fbpx

Když už nás práce nebaví: Jak poznáme, že přichází syndrom vyhoření 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Přichází plíživě. Zpočátku si ani nemusíte všimnout, že jde o syndrom vyhoření. Nebo jste si už všimli, že tempo kolem vás je nějak moc vysoké a vám se ho zvyšovat nechce?

Zveřejněno: 5. 12. 2021

Vyhořet může každý. Může se to stát jako přímý důsledek toxického pracovního prostředí, nebo naopak, když vkládáte veškerou energii do práce, kterou milujete. Ať tak či onak, známky vyhoření vypadají vždy stejně. Často se přidruží úzkostná porucha nebo deprese. O syndromu vyhoření jsme už několikrát psali. Jak ale poznat, že se třeba týká i vás?

Nejdříve je dobré si to přiznat: Pracovní tempo je nějaké rychlejší než jindy. S tím souvisí i postupná ztráta sebedůvěry. Když si uvědomíte, že se snížená výkonnost stala vaší rutinou, měli byste se zamyslet, kde leží problém. Mary Stewartová, koučka, která pomáhá úspěšným profesionálům a podnikatelům převzít kontrolu nad životem a prací, na serveru Lifehack radí, abyste se pokusili znovu najít motivaci, s níž jste původně do práce přišli. Přemýšlejte o činnostech, které vám umožní dobře fungovat. Eliminujte rozptýlení v práci. Odpočívejte a čerpejte energii.

Plni negativismu

Věčné stížnosti prakticky na cokoliv. Na to, že jste zaspali. Že vám ráno ujela tramvaj. Že prší. Že moc svítí slunce. Že se po vás šéf vozí... Dříve jste podobné malichernosti neřešili, teď se ale zdá, že vám doslova skáčou do cesty a hází klacky pod nohy. Zdá se vám najednou tak těžké najít na čemkoliv cokoliv pozitivního. Tvrdí vaši kolegové, známí, přátelé, partner či rodina, že se s vámi v poslední době nedá mluvit?

Člověk potřebuje mít vědomí, že někam směřuje. Spěje. Držte se a věřte, že bude lépe.

„Pokuste se hledět vpřed a změnit způsob, jakým se díváte na současnou situaci,“ doporučuje Stewartová. Stanovte si cíle a priority a směřujte k nim své kroky. Člověk potřebuje mít vědomí, že někam směřuje. Spěje. Držte se a věřte, že bude lépe. Že pozitivní myšlenky opět převládnou nad těmi negativními. Nesmíte ale polevit ve snaze.

Pocit nenaplnění

Někdy se vám zdá, že práce je místo s rychlým tempem a vysokým stresem. Připadá vám, že o vaše přičinění nikdo nestojí, protože ostatním nestačíte. Vidíte jen to, co vám nejde, a nevšímáte si toho, co se vám podařilo. Neumíte se pochválit.

Připadáte si bezvýznamně. Jako, že "se děje", ale děje se bez vás. Popovídejte si o tom s blízkým kolegou. Zapojte se do týmového dění, i když se vám zdá, že to nemá cenu. „Pocit, že jste součástí týmu, který stojí o vaše příspěvky, může úroveň naplnění výrazně zvýšit,“ vysvětluje Stewartová.

Pořádně nespíte

Máte potíže s usínáním. Hodiny civíte do stropu nebo se převalujete z boku na bok, z břicha na záda. Přemýšlíte totiž o tom, co se s vámi děje. To může významně ovlivnit kvalitu spánku. Potvrzují to i studie, podle nichž i jen několik hodin absence spánku může hodně uškodit výkonnosti i duševnímu rozpoložení. Zkuste si nastavit spánkovou rutinu a udržet ji. I na to, jak v klidu usnout, i když máme pocit, že to nejde, existuje řada návodů.

Bojíte se

Jakmile pomyslíte na práci, zamrazí vás v zádech, polije studený pot, stáhne se vám hrdlo a cítíte tlak na hrudi. Nenechte se svým strachem ovládnout a vyzkoušejte meditaci nebo dechová cvičení. „Pokud máte pocit, že je toho na vás moc, zavřete oči a desetkrát se zhluboka nadechněte,“ radí Stewartová.

Myslete přitom na dech a na dráhu, kterou v těle vykonává. Popovídejte si s blízkými. Nelečte na nich svoje trable. Nebuďte na ně bezdůvodně protivní.

Extrémní vyčerpání

Jako kdyby z vás někdo vysával život. Nemáte sílu na nic. Ani na jednoduché domácí úkony. To, co vás dříve těšilo, vás nyní vyčerpává. Ať už je to běh, čtení, návštěva divadla, posezení s přáteli. Nastavte si malé cíle, abyste denně podnikli několik kroků k dosažení priorit.

Pokud na sobě pociťujete některé z nastíněných předzvěstí, nepřehlížejte nastalou situaci a začněte problém řešit, než bude pozdě.

Klíčem k vyřešení problému je jako ve všem, co se týče zdraví těla i duše, jeho odhalení. Pokud na sobě pociťujete některé z nastíněných předzvěstí, nepřehlížejte nastalou situaci a začněte problém řešit, než bude pozdě. Pokuste si nejdříve pomoci sami, a když ucítíte, že se vám to vymyká z rukou, navštivte příslušného odborníka.

Související…

Syndrom vyhoření není nemoc, říká psychoterapeutka Kateřina Weigertová
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: Lifehack

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...