fbpx

Vedlejších účinků očkování je doopravdy méně, než uvádějí výrobci vakcín 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Více než půl milionů britských respondentů v novém výzkumu uvedlo menší počet vedlejších účinků po aplikaci vakcín Pfizer/BioNTech a AstraZeneca, než odhalila třetí fáze klinických studií. Lékaři tvrdí, že jsou to "dobré zprávy z reálného světa"

Zveřejněno: 12. 7. 2021

Prestižní lékařský časopis Lancet nedávno zveřejnil výsledky průzkumu, jehož se zúčastnilo 627 383 respondentů, kteří byli naočkovaní buď dvěma dávkami vakcíny Pfizer, nebo alespoň jednou AstraZeneca. Většina nežádoucích účinků se objevila do 24 hodin od podání a obvykle ustoupily do 48 hodin. „Víme, že vedlejší účinky nejsou příjemné, ale ve skutečnosti jsou dobrým znamením, že imunitní systém funguje,“ vysvětluje na serveru ABC.net Stephanie Grasová, imunoložka z La Trobe University.

Realita lepší než studie

Celkově bylo v této pozorovací studii z reálného světa hlášeno méně nežádoucích účinků než v třetí fázi klinických studií společností Pfizer a AstraZeneca. Podle lékařů je to pozitivní zjištění zejména proto, že vysílá zprávy ze skutečného světa.

Zatímco u Pfizeru se více reakcí objevilo po druhé dávce, u AstraZeneky klinické studie totéž potvrdily po dávce první.

„Bezpečnostní údaje, které vidíme ve studiích, nemusí zcela odrážet to, co se děje, když se vakcína objeví ve skutečném světě, když začneme očkovat lidi, kteří mají základní zdravotní problémy,“ říká pro ABC.net Nicholas Wood z lékařské a zdravotní fakulty Univerzity v Sydney.

Zatímco studie výrobců zahrnují zdravé lidi, zmiňovaného průzkumu se zúčastnili jak jedinci s běžnými, tak chronickými a závažnými zdravotními problémy, jako byly onemocnění plic či rakovina. Je ovšem pravda, že respondenti odpovídali na dotazy přes aplikaci, takže výzkumníci nemohli zohlednit rozdíly v citlivosti lidí a prahových hodnotách bolesti.

Kolem vpichu a v celém těle

Povahu hlášených nežádoucích účinků rozdělili přitom vědci do dvou kategorií. Místní se projevují v blízkosti místa vpichu a zahrnují bolest, otok, zarudnutí, svědění a zduření podpažních žláz. Systémové nežádoucí účinky ovlivňují celé tělo a patří mezi ně průjem, únava, bolesti hlavy, zimnice či nevolnost. Jeden ze čtyř lidí, kteří se zúčastnili celostátního průzkumu, hlásil jeden nebo více systémových účinků a dva ze tří hlásili jeden nebo více účinků místních.

Ukázalo se, že vyšší náchylnost k nežádoucím vedlejším účinkům mají mladí a ti, co už covid mají za sebou.

Zatímco u Pfizeru se více reakcí objevilo po druhé dávce, u AstraZeneky klinické studie totéž potvrdily po dávce první. „U Pfizeru je to proto, že první dávka vás připraví, tělo poprvé uvidí konkrétní antigen a vytvoří protein s hroty,“ vysvětluje Nicholas Wood. „Když se to stane podruhé, máte už nějaké protilátky, proto je pravděpodobnější, že se dostaví nějaké vedlejší účinky.“ Jinými slovy: První dávka dá organismu "pouze zbraň", druhá ho vyšle do boje.

Kdo to má horší?

Účastníci tohoto obřího výzkumu byli rozděleni do několika kategorií – podle indexu tělesné hmotnosti (BMI), trvající nemoci (rakovina, choroba ledvin), prodělání covidu a věku. Ukázalo se, že vyšší náchylnost k nežádoucím vedlejším účinkům mají mladí a ti, co už covid mají za sebou. U mladších je zřejmě příčinou silný imunitní systém, který na cizí antigen reaguje bouřlivě.

Podle Stephanie Grasové na to ale může mít vliv i fakt, že starší lidé vydrží více bolesti, nebo se těmto starším prostě nechtělo účinky hlásit přes aplikaci. A u těch, co už prodělali covid, je to podle Nicholase Wooda podobné jako u druhé dávky Pfizeru. Ti, kteří nemocí prošli, už mají nějaké protilátky, a tělo tak na vakcínu reaguje, jako kdyby bojovalo proti druhé infekci.

foto: Shutterstock, zdroj: ABC.net

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...