fbpx

Proč tloustneme na Vánoce? Ve společnosti jíme až o 48 % víc než o samotě 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Vědci z Birminghamské univerzity vysvětlují, proč o svátcích přibíráme víc než jindy v roce. Není to jen tím, že je všude plno dobrého jídla. Hlavním viníkem je společnost, v níž si všechny ty pochutiny vychutnáváme bez ohledu na to, zda máme hlad

Zveřejněno: 8. 12. 2021

Ačkoliv vidina obědu, odpoledního zákusku u kávy nebo večeře o samotě může vyznívat trochu smutně, pro naše křivky je to očividně lepší varianta, než když s sebou na tyhle všechny chody někoho vezmeme. S takovou teorií přišli ve své studii vědci z University of Birmingham. Ti zjistili, že když stolujeme s přáteli a rodinou, sníme toho o mnoho víc, než když si jídla dopřáváme sami. Konkrétně toho prý sníme o 48 % více.

Nejedná se přitom o nikterak neznámý jev, má dokonce údajně kořeny v minulosti, kdy naši dávní předkové zásadně jedli společně. Vědci pro něj dokonce mají jméno. Říkají mu sociální facilitace. A jak že jeho existenci badatelé potvrdili? Vyhodnotili 42 existujících studií, jejichž autoři se věnovali zkoumání pravidel stolování ve společnosti. Tím zjistili, že společenské stravování má silnější dopad na příjem potravy. To v daném případ znamená, že když jsme s někým, jíme o mnoho více, než když stolujeme sami. Výsledky studie byly zveřejněny v roce 2019 v americkém žurnálu The Americal Journal of Clinical Nutrition.

Předkové jedli do zásoby

Dalším důvodem je starověká filosofie předků, kteří lovili a sbírali potravu, a když se jim zadařilo, najedli se společně a pořádně do zásoby, aby případně přečkali období, kdy by se jim jídla nedostávalo. Takový problém nám dnes ve vyspělém světě většinou nehrozí, jak je ale vidět, genetika je genetika a naše těla si dávné zvyklosti zřejmě stále pamatují.

Zjištění plynoucí z předchozích výzkumů naznačují, že si často vybíráme, co a kolik toho budeme jíst, na základě typu dojmu, kterým chceme zapůsobit na ostatní.

Přejídání či „konzumace jídla do zásoby“ je vlastně vrozený mechanismus zajišťující přežití v dobách nedostatku. Kdo ví, třeba se nám to jednou zase bude hodit. Ať tak či tak, kromě přežití dává tento mechanismus pocítit i radost, sounáležitost a posilování sociálních vazeb. To může být i důvod, proč si o Vánocích užíváme společné hodování nejvíce.

Funguje to jen mezi blízkými

Podle vedoucí výzkumu doktorky Heleny Ruddockové z katedry psychologie University of Birmingham tento mechanismus ale funguje pouze tehdy, stravujeme-li se s lidmi, kteří jsou nám nějakým způsobem blízcí. „Zjištění plynoucí z předchozích výzkumů naznačují, že si často vybíráme, co a kolik toho budeme jíst, na základě typu dojmu, kterým chceme zapůsobit na ostatní. Zvláště výrazné je to u žen, které jedí s muži, na něž chtějí udělat dojem, a u lidí s obezitou, kteří se chtějí mezi známými vyhnout odsudkům kvůli přejídání,“ vysvětluje.

To znamená, že se nejlépe najíme s lidmi, kterým můžeme věřit a před kterými se můžeme chovat stoprocentně přirozeně. To zase může souviset s minulostí, kdy naši předkové jedli pouze ve skupinách jedinců, s nimiž sdíleli život, s nimiž sbírali potravu nebo lovili, a věděli, že se na sebe mohou spolehnout. A recept na to, jak se nepřejídat? Zkuste chodit na jídlo s někým, koho moc nemusíte. Nenásilně tak dostanete dolů kila, která vám překážejí. Ale raději to nepřehánějte, ať vám z těch Vánoc není nakonec špatně hlady.

Související…

Rozbor lidských exkrementů ukázal, jak si lidé před 2 700 lety užívali pivo a sýr
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

Práce jako smysl života: V Americe se „workismus“ stal novým náboženstvím

Práce jako smysl života: V Americe se „workismus“ stal novým náboženstvím

V roce 1930 napsal ekonom John Mayard Keynes esej nazvanou Economic Possibilities...