fbpx

S neurologem Robertem Rusinou o tom, jak prospět svým dětem, aby se závažné poruše mozku pokud možno co nejdéle vyhýbaly

Zveřejněno: 16. 3. 2019

„Demence se může vyskytovat i u mladých lidí,“ řekla mi nedávno kolegyně a mně na mysli hned vytanula kniha Digitální demence. V ní její autor, německý psychiatr Manfred Spitzervaruje, že našemu technologickému věku hrozí kolaps inteligence z důvodu nadměrného používání mobilů, laptopů a dalších „vychytávek“. Dostala jsem také tip na docenta neurologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Roberta Rusinu, který se touto problematikou zabývá, a tak jsem měla možnost se hned z první ruky dozvědět, zda za mé ustavičné zapomínání opravdu může každodenní práce na internetu.

Když jsem se snažila na rozhovor o mozku připravit, měla jsem trochu obavy, zda tuhle tématiku můj mozek vůbec přijme. Robert Rusina je naštěstí jeden z těch vědců, kteří svou práci umí vysvětlit velmi srozumitelně. A kdykoliv z mého výrazu poznal, že nechápu, tak vše znovu trpělivě zopakoval. I díky tomu jsem se víc dozvěděla nejen o samotné „digitální demenci“, ale také o tom, proč lékaři u pacientů v mladším věku mohou demenci zaměnit za depresi a jak nejlépe onemocnění mozku předcházet. 

Jak byste demenci obecně charakterizoval?

Demence je získané postižení kognitivních funkcí, mezi které patří paměť, řeč, výkonné funkce jako plánování, rozhodování, schopnost abstrakce nebo emoční kontrola, ale i zrakově-prostorové a poznávací funkce.

Hlavním rizikovým faktorem demence v mladším věku je nižší stupeň vzdělání.

Jestliže se mozek do dospělého věku vyvíjí normálním způsobem a poté dojde k poškození alespoň dvou z těchto funkcí, které mají vliv na běžnou denní činnost a soběstačnost, pak mluvíme o demenci. Je to tedy něco úplně jiného než vrozené postižení nebo porucha vývoje mozku u dětí.

Jaké příčiny tohle onemocnění nejčastěji má?

U seniorů nad 65 let je nejčastější příčinou Alzheimerova choroba, zato u mladších lidí se setkáváme s následky úrazů, zánětů nebo komplikace u vážnějších onemocnění.

Existují i takové příčiny demence, kterým se dá předcházet?

Ano, hlavním rizikovým faktorem demence v mladším věku je nižší stupeň vzdělání dotyčného, nebo když se dotyčnému rodiče nedostatečně věnovali v rámci výchovy, když dítě nepodporovali například v učení, v různých zájmech a koníčcích, v rozvíjení přirozených vlastností dítěte. Obecně může být příčinou také nižší socioekonomický status.

Samostatnou kapitolou je opakované poškozování mozku v rámci kontaktních sportů, například u boxu, amerického fotbalu a dalších jim podobných.

To vše jsou totiž faktory, které se, pokud se správně rozvíjejí, podílejí na vytváření bohatého propojení neuronů, vytvářejí neuronální sítě. Velmi nepříznivě se také může projevit nadužívání alkoholu. A samostatnou kapitolou je opakované poškozování mozku v rámci kontaktních sportů, například u boxu, amerického fotbalu a dalších jim podobných.

Proč je z hlediska rizika demence tak důležité, abychom se věnovali dětem?

Když se nám v mládí tvoří nové paměťové stopy, dochází ke spojování mozkových buněk, neuronů. Dobře vytvořená paměťová stopa může být velmi odolná. Pokud si tedy jako děti či dospívající vypěstujeme vztah k hudbě nebo četbě, je pravděpodobné, že nám vydrží i do dospělosti.

Jednou ze zásadních prevencí demence je správná životospráva a udržování sociálních kontaktů.

A čím bohatší naše neuronální síť je, tím je náš mozek přizpůsobivější a lépe odolává nemocem, které vedou k zániku neuronů, jako je třeba právě demence.

Když máme ve vyšším věku chudší neuronální síť, dá se to ještě zpětně napravit?

Čím později začneme, tím je šance na nápravu menší, protože nová spojení se nejlépe tvoří v mládí. Každopádně jednou ze zásadních prevencí demence je správná životospráva a udržování sociálních kontaktů. Ukazuje se, že lidé, kteří mají zájmy, chodí do společnosti a divadla a jsou otevřeni světu, mají průběh demence daleko příznivější než ostatní. Důležitá je i fyzická aktivita, pravidelný pohyb.

rusina 2

Jednou ze zásadních prevencí demence je správná životospráva a udržování sociálních kontaktů, říká Robert Rusina


Může mít vznik demence souvislost s užíváním digitálních technologií, jak tvrdí například německý psychiatr Manfred Spitzer?

To je trochu složitější. Spitzer se domnívá, že když se mozek nevěnuje emoční hloubce, emočním vztahům a nepodporuje učení a vytváření nových spojů neuronů, vede to k chudší paměťové stopě a oploštělému myšlení, neuronální sítě se nevytvářejí v dostatečné míře. Stávají se z nás jedinci, kteří věnují velmi krátkou a povrchní pozornost určitým výsekům informací, ale nedokážou si udělat hlubší představu, mají také nižší schopnost empatie a navazování autentických vztahů.

Výskyt Alzheimerovy nemoci je v současnosti vyšší, než byl před několika desítkami let, ale to je dáno stárnutím populace.

Souhlasím s tím, že ztráta souvislostí, hloubky a velmi povrchní vnímání světa je něco, co může vyvíjející se mozek negativním způsobem ovlivnit, ale termín demence je nepřesný. Když jsme na začátku konstatovali, že demence je ztráta normálně vytvořených kognitivních schopností, tak to, o čem mluví Spitzer, je spíše vývojový problém, proto označení „digitální demence“ je nutno vnímat s určitou nadsázkou.

Dnešní zrychlená doba každopádně hlubšímu rozvoji myšlení nenahrává. Zvyšuje se tedy počet lidí s demencí?

Demence je vázána na věk. Tedy čím starší člověk je, tím častěji se demence objevuje. Výskyt Alzheimerovy nemoci je v současnosti vyšší, než byl před několika desítkami let, ale to je dáno stárnutím populace a také lepšími schopnostmi zdravotníků tuto nemoc diagnostikovat.

U mladších osob mají prý lékaři naopak často problém demenci diagnostikovat a často si ji pletou třeba s depresí...

Ano, zatímco u lidí ve vyšším věku je nejčastější příčinou demence Alzheimerova nemoc, u mladších lidí je otázka kognitivního postižení daleko širší.

Doc. MUDr. Robert Rusina (1969)

Pracuje na Neurologické klinice ve Všeobecné fakultní nemocnici a v Thomayerově nemocnici. Vedle soustavné klinické práce zaměřené zejména na komplexní péči o pacienty s demencí se intenzivně věnuje činnosti pedagogické a vědecké, podílí se i na činnosti Národní referenční laboratoře lidských prionových onemocnění.

Častěji se například objevují poruchy kontroly chování, emocí, poruchy učení a změny osobnosti. A ne náhodou se tyto příznaky mohou depresím podobat.

Jak tedy poznat rozdíl?

Velmi varovné je, když se člověk najednou začne chovat jinak než dřív, je víc sebestředný, začíná sociálně selhávat, hůř se orientuje, zapomíná. V mladším věku jsou deprese častější než demence, proto je vždy vhodné zvážit, zda se o depresi nejedná. Ale v případě, že nasazená léčba nefunguje a projevy se zhoršují, může být užitečné vyšetřit paměť, řeč, orientaci, zrakové funkce a další kognitivní funkce. Neuropsychologické testy jsou dostupné a máme k dispozici normální rozmezí výsledků s ohledem na věk a stupeň vzdělání.

Související…

Displeje ničí dětské mozky. Škodí jim už dvě hodiny denněProč mocní přicházejí o empatii? Protože moc způsobuje nemoc mozkuJe tu nová šance, jak odhalit parkinsona včas. Díky slzám

Navíc v mladším věku není tak časté, že by demence vznikala izolovaně, „sama od sebe“, ale bývá vázána na určitý kontext. Proto je dobré vždy zhodnotit i například to, zda jedinec není závislý na drogách či alkoholu, neutrpěl úraz hlavy nebo neprodělal vážnější onemocnění.

foto: Michaela Cásková, zdroj: Neurologická klinika VFN

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.