fbpx

Podle Světového ekonomického fóra nás čeká transformace, která nemá v historii lidstva obdoby. Bude se týkat našeho zdraví a délky života

Zveřejněno: 7. 12. 2018
Přečteno 1030x

Mezi všemi těmi věcmi, které změní čtvrtá průmyslová revoluce, nelze opomíjet zdravotnictví a zdravotní péči. Je stále jasnější, že toto století bude stoletím biotechnologií. Ty dávají lidstvu naději, že věci, které byly ještě nedávno těžko představitelné, budou naprostou samozřejmostí.

Související…

Číňan upravil dvěma dětem DNA a zmizel. Je to pirát, nebo hrdina? Britský chemik zkoumá u Prahy molekuly, které pomohou uzdravit planetuK ukládání počítačových dat bude sloužit DNA. Vydrží déle než disky

Změny, které nás v oblasti lidské biologie čekají, mohou být pro někoho děsivé, pro jiného zase mohou naopak skýtat naději. Na každý pád se blížíme okamžiku, kdy si budeme muset být schopni odpovědět na otázky, kam až s moderními technologiemi můžeme zajít. A máme vůbec právo hrát si tak trochu na bohy, jak to třeba nedávno udělal čínský vědec Che Ťien-kchuej, který změnil DNA plodům dvojčat?

Těžko říct. Nicméně lidé se odjakživa snaží dělat všechno pro to, aby kvalitu svého života zlepšovali. Podle analytiků Světového ekonomického fóra bychom se měli připravit nejméně na sedm věcí, které budou znamenat doslova revoluci pro zdravotní péči takovou, jakou ji známe.

1. Dobrovolná smrt

Kdysi jsme jako lidé toužili po prodlužování života. To už se děje s tím, jak dochází k hospodářskému rozvoji. Máme k dispozici kvalitnější stravu i zdravotní péči. Požadavek na dlouhotrvající život se postupem času změnil na co nejdelší kvalitní život. I ten se nám daří do jisté míry natahovat. Jenže dříve či později narazíme na své genetické možnosti.

Určitou úpravou DNA lze zajistit, aby se buňky dělily donekonečna. Smrt se tak může jednou stát zcela dobrovolnou záležitostí.

Lidské buňky se jednoho dne přestanou množit a asi po padesáti reprodukčních cyklech začnou umírat. Téměř před šedesáti lety si toho všiml americký anatom a mikrobiolog Leonard Hayflick. Tento proces byl po něm pojmenován a je znám jako Hayflickův limit. Zjednodušeně řečeno, maximální teoretickou délku života máme vepsanou v našich genech. Před sedmnácti lety vědci ale zjistili, že se dá tento proces zastavit. Určitou úpravou DNA lze zajistit, aby se buňky dělily donekonečna. Smrt se tak může jednou stát zcela dobrovolnou záležitostí.

2. Firmy nahradí počítače

Když před dvaačtyřiceti lety vznikla první biotechnologická společnost Genentech, znamenalo to průlom ve vývoji nových léků. Vznikl tak de facto zcela nový obor, který se začal rychle rozvíjet, a brzy se ukázalo, že je velice efektivní a předčí klasické farmaceutické firmy. Produktivita rapidně vzrostla. Vývoj biotechnologických léků je vlastně založen na matematice. Počítače budou brzy schopny vyvíjet medicínu přímo na míru každému člověku. A to jen díky tomu, že budou umět rychle a přesně vypočítat dopad všech možných faktorů, které ovlivní efektivitu léčby.

Evropa a Spojené státy jsou v oblasti farmacie přeregulované a uvedení nových léků na trh trvá příliš dlouho.

Světové ekonomické fórum navíc předpovídá, že se těžiště tohoto odvětví přesune do Číny a dalších regionů, které máme stále tendenci v současné době považovat za málo ekonomicky rozvinuté. Bude to prý tím, že Evropa a Spojené státy jsou v oblasti farmacie přeregulované a uvedení nových léků na trh trvá příliš dlouho.

3. Přístup k chorobám

Naše schopnost manipulovat s geny je stále ještě v plenkách. Nicméně se zvětšuje počet nemocí, které ještě relativně nedávno znamenaly rozsudek smrti a které dnes dokážeme léčit. Dá se tedy předpokládat, že naše znalosti v oblasti genetiky se budou jen zvětšovat.

Tím budeme schopni využívat ve stále větším počtu případů méně invazivní techniky léčby. Ta bude vlastně spočívat v úpravě genů. A nepůjde jen o léčbu, ale i o předcházení vzniku vlastní choroby. Je také dost dobře možné, že zanedlouho budeme umět naprogramovat své nenarozené děti. Zda to budeme využívat či nikoli, je ovšem věcí etiky, nikoli medicíny. Bude to zkrátka složité.

4. Startupový byznys

Mezi lety 1980 a 2010 pocházelo z distribučních sítí velkých farmaceutických skupin necelých 88 procent léků, jejichž roční obrat přesáhl jednu miliardu dolarů. Jenže asi dvě třetiny měly původ mimo farmaceutické obry. Jejich původci jim zpravidla svá práva na výrobu prodali a jen naprostou menšinu si ponechali.

Velké molochy budou vystřídány menšími společnostmi s tím, jak bude kapitál pro potřebné investice stále dostupnější.

Farmaceutický průmysl podle analytiků Světového ekonomického fóra nezanikne, pouze se změní jeho struktura. Velké molochy budou vystřídány menšími společnostmi s tím, jak bude kapitál pro potřebné investice stále dostupnější.

5. Neskutečné bohatství

Představte si, že jste podnikatel, který dokáže odstraňovat Hayflickův efekt, a onu drobnou genetickou úpravu prodáváte miliardám lidí za pouhý dolar. Cesta k pohádkovému jmění je otevřená. Ale veškerý zdravotnický byznys nemusí stát pouze na prodeji nesmrtelnosti. Medicína budoucnosti bude schopna do lidí instalovat nejrůznější schopnosti podobně, jako když svůj počítač vybavujete různými typy softwaru. Kšefty se budou jen hýbat.

6. Léky budou chytřejší

O firmách, které řadíme do kategorie „rizikový kapitál“, se říká, že jejich hodnotu lze jednoduše ztrojnásobit. Stačí do popisu jejich činnosti přidat genetickou terapii, imunoterapii nebo umělou inteligenci. Pravdou ovšem je, že mnoho úspěšných společností se dostalo na výsluní za méně spektakulárních okolností. Jednou z nich je technologie, která dokáže zajistit takové dávkování léků, jež je nepoměrně efektivnější.

biotech 3 1106395766

Medikamenty na míru a jejich efektivní dávkování. I v tom bude spočívat zářná budoucnost medicíny


Patrné je to například u podávání inzulínu. Zatímco dříve se pacienti s cukrovkou museli podrobovat injekcím i několikrát za den, dnes už nic takového není nutné. A dá se předpokládat, že zefektivňování podávání léků bude stále pokračovat. Do značné míry to souvisí s výše uvedeným vývojem medikamentů na míru podle matematického algoritmu.

7. Nová odvětví

Medicína a další vědy, které se týkají lidského života, budou prostupovat do těch oblastí národního hospodářství, u kterých bychom to ještě před pár lety vůbec nečekali. Světové ekonomické fórum uvádí jako příklad využití mikroorganismů v chemickém průmyslu pro extrakci kovů z různých kovových rud. Pokud by se něco podobného skutečně dařilo rozvíjet, dá se prý předpokládat mimo jiné dramatický pokles negativních dopadů průmyslové produkce na životní prostředí.

Stejně jako se v případě změn objevují ti, kteří na nich tratí, vstanou také ti, kteří se budou moci označit za vítěze.

Čeká nás zkrátka transformace, která nemá v historii lidstva obdoby. Neproběhne ovšem bezbolestně. Stejně jako se v případě změn objevují ti, kteří na nich tratí, vstanou také ti, kteří se budou moci označit za vítěze. To je zkrátka život. Teď je otázka, jak ten život bude chtít mít kdo dlouhý.

foto: Shutterstock, zdroj: World Economic Forum

Zdeňka Musilová

Zdeňka Musilová

Vystudovala matematiku a ekonomii na brněnské Masarykově univerzitě. Je učitelkou na střední škole, má čtyři děti, všechny s jedním manželem.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.