fbpx

Autor knihy Pojďme si u večeře promluvit o smrti radí, co všechno udělat, aby nám smrt přišla jako přirozená součást života

Zveřejněno: 29. 11. 2018

Věděli jste, že existuje organizace, která se jmenuje „Pojďme si u večeře promluvit o smrti“? Jejím účelem je, jak už lehce morbidní název prozrazuje, shromáždit se u jednoho stolu a během společného jídla mluvit o jednom velkém společenském tabu – o smrti.

Související…

Sledování smrti jako zábava internetu. Nebo spíš úchylka?Jak bychom se chovali, kdybychom znali datum naší smrtiV období Smrti se není čeho bát. Nastává čas obnovy našeho života

Po celém světě už se takových večeří konalo víc než 200 000. Podle zakladatele organizace, spisovatele Michaela Hebba, autora stejnojmenné knihy,  je debata o smrti důležitá a západní společnost na ni podle něj není vůbec připravená. Tedy ani na smrt a ani na diskuzi o ní. Všichni víme, že konci života neutečeme, ale Hebb tvrdí, že můžeme cvikem a přípravou mít alespoň nějakou kontrolu nad tím, jak ten konec bude vypadat a jak ho prožijeme. Možná si teď říkáte, že na nečekanou smrt se lze připravit jen těžko, ale opak je pravdou. Tady je 10 tipů, co si uvědomit, aby se nám umíralo lehčeji, nebo chcete-li, příjemněji.

1. Umřeme všichni

Jak říká český premiér, pravda je jen jedna: všichni umřeme. A v tomhle má pravdu. Jenže my na to tak nějak nemyslíme. Čteme o někom, koho srazí autobus nebo zemře na rakovinu a říkáme si: To se mě netýká, to se mi nemůže stát.

Nejsme výjimka, smrt přijde tak či tak. A čím dřív to přijmeme jako fakt, tím lépe.

Smrt je jakousi vzdálenou nejistou a rozmazanou skvrnou v našem aktivním životě. Všichni sami sebe pravděpodobně považujeme za výjimku, na kterou smrt nedosáhne. Určitě ne za našeho života. Podle psychologů je to i proto, že je těžké přijmout nebo zpracovat něco, co nezažijeme na vlastní kůži. Je ale důležité si uvědomit, že nejsme výjimka, smrt přijde tak či tak. A čím dřív to přijmeme jako fakt, tím lépe.

2. Mluvme o smrti

Připravujeme se na svatbu, porod nebo na jakoukoliv jinou zásadní událost v životě, proč ne na smrt? Víte, kde byste chtěli zemřít? Jaký chcete pohřeb? Jaké šaty chcete mít na sobě? Jestli chcete být zpopelněni nebo pohřbeni „vcelku“? Koho u sebe ve svých posledních chvílích chcete a koho ne? A je skladba prezidentem oceněného zpěváka Michala Davida Dávej, ber opravdu vhodná smuteční píseň?

Je dokázané, že lidé truchlí déle a hůř v případě, kdy mají pocit, že pro umírajícího neudělali dost, nebo že s ním trávili málo času.

Otázky, na které je lepší znát odpovědět, když je všechno v pořádku, ne když vy nebo vaši blízcí umírají na dlouhou nemoc nebo zemřou nečekaně. Psychologové navíc tvrdí, že to, jak jste vyrovnaní se smrtí a jak jste připraveni, vás ovlivní v běžném životě a změní i váš přístup ke světu.

3. Ať nejsou sami

Všichni čelíme smrti nakonec sami. Ale když jsme obklopení rodinou a přáteli, může se umírání stát „příjemnou záležitostí“. Michael Hebb tvrdí, že trávit čas s umírajícím je benefitem i pro členy rodiny nebo přátele. Je dokázané, že lidé truchlí déle a hůř v případě, kdy mají pocit, že pro umírajícího neudělali dost, nebo že s ním trávili málo času.

4. Pořádek dělá přátele

Statistiky odhalují, kolik lidí není na smrt připraveno po, řekněme, administrativní (ale i tak velmi důležité) stránce. Třeba ve Velké Británii nemá poslední vůli šedesát procent dospělých lidí a v USA je to sedmapadesát procent. Schválně, máte poslední vůli? A víte, proč je důležitá? V první řadě pro vás, protože víte, že je o všechny pozemské věci postaráno, a nemusíte se tím už zabývat. V druhé řadě pro vaše okolí, které nebude muset místo truchlení obíhat banky a zjišťovat, jestli nemáte dluhy, nebo se vypořádávat s jinými administrativními nepříjemnostmi.

umirani 283140797

Lidé truchlí déle a hůř v případě, kdy mají pocit, že pro umírajícího neudělali dost, nebo že s ním trávili málo času


V poslední vůli můžete naplánovat i svůj pohřeb, což je speciálně úleva pro vaše blízké a taky pro člověka, kterého vy ustanovíte jako vykonavatele vaší vůle. To může být váš rodič nebo třeba nejlepší kamarád. Je důležité, aby tato osoba znala všechny detaily a chápala, co zde chcete po smrti zanechat. Vy se tak můžete soustředit sami na sebe a můžete si být jistí, že po smrti bude všechno vyřešené přesně tak, jak si to přejete. I to je podle psychologů velká úleva pro duši.

Tip: Zkuste se podívat na to, jaké druhy pohřbů jsou vlastně na výběr. Zařizovat pohřeb může být pro pozůstalé v dané situaci těžké. Pokud jim chcete toto období ulehčit, lze si pohřeb objednat a zaplatit ještě za života. Také se tak lze vyhnout tomu, že by někdo průběh obřadu, který jste si přáli, měnil.

5. Budujte svůj odkaz

Možná si teď říkáte, že soustředit se na to, abyste po sobě zanechali nějaký odkaz, je egoistické, ale podle Michaela Hebba je to naprosto lidské a přirozené. Spousta z nás touží po tom, aby na ně lidé po smrti nezapomněli. Jestli je to pro vás důležité, zaměřte se na to, ať už to znamená cokoliv.

Je naprosto v pořádku toužit po tom, aby tu váš odkaz zůstal, i když vy už tu nejste.

Může to být charitativní organizace, může to být humanitární pomoc, může to být rodinná tradice, která bude pokračovat po vaší smrti, anebo vám stačí rozdat své osobní věci důležitým lidem ve vašem životě. Tak či tak, je naprosto v pořádku toužit po tom, aby tu váš odkaz zůstal, i když vy už tu nejste.

6. Mluvte o smrti i s dětmi

Pokud už vaše děti tuší, co to znamená smrt, měli byste je zahrnout do diskuzí. Jestli se vaše ratolesti smrti bojí, dejte jim víc informací, ptejte se jich na jejich názor a zapojte je do plánování a připrav. Může se to zdát na počátku trošku zvláštní, ale i mluvení o smrti je skvělý způsob, jak se o vašem dítěti i o vás samém dozvědět něco nového.

7. Víra úlevu nepřinese

V dnešním světě se hodně lidí obrací k víře a doufá, že jim pomůže v těžkých chvílích. Podle Michaela Hebba je víra v Boha sice důležitá, nicméně nijak zásadně neuleví ani umírajícímu, ani jeho bližním. Proces truchlení bude úplně stejně bolestivý a náročný, ať už jste ateisté, nebo věřící.

8. Těžké pro všechny

Ti, kteří umírají, mají pocit, že jsou pro své přátele a rodinu břemeno, zatímco přátelé a rodina mají pocit, že dělají málo a že se musí víc snažit. Přesně proto by spolu všichni měli víc mluvit a sdílet svoje pocity, obavy a otázky.

Všichni máme právo na to truchlit tak, jak cítíme. A vzít si tolik času, kolik potřebujeme, abychom se vyrovnali s nelehkou životní situací.

Smrt dopadne na každého z nás a přináší s sebou depresi i frustraci. Je v pořádku cítit emoce a je v pořádku o tom mluvit. Když si každý žije ve své depresivní a negativní emoci, je celý proces o to víc traumatizující.

9. Je to osobní

Nemocnice vás mají udržet při životě, to je jejich zásadní úkol. Umírání je spíš lidská a společenská než lékařská záležitost. Umírání doma je proto nejlepší možný způsob pro rodinu i pro umírajícího. V nemocnicích to je vždy neosobní, ať chceme nebo ne.

10. Zármutek bez pravidel

Každý člověk truchlí jinak, každá situace je jiná, všichni máme právo na to truchlit tak, jak cítíme. A vzít si tolik času, kolik potřebujeme, abychom se vyrovnali s nelehkou životní situací. Pokud máte pocit, že jste smutní moc dlouho, ale přitom nevíte, jak přestat, a jste kvůli tomu sami na sebe naštvaní, bude celý proces jen víc a víc náročný. Je v pořádku truchlit tak, jak sami potřebujete. Tak truchlete, ale nejlépe s pocitem, že váš blízký odešel smířený.

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Jak uchovávat elektřinu? Švýcarský start-up to zkouší s jeřábem

Jak uchovávat elektřinu? Švýcarský start-up to zkouší s jeřábem

Té reklamě se v podstatě nedá vyhnout: „Takže pane Sysel, takže vy chcete solární...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.