fbpx

O tom, že je šlofík po obědě užitečný, už nikdo nepochybuje. Zlepšuje činnost srdce, mozku a snižuje vysoký tlak

Zveřejněno: 3. 12. 2019

Platón denní spánek považoval za nespolečenský, někteří středověcí lékaři se zase obávali, že může způsobovat horečky, bolesti hlavy a dnu. Ačkoliv od té doby ušla věda již poměrně dlouhou cestu, význam poledního „šlofíku“ se pořád překvapivě podceňuje. Přitom důkazy, které jsou k dispozici, shodně potvrzují, že poobědové zdřímnutí je něco jako kouzelná pilulka, která chrání srdce, snižuje krevní tlak, zlepšuje paměť a zvyšuje kreativitu. Za takovými tvrzeními stojí například Sara Mednicková, autorka knihy Take a Nap! Change Your Life. Ta tvrdí, že pokud bychom si všichni každý den po obědě chvilku zdřímli, byly by naše silnice bezpečnější, bankovní konta tučnější, sex kvalitnější a kruhy pod očima méně viditelné. Poukazuje tím na škodlivé dopady spánkové deprivace.

Další odborník na spánek, Matthew Walker, profesor neurologie na univerzitě v Berkeley a autor bestselleru Why We Sleep, ve své knize dokonce tvrdí, že popolední šlofíček máme geneticky podmíněný. Podle jeho výzkumů totiž u všech lidí bez ohledu na kulturní příslušnost či geografické umístění dochází v poledních hodinách k poklesu bdělosti.

Důležitost dvoufázového režimu ukazuje příklad Řecka, které začalo v 90. letech postupně rušit svou siestu a během dne udržovat obchody otevřené déle.

Problém je v tom, že tomuto prastarému genetickému kódu dnes nenasloucháme a spíme většinou monofázicky, tedy v jednom dlouhém úseku nočního spánku. Z toho potom plynou výše zmíněné následky spánkové deprivace, o kterých ve své knize píše Mednicková.

Jeden spánek krátí život

Řešením by podle profesora Walkera bylo naučit se znovu spát ve dvoufázovém uspořádání a každý den si po obědě na 30 až 60 minut dopřát odpočinku. Důležitost dvoufázového režimu pak ukazuje na příkladu Řecka, které začalo v 90. letech postupně rušit svou siestu a během dne udržovat obchody otevřené déle. Tehdy se vědci z Lékařské fakulty Harvardské univerzity rozhodli zkoumat dopady této kulturní změny. Výsledky šestileté studie více než 23 tisíc řeckých dospělých byly doslova srdcervoucí.

Na začátku studie neměl žádný z jejích účastníků v anamnéze srdeční onemocnění nebo mozkovou příhodu. Za oněch šest let výzkumu se u těch, kteří si přestali užívat pravidelné siesty, vyskytlo o 37 procent vyšší riziko úmrtí na srdeční choroby ve srovnání s těmi, kteří si siestu neodepřeli.

Pro zdravé srdce i mozek

Podle profesora Walkera se jedná o jasný důkaz důležitosti vrozené potřeby dvoufázového spánku, jejímž odpíráním si sami zkracujeme životy. Walkerovy domněnky potvrzuje i řecký kardiolog Manolis Kallistratos, který je hlavním autorem studie zkoumající pozitivní vliv popoledního zdřímnutí na snížení krevního tlaku. Ten může, jak tvrdí Kallistratos, poklesnout až o 2 mm HG, což může snížit riziko kardiovaskulárních příhod, jako je infarkt, až o 10 procent.

Až na vás příště po obědě zase půjde dřímota, podvolte se jí a odpočiňte si.

Spánek se ale nestará jen o srdce, nýbrž i o mozek. Tomu pomáhá zpracovávat informace, které shromažďuje po celý den, a podporuje jeho schopnost učit se. Ta totiž, jak tvrdí profesor Walker, nespočívá pouze v obecném a nespecifickém uchování „všech“ informací, ale dovoluje mozku vybrat, které informace jsou hodny zachování a které nikoliv. Mozek tak může díky tomu uchovat i informace, které jsme nevnímali vědomě. Co z toho všeho plyne? Že až na vás příště po obědě zase půjde dřímota, podvolte se jí a odpočiňte si. Pokud můžete. A pokud ne, dejte tento článek přečíst svému šéfovi. A to vlastně můžete, i když si půjdete zrovna lehnout.

Související…

Týden mozku: Proč máme během REM fáze věštecké snyJak nám naše oblíbené televizní pořady zhoršují spánekProč telefony nedají dětem spát? Skutečný důvod se jmenuje FOMO

foto: Shutterstock, zdroj: Elemental (Medium)

Tipy redakce

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po propité silvestrovské noci dali jako spousta lidí následující...

Fotíte rádi? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Fotíte rádi? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Novinář Chris Taylor na serveru Mashable pregnantně vyjádřil stav , ve kterém se...

Vyrobí palivo budoucnosti slunce? Mohlo by, a to na bázi fotosyntézy

Vyrobí palivo budoucnosti slunce? Mohlo by, a to na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.