fbpx

Se vzdělávacím specialistou Microsoftu a bývalým učitelem informatiky jsme mluvili o tom, jak získat děti pro programování a jak je v kódování vzdělávat, i když nemohou do škol

Zveřejněno: 27. 3. 2020

Všichni víme, že nám technologie přinášejí spoustu nových možností. V těchto dnech také v přímém přenosu vidíme, jak skupiny chytrých ajťáků rychle vyvíjejí nové služby, které pomáhají. Svět potřebuje šikovné programátory a nejlepší je s takovou profesí (jako ostatně s každou) začít odmala. Proto společnost Microsoft přináší na základní školy už šest let Hodinu kódu, aby si co nejvíce dětí mohlo vyzkoušet, že kódování není žádná nuda. Pomáhá v tom i počítačová hra Minecraft, kterou hrají děti na celém světě.

„Mám radost, že škola hrou funguje i v programování a z učitelů a žáků se stávají parťáci,“ říká Karel Klatovský, Learning Solutions specialista ve společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko. „Navíc ta hra baví holky i kluky, a to je pro nás důležité. Teď, když jsou zavřené školy, si mohou se svým učitelem nebo rodiči vyzkoušet Hodinu kódu jednoduše on-line.“

S Karlem Klatovským jsme mluvili o tom, jestli hodiny programování mohou být zábavné, jak se liší přístup kluků a holek a proč by se IT výuka formou hry měla rozšířit do všech škol.

Je v plánu využít pro výuku programování i jiné hry, než je Minecraft?

Za Hodinou kódu stojí celosvětově nezisková organizace Code.org a její partneři. Microsoft je jedním z nich. My pracujeme primárně s Minecraftem, který znají děti a mladí lidé po celém světě, a to je velká výhoda. Každoročně přicházíme s novým tutoriálem ze světa Minecraft, speciálně navrženým k využití v Hodině kódu.

Mám radost z toho, že pedagogové už nemají problém říci, že studenti mají Minecraft mnohem více v malíku než oni.

Aktuální novinka se věnuje ochraně životního prostředí. Minecraft nám dává téměř nekonečné možnosti využití v mnoha školních předmětech. Kromě Minecraftu máme ještě nástroj, který se jmenuje Kodu. To není hra, ale dají se v něm formou vizuálního programování vytvářet jednoduché hry, třeba fotbalová hra se dvěma hráči, brankami a míčem. Kodu je fajn pro mladší děti na prvním stupni.

Od kolika let se dá s programováním začít?

Základní programovací dovednosti zvládnou během Hodiny kódu už třeťáci. Druhákům a prvňáčkům je potřeba pomáhat. Od druhého stupně pracují děti v Minecraftu úplně bez problému a osvojují si programování vytvářením příkazů, podmínek a cyklů.

Jaké jsou vaše zkušenosti s programováním, co se týče kluků a holek? Dá se říct, že mají jiný přístup?

Dělali jsme si několik výzkumů a zjistili jsme zajímavou věc. Do dvanácti třinácti let věku je zájem chlapců a děvčat o přírodovědné obory včetně matematiky nebo informatiky velmi podobný. Pak se to láme a zájem děvčat jde dolů. Ale když zapojíte do výuky hru, protože i holky rády hrají hry, rozdíly se stírají a to je moc dobře. Školy nám to potvrzují. Proto tolik fandím Minecraftu a jeho využití v Hodině kódu a dalších předmětech. Děti jsou zvídavé a baví je objevovat nové věci.

Čím vás děti a studenti, kteří se do projektu zapojili, nejvíc překvapili?

Učitelé jsou nejvíce překvapení z toho, že během jedné hodiny jsou děti schopné v prostředí Minecraftu pracovat a rychle si osvojovat nové dovednosti z informatiky a algoritmizace. Škola hrou prostě funguje. Vidíme to na vlastní oči a máme i zpětnou vazbu od učitelů, jak jsou studenti neskutečně samostatní a co všechno jsou schopní dělat díky tomu, že drtivá většina z nich Minecraft zná a hraje ho.

microsoft hoc image006 9x7cm 300dpi 2

Hodina kódu obecně dětem ukáže to, že programování není o nudném koukání do příkazového blikajícího řádku, říká Karel Klatovský


Spousta učitelů, když začala Minecraft při hodinách využívat, si myslela, že budou muset dětem něco vysvětlovat, ale během pár hodin žáci předčili učitele. Mám radost z toho, že pedagogové už nemají problém říci, že studenti mají Minecraft mnohem více v malíku než oni. Děti tedy umí dobře ten nástroj a učitel zase ví, co jim s pomocí toho nástroje chce předat za informace a jakou pedagogickou metodou. Z žáka a učitele jsou najednou parťáci.

Co tedy konkrétně Hodina kódu dětem a studentům dává?

Hodina kódu obecně dětem ukáže to, že programování není o nudném koukání do příkazového blikajícího řádku. Jde o první seznámení s programováním zábavnou formou. Na tyhle hodiny pak navazujeme tím, že dáváme školám k dispozici Minecraft s velkou šíří tutoriálů pro různé předměty. Je na nich vidět, jakým způsobem ho využívají nejenom ve výuce programování, ale i ve fyzice, chemii a dějepisu.

Na základní škole v Olomouci si tak žáci třeba naprogramovali kompletní model své školy. Poprvé měli v ruce laserový metr a katastrální mapy, aby viděli půdorys budovy. Když pak na dnech otevřených dveří řekli, že si můžete projít školu v Minecraftu, strhla se lavina zájmu. Máme taky zajímavé příklady, že tento hravý způsob výuky žáky mezi sebou spojuje. Ve třídách jsou skupinky studentů, které se spolu vůbec nebaví, nepromluví mezi sebou ani slovo, ale při řešení projektů v Minecraftu spolu najednou komunikují a nemají s tím problém.

Jaké další plány s projektem a vzděláváním mladých máte?

Na trhu práce je stále málo programátorů a bude jich potřeba čím dál víc. Plno škol se bojí s programováním začít. Hodina kódu a Minecraft jsou na to přitom ideální. Díky programování si v něm děti vytváří nové světy v prostředí, které je baví a je jim blízké. Učitele bych chtěl podpořit v tom, aby se nebáli využívat nástroj, který studenti znají, protože z toho vzniká užitečná oboustranná spolupráce a dialog. Děti jsou schopné se v prostředí Minecraftu učit i samy. Tak proč jim nedat tu volnost.

Chtěl bych, aby Minecraft postupně zařadilo do výuky co nejvíce škol. Minecraft přidává pro školy stále nové funkce a světy. Relativně nedávno přibyla kompletní podpora pro chemii. Studenti mají laboratorní stůl a na něm si naklikají počet protonů, elektronů, neutronů a vznikne jim chemický prvek. Z prvků pak vytvářejí sloučeniny. Nebo mají naopak i reduktor látek. Vezmou si kus hlíny, nechají si ho rozpadnout na to, co skutečně v hlíně je. Kyslík, fosfor, dusík... A tak vidí, z čeho se daný svět skládá.

Karel Klatovský (1981)

V Microsoftu se věnuje spolupráci se školami a vzdělávacími institucemi už 5 let a pomáhá jim nastartovat a rozvíjet hodiny programování a informatiky. Sám tyto předměty více než 10 let vyučoval na střední škole v Litoměřicích. Je velkým fandou školy hrou, protože si mnohokrát vyzkoušel, jak dobře funguje i ve výuce programování. Hodinu kódu by nejraději rozšířil na všechny základní školy u nás.

Školní verze Minecraftu je vylepšená právě o tyhle vzdělávací funkce. Třeba nechat zmrazit vodu jde tak, že smícháte octan sodný s vodou a na vodě se vytvoří jakoby ledová krusta. To ale bez znalosti chemie a v domácím standardním Minecraftu neuděláte. Takže školní verze hry dětem nejenom ukazuje, jak funguje chemický svět, ale přidává jim nové možnosti, které doma nemají. A to v nich vzbuzuje zájem se učit a objevovat.

Teď když jsou zavřené školy a děti musí zůstat doma, je možné Hodinu kódu využít taky? Pro vzdělávání na dálku?

Určitě. Hodina kódu běží ve webovém prostředí v prohlížeči. Učiteli stačí, aby si vybral nástroj pro online výuku, třeba v rámci MicrosoftTeams. Když tam má připojenou celou třídu, řekne: „Teď si otevřete webový prohlížeč a zadejte si www.HourofCode.com.“ A potom lze sdílet obrazovku například prvního z žáků, který vyřeší úlohu, anebo učitel nasdílí svoji obrazovku a bude ukazovat krok za krokem, jak postupoval. Je to opravdu jednoduché.

Podporuje projekt i Ministerstvo školství nebo jiné instituce?

Ministerstvo školství Hodinu kódu propaguje stejně jako Národní pedagogický institut a Digikoalice. Je to dobře, protože informatika a digitální dovednosti budou brzy denní součástí našich životů.

Související…

Česko jako programátorská velmoc? Hodina kódu se snaží dětem přiblížit programování
Komerční článek

foto: Microsoft, zdroj: Hodina kódu

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...