Muži při sportu s publikem podávají vyšší výkony. Ženy to mají naopak

V neděli skončilo fotbalové EURO. Nechceme zde hodnotit, zda vyhrál ten, kdo vyhrát měl, zda Anglie neměla náhodou výhodu v tom, že odehrála celý turnaj doma, kdežto většina ostatních týmů nesmyslně pendlovala po celé Evropě. Jisté ale je, že domácí prostředí a fanoušci na tribunách ve sportu pomáhají. Alespoň tedy mužům.

Takovou teorii podporují také nedávná zjištění vědců z německé Martin Luther University Halle-Wittenberg (MLU), kteří tvrdí, že k podávání famózních výkonů muži na rozdíl od žen publikum potřebují.

Výzkumníci se tak dotkli teorie sociální facilitace, podle níž výkonnost člověka ovlivňuje skutečnost, zda jej někdo sleduje či ne.

Výstupy svého bádání zveřejnili němečtí výzkumníci ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Psychology of Sport and Exercise, a na konci června o výzkumu na svých stránkách informoval internetový magazín Science Daily. Výsledky jednoznačně říkají, že nedostatek diváků během koronavirové pandemie nepříznivě ovlivnil sportovní výkony na MS v biatlonu 2020, ovšem pouze u mužské části.

Teorie sociální facilitace

Výzkumníci se tak dotkli teorie sociální facilitace, podle níž výkonnost člověka ovlivňuje skutečnost, zda jej někdo sleduje či ne. Pouhá přítomnost publika sama o sobě zlepšuje kvalitu provedení jednoduchých úkolů, zejména těch, které vyžadují vytrvalost – tedy zrovna třeba běhu. Hlavní autorka studie Amelie Heinrichová z Ústavu sportovních věd na MLU, jež je odbornicí na psychologii sportu, která mimo jiné trénuje i německý juniorský biatlonový tým, zjistila, že ona výše zmíněná teorie se liší u mužů a žen.

Je to vůbec poprvé, co výsledky výzkumu prokázaly odlišný účinek publika na muže a ženy.

Společně s kolegy Heinrichová v analýze porovnala běžecké časy a střelecké úspěchy biatlonistů a biatlonistek ze sezóny 2018/2019 s výkony v sezóně 2020, jichž dosáhli v závodech ve sprintu a při hromadném startu.

„Mužské výsledky byly očekávatelné. S přítomným publikem v minulých sezonách běželi rychleji, ale ve střelbě se jim příliš nedařilo,“ říká Heinrichová. Ženy naopak v přítomnosti diváků běhaly pomaleji, na druhou stranu jim v průměru trvalo o celou sekundu méně, než vystřelily.

Muži si publikum užívají

Podle profesora Olivera Stolla, vedoucího sekce psychologie sportu na MLU, je to vůbec poprvé, co výsledky výzkumu prokázaly odlišný účinek publika na muže a ženy. „Naše studie vyvolává otázky ohledně zobecnitelnosti teorie sociální facilitace a naznačuje, že by mohl existovat dříve neznámý rozdíl mezi muži a ženami,“ reaguje Heinrichová s tím, že by se tento nový aspekt měl důkladněji prozkoumat v dalších studiích pro jiné sporty, které rovněž zahrnují prvky související s vytrvalostí a koordinací.

O důvodech možných rozdílů ve výkonu podle pohlaví v reakci na publikum mohou zatím vědci jen spekulovat. Podle Heinrichové mohou hrát roli i genderově specifické stereotypy. Muži jsou například považování za fyzicky silnější, což je stereotyp, který by přítomnost diváků mohla posílit. Některé studie rovněž ukazují, že ženy reagují na povzbuzování o poznání citlivěji než muži a že jim taková pozornost zkrátka nemusí být příjemná, což může jejich výkon v jednoduchých úkolech nakonec snížit.

Na koordinační úkoly se ale ženy musí zase více soustředit, což odpoutá jejich pozornost od publika, takže se jim v tomto ohledu zase daří více než mužům, kteří si ovace diváků užívají. V každém případě ale Heinrichová tvrdí, že zjištění, která její tým odhalil, ukazují, že je třeba brát pohlaví v psychologických studiích v úvahu jako možný ovlivňující faktor.