific Garbage Patch,“ pokračuje. „Další znečištění: cizí druhy organismů (šíření v balastu lodí), patogenní mikroorganismy, radioaktivní izotopy, tepelné a hlukové znečištění,“ uvádí.

ocean3

Odpad zaplavuje nejen pobřeží oceánů. Co bude dál?

Vymírání korálů

Oceány drancujeme. Dříve se zdálo, že oceány jsou nevyčerpatelnou zásobárnou ryb a mořských plodů. Za posledních padesát let jsme kvůli moderním technologiím průmyslových rybářů dokázali zdecimovat stavy populací řady ryb, některé, jako tuňák obecný, jsou na hraně vyhynutí s populací čítající okolo pěti procent původní velikosti. Asi pětaosmdesát procent rybích populací je přeloveno nebo loveno na maximum,“ podotýká Freidinger. Asi největší aktuální hrozbou pro oceány je podle jeho slov změna klimatu. Kvůli ní se oceány oteplují a okyselují, dochází kupříkladu k vymírání korálů, tedy k obrovským a často nevratným škodám.

Čtěte také: 

Lze odvrátit ekologickou katastrofu?

Může čistá příroda nabídnout pracovní příležitosti? 

Proč je čistá energie solárních panelů špinavá? 

 

foto: Shutterstock