fbpx
Zveřejněno: 8. 3. 2017
Přečteno 21519x

Chtějí, aby byli společností přijati a plně respektováni. Jejich život je řada překážek, se kterými musí každodenně bojovat a občas se setkají i s malichernými posměšky. "Neexistuje jednoduchá hierarchizace problémů, že něco je důležitější a něco méně důležité nebo nedůležité, všechno je propojené,“ říká Marie Feryna, která asi před tři čtvrtě rokem prodělala coming out. Zjistěte s námi, jak se žije transgender lidem v Čechách.

Marie Feryna je básnířka, publicistka a aktivistka. Studuje bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2016 publikovala básnickou sbírku Před setřením (pod jménem Jiří Feryna). Je členkou organizace Trans*parent, spoluzakladatelkou Bohemistického kruhu a od ledna 2017 členkou předsednictva Mladých zelených

foto 1 foto magdalenaila tomanova
Kdo je vlastně transgender osoba?

Transgender osoba nemá v souladu biologické pohlaví s tím psychickým (s genderem). Třeba já jsem se narodila jako muž, ale muž rozhodně nejsem. Samozřejmě neexistují jen dva gendery, mužský a ženský, spousta lidí se může cítit kdekoli mimo tyto dva póly - třeba bez genderové příslušnosti nebo mezi gendery tak nějak proplouvat, jednou se cítit jako muž, jindy jako žena. Možností je spousta.

Jak to upravuje česká legislativa? Pokud vím, ke změně je možné oficiálně (tedy i v občanském průkazu) přistoupit jedině po provedení operace na změnu pohlaví… Co by se podle vás mělo právně změnit, aby to trans lidem pomohlo?

Rozhodně umožnit změnu dokladů i těm lidem, kteří chirurgický zákrok podstoupit nechtějí. Existují také různé problémy se změnou rodného čísla, rodovosti jména, což se může většinové společnosti zdát jako marginálie, ale pro člověka, který to prožívá, to znamená hodně.

Tím se dostáváme k tomu, s jakými těžkostmi se trans lidé setkávají v běžném životě…

Nejtěžší je podle mě dosáhnout toho, aby člověka vnímali a přijali ostatní lidé. Například já – doufám, že pouze zatím – neberu hormony a nejspíš na neznámé a nepoučené působím jako velice podivný muž. Pro ostatní bývá těžké zvyknout si, že nejsem Jiří, ale Marie. To se pak projevuje třeba na veřejných toaletách nebo v případě, když chce člověk participovat na činnosti nějaké organizace, nechce, aby tam byl veden jako člen nebo členka. To jsou detaily mého každodenního života.

Pobírání hormonů je nutné?

Vůbec ne. Když třeba trans žena nebude chtít brát hormony, neznamená to, že je muž. Je stále tím, kým se cítí.

Jste členkou politické strany. Jak jste tam vedena?

Naše základní organizace v Praze 2 mě vede jako členku, celostranicky jsem ale vedena jako člen. Naše strana, jakož i jiné strany, totiž pořád dělí podle pohlaví, nikoli podle genderu. Problém je ale v tom, že nelze ošetřit, aby toho někdo nezneužil.

Dá se to nějak zjistit?

Prakticky ne. Musíte tomu člověku věřit. Vyplatí se to, protože coming out není záležitostí jednoho dne či týdne. Pro mě to byl dlouhodobý a bolestivý vnitřní boj. Když se ale člověk „vyoutuje“ den před nějakou volební schůzí, protože chce třeba – kvůli kvótám – kandidovat na mužskou či ženskou pozici, co s tím?

Jak dlouhý byl váš osobní coming out?

U mě trval sedm let, sama sobě, aniž bych komukoli cokoli řekla, jsem se outovala od patnácti do dvaadvaceti.

foto 3 foto petr zewlakk vrabec
Co vám pomohlo? Radila jste se se sexuologem nebo sexuoložkou?

Vůbec ne, z doktorů a doktorek mám trochu strach. Začala jsem číst blogy od trans lidí, zajímalo mě, co píšou, co zažívají, občas jsem se s nějakou takovou osobu setkala. Existuje i organizace Trans*parent, která například organizuje podpůrné skupiny, akce pro non-cis lidi. Vše probíhá samozřejmě s co největším ohledem na každého jednoho člověka a jeho osobní komfort a integritu. Mně tento spolek velmi pomáhá, jsem i jeho členkou.

Důležité je také to, jak trans ženu nebo trans muže přijme rodina…

Jistě. Pro rodiče je samozřejmě těžké, když si dvacet let mysleli, že mají doma syna, a najednou zjistili, že to tak není. Moji rodiče to naštěstí berou skvěle. Když jsem se vyoutovala, napsala jsem jim dlouhý email, kde jsem vše vysvětlila. Řekli mi, že to tak nějak tušili.

Výhodu máte nyní i v tom, že žijete v Praze – to je jednodušší, než na malém městě či na vesnici, že?

Je zde víc možností, to ano. I doktoři a doktorky přestávají lpět na konzervativních názorech, že existují jen dva gendery, což je posun. Důležité je i to, že je našim tématům věnována větší mediální pozornost.

Jistě pomáhají i akce typu Prague Pride

To nepochybně.

V médiích jsem zaznamenala také diskusi o tom, že v Británii je navrhováno, aby se neříkalo těhotná  žena, ale těhotný člověk. Nešlo by udělat kompromis? Matkám nadále říkat těhotné ženy a těhotným non-cis lidem těhotný člověk?

Těhotný člověk by byl jen zastřešující pojem pro tabulky a dokumenty. Určitě by to nebylo tak, že nastávající matce někdo řekne „tak co, ty těhotná osobo?“. Stalo by se jen to, že by byl plně respektován i těhotný člověk, který se neidentifikuje jako cis žena.

Reakcí části veřejnosti na požadavky týkající se tohoto problému s těhotenstvím nebo společných toalet bývá hláška „jsou důležitější problémy“. Co si o tom myslíte?

Podle mě neexistuje jednoduchá hierarchizace problémů, že něco je důležitější a něco méně důležité nebo nedůležité. Všechno je propojené. Vezměme si třeba intersekcionální feminismus, ten zohledňuje a reflektuje různé složky identity. Feminismus není o tom, že například jsem žena, ale že jsem žena jiné barvy pleti, z určitých sociálních poměrů, s handikepem, trans žena… To je nutné zohledňovat, jinak se z feminismu může stát privilegovaná aktivita pro střední třídu a zabezpečené manažerky a nikdo nebere ohled třeba na ženy bez domova.

Všechno opravdu souvisí se vším – kupříkladu člověk, který má problém s přiznáním si své identity, může nezvládnout situaci a ocitnout se na ulici…

Nebo se může stát, že člověka kvůli coming outu vyhodí z domova nebo z práce. A nemusí jít ani o to, že se člověk vyoutuje jako transgender, stačí, že je třeba gay, lesba… Může ho to ohromně zasáhnout. Osvěta je nutná.

 

Foto: Magdalenaila Tomanová, Štěpán Rožek, Petr Zewlakk Vrabec

 

Andrea Cerqueirová

Andrea Cerqueirová

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.