Jak se dá zabránit další pandemii? Zásadní je kontrola obchodu se zvířaty

Britští vědci hodnotili rizika různých způsobů, kterými organismy, jež jsou příčinou onemocnění podobného typu jako covid-19, přeskakují ze zvířat na člověka. Chtějí tak předejít další pandemii. Podle studie, kterou vědci z University of Cambridge publikovali v časopise Biological Reviews, nelze riziko další pandemie eliminovat, systémové změny ve způsobu, jakým interagujeme se zvířaty, mohou ale podstatně minimalizovat pravděpodobnost jejího vzniku.

Rizika přitom nesouvisí pouze s exotickými divokými zvířaty. Zejména v západním světě totiž existuje představa, že "to s námi nemá nic společného". Je to něco vzdáleného a exotického, něco, co není náš problém. Přestože je konzumace exotických divokých zvířat součástí problému, studie zjistila, že k dalším klíčovým rizikovým faktorům pandemie patří chov divokých zvířat a obchod s nimi, dále pak i hospodářská zvířata a lidské zásahy do přírodních stanovišť zvířat.

Viry u divokých zvířat

Na kvantifikaci tohoto pak vznikla samostatná studie. Tým vědců z The Nature Conservancy a Ashoka Trust for Research in Ecology and Environment (ATREE) v Indii zejména zkoumal to, jak viry přecházejí ze savců na lidi. Analýza sledovala u více než 800 druhů savců 226 virů, o nichž je známo, že způsobují onemocnění lidí. Zjistilo se, že u savců vyskytujících se v obchodu s divokými zvířaty byl nejvyšší podíl takzvaných zoonotických virů, konkrétně šlo asi o 75 %. Ale neobchodovaní divocí savci (63 %) nezůstali pozadu společně s domestikovanými savci na (51 %).

Některá opatření jsou relativně jednoduchá, například motivovat zemědělce, aby zvířata drželi dál od lidí.

Doktor Shivaprakash Nagaraju uvedl, že ačkoli domácí a „neobchodovaná“ zvířata jsou problémem, zdá se, že obchodovaná divoká zvěř nese největší patogenní zátěž a měla by být upřednostněna v úsilí předcházet dalším pandemiím. Zatímco předchozí výzkum identifikoval hlodavce a netopýry jako klíčové druhy pro přenos nemocí, Nagaraju a jeho kolegové zjistili, že primáti a kopytníci jako jeleni a antilopy představují ještě větší riziko pro lidské zdraví.

Za zvířata zdravější

Jak tedy čelit zoonotickému riziku? Potenciální řešení jsou různá, pokud jde o jejich náklady a snadnou implementaci, a musí být kontextualizována z hlediska geografie, kultury a obživy lidí, uvedli vědci v obou studiích. Ti z Cambridge sestavili seznam 161 možností, jak tomuto riziku čelit.

Některá opatření jsou relativně jednoduchá, například motivovat zemědělce, aby zvířata drželi dál od lidí, oddělení divokých zvířat od domácích a zajištění toho, aby lidé, kteří pracují na jatkách, dostali odpovídající ochranné pomůcky. Implementace dalších doporučení je složitější a nákladnější, například zlepšení zdraví zvířat na farmách omezením hustoty chovu, posílení biologické bezpečnosti a opatření dozoru či snížení spotřeby živočišných produktů.