fbpx

Lidé v chudých zemích se očkovat chtějí. Nemají vakcíny. Bohaté země je vyhazují 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

V chudších zemích s nedostatkem vakcín je o ně podle průzkumu vědců z Yale University větší zájem než v bohatých státech, kde se může nechat očkovat každý. Jsou chudší lidé rozumnější?

Zveřejněno: 15. 9. 2021

V druhé půlce července byla v magazínu Nature Medicine publikována analýza, podle jejíchž výsledků je 80 % lidí v deseti zemích s nízkými a středními dodávkami vakcín v Asii, Africe a Jižní Americe ochotno jít na očkování proti covidu-19. Dvě velké země, kde je vakcinace dostupná pro každého dospělého, oproti tomu hlásí výrazně menší zájem – v USA je to 65 %, v Rusku dokonce jen 30 %. Připomeňme, že v České republice bylo podle březnového průzkumu agentury Median ochotno nechat se naočkovat 64 % lidí.

A ani dnes to se zájmem o očkování v Česku není nijak valné. Hrozí dokonce, že kvůli nedostatku zájmu bude nutné vakcíny, jež nebudou včas spotřebovány, likvidovat. Stížnosti putují hlavně od praktických lékařů, kteří mají očkovat vakcínami Janssen a AstraZeneca. Ty Ministerstvo zdravotnictví nedoporučuje k očkování lidem pod 60 let a podle lékařů o ně nikdo nemá zájem.

Spravedlivé dělení?

Podle autorů studie výsledky výzkumu naznačují, že zajištění spravedlivého přístupu k proticovidovým vakcínám po celém světě je nejen morálním imperativem, ale také účinným způsobem, jak zastavit šíření koronaviru SARS-CoV-2.

Zdravotníci a další komunitní „vůdci“ jsou ústředními body úspěšných očkovacích kampaní.

Nižší míra váhavosti v dané zemi umožňuje vyšší proočkovanost a ta zase směřuje k vytvoření kýžené kolektivní imunity, kterou celosvětově potřebujeme, abychom pandemii konečně dostali pod kontrolu. Analýzou a tím, jak by se mohla odrazit na spravedlivém rozdělování proticovidových vakcín, se na svých stránkách zabývá magazín Nature.

Strach z vedlejších účinků

Aby vědci porozuměli tomu, proč někteří lidé ohledně očkování váhají, provedl spoluautor studie Ahmed Mushfig Mobarek, profesor ekonomie z Yale University v New Haven v Connecticutu, se svým týmem průzkum mezi lidmi z oněch výše zmíněných zemí Asie, Afriky a Jižní Ameriky, tedy těch, kde je nedostatek vakcín, a data porovnal s výsledky výzkumu z USA a Ruska, kde je vakcín naopak dost. Šetření probíhalo od června 2020 do ledna 2021. Tým se respondentů tázal, zda se nechají naočkovat, jakmile bude v jejich zemi vakcína proti covidu-19 k dispozici, a proč se tak či onak rozhodli.

Téměř polovina dotazovaných ze zemí, jež mají dnes nedostatek vakcín, označila komunitní zdravotnické pracovníky za nejdůvěryhodnější zdroj, který jim může pomoci v rozhodnutí, zda si vakcínu nechat aplikovat či nikoliv. Tento výsledek ukazuje, že zmiňovaní zdravotníci a další komunitní „vůdci“ jsou ústředními body úspěšných očkovacích kampaní, které plní účel, pro nějž byly tyto kampaně vytvářeny – pomoci lidem pochopit, proč je očkování proti covidu-19 potřeba.

Naopak důvodem, proč by lidé vakcínu odmítli, byly především obavy z nežádoucích vedlejších účinků. Pozitivní zpráva z těchto chudších států je každopádně ta, že na vině nebyly žádné konspirační teorie, jichž se kolem proticovidových vakcín točí (jako třeba právě i u nás) poměrně velké množství.

Dejte je těm, kdo je chtějí

Heidi Larsonová, antropoložka z London School of Hygiene and Tropical Medicine, která vede školní projekty, jež mají za cíl navodit důvěru v očkování, hodnotí aktivitu vědců z Yale University velmi kladně především z toho důvodu, že provedli analýzu z vícera zemí, a poskytli tak na problematiku vcelku komplexní náhled.

A Marina Joubertová, výzkumná pracovnice na Stellenbosch University v Jižní Africe, podotýká, že by se situace dostupnosti vakcín v chudších zemích měla i na základě této studie okamžitě změnit. „Výsledky by měly být použity jako morální argument pro země, které hromadí vakcíny, aby je daly k dispozici zemím, které je potřebují. A to nejen ve prospěch těchto zemí, ale ve prospěch celého světa,“ říká Joubertová pro Nature.

Související…

Mám 99 starostí, vakcína mezi ně nepatří, tvrdil věřící muž. Pak na covid zemřel
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: Nature

Tipy redakce

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...