fbpx

Jak zabránit další pandemii? Kontrolujme obchod se zvířaty a chod farem 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Mezinárodní výzkum naznačuje, že klíčovým faktorem v úsilí o prevenci další pandemie by mělo být omezení rizika přelévání patogenů z obchodů s divočinou a hospodářskými zvířaty na člověka

Zveřejněno: 16. 9. 2021

Britští vědci hodnotili rizika různých způsobů, kterými organismy, jež jsou příčinou onemocnění podobného typu jako covid-19, přeskakují ze zvířat na člověka. Chtějí tak předejít další pandemii. Podle studie, kterou vědci z University of Cambridge publikovali v časopise Biological Reviews, nelze riziko další pandemie eliminovat, systémové změny ve způsobu, jakým interagujeme se zvířaty, mohou ale podstatně minimalizovat pravděpodobnost jejího vzniku.

Rizika přitom nesouvisí pouze s exotickými divokými zvířaty. Zejména v západním světě totiž existuje představa, že "to s námi nemá nic společného". Je to něco vzdáleného a exotického, něco, co není náš problém. Přestože je konzumace exotických divokých zvířat součástí problému, studie zjistila, že k dalším klíčovým rizikovým faktorům pandemie patří chov divokých zvířat a obchod s nimi, dále pak i hospodářská zvířata a lidské zásahy do přírodních stanovišť zvířat.

Viry u divokých zvířat

Na kvantifikaci tohoto pak vznikla samostatná studie. Tým vědců z The Nature Conservancy a Ashoka Trust for Research in Ecology and Environment (ATREE) v Indii zejména zkoumal to, jak viry přecházejí ze savců na lidi. Analýza sledovala u více než 800 druhů savců 226 virů, o nichž je známo, že způsobují onemocnění lidí. Zjistilo se, že u savců vyskytujících se v obchodu s divokými zvířaty byl nejvyšší podíl takzvaných zoonotických virů, konkrétně šlo asi o 75 %. Ale neobchodovaní divocí savci (63 %) nezůstali pozadu společně s domestikovanými savci na (51 %).

Některá opatření jsou relativně jednoduchá, například motivovat zemědělce, aby zvířata drželi dál od lidí.

Doktor Shivaprakash Nagaraju uvedl, že ačkoli domácí a „neobchodovaná“ zvířata jsou problémem, zdá se, že obchodovaná divoká zvěř nese největší patogenní zátěž a měla by být upřednostněna v úsilí předcházet dalším pandemiím. Zatímco předchozí výzkum identifikoval hlodavce a netopýry jako klíčové druhy pro přenos nemocí, Nagaraju a jeho kolegové zjistili, že primáti a kopytníci jako jeleni a antilopy představují ještě větší riziko pro lidské zdraví.

Za zvířata zdravější

Jak tedy čelit zoonotickému riziku? Potenciální řešení jsou různá, pokud jde o jejich náklady a snadnou implementaci, a musí být kontextualizována z hlediska geografie, kultury a obživy lidí, uvedli vědci v obou studiích. Ti z Cambridge sestavili seznam 161 možností, jak tomuto riziku čelit.

Některá opatření jsou relativně jednoduchá, například motivovat zemědělce, aby zvířata drželi dál od lidí, oddělení divokých zvířat od domácích a zajištění toho, aby lidé, kteří pracují na jatkách, dostali odpovídající ochranné pomůcky. Implementace dalších doporučení je složitější a nákladnější, například zlepšení zdraví zvířat na farmách omezením hustoty chovu, posílení biologické bezpečnosti a opatření dozoru či snížení spotřeby živočišných produktů.

Související…

Přenáší covid-19 i komáři? Podle všeho to vypadá, že to nezvládnou
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Jsme v klimatické nouzi, nebo jde jen o paniku? 10 úvah o přehřívání Země

Jsme v klimatické nouzi, nebo jde jen o paniku? 10 úvah o přehřívání Země

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...