fbpx

Výživový specialista Petr Fořt o demagogii spojené s kávou a o tom, zda mléko v kávě škodí i těm, kteří netrpí laktózou

Zveřejněno: 21. 7. 2019

Veřejnost je díky internetu a sociálním sítím (a reklamám) zásobována neskutečným množstvím (jakýchsi) informací. Patří mezi ně i ty o nových objevech, či snad dokonce „konečném řešení zdravého stravování“. Motivem bývá co? V mnoha případech jde zase jen o reklamu na mnohdy nesmyslné produkty. Jen pár mediálních výjimek se opravdu snaží o „ozdravění lidu“. Těm tedy čest za jejich práci.

Veřejnost nakonec zjišťuje, že „ten říká to a ten zas tohle“, ale jednotný názor, kde nic tu nic. Výsledkem je nejistota, co vlastně jíst, nebo úplná rezignace na jakákoli doporučení. Přesto to neznamená, že ke zdravé výživě stačí „selský rozum“. Současně musím upozornit na to, že přehršle informací nejsou důkazem, že věda je neschopná a odborníci na výživu plácají nesmysly. A teď už ke konkrétnímu příkladu. 

Opravdu nakopne?

Kafe. To mne „nakopne“. No a koláček nebo sušenky k němu, protože sacharidy mne zasytí na celé dopoledne. Tento totální nesmysl je nám neustále předkládán producenty kávových nápojů a sladkostí. Přitom jde o bezbřehou demagogii. Ale tu nechme stranou.

Vědecká veřejnost dosud neumí definitivně formulovat kategorické hodnocení vlivu pražené pravé kávy na lidský organismus.

Zde bude řeč o „problému“, zda pít (pravou zrnkovou) kávu samotnou, tedy bez cukru, mléka, šlehačky, vaječného koňaku, rumu, případně kokosového tuku, nebo zda tolerovat kávu s těmito „lahodnými příměsemi“ jako součást společenského rituálu. Protože tyto příměsi přece neškodí. Nebo snad ano? 

Ať si v reklamě či kdekoli jinde, kdo chce co chce říká, vědecká veřejnost dosud neumí definitivně formulovat kategorické hodnocení vlivu pražené (černé) pravé kávy na lidský organismus. Stejně jako v případě konzumace mléka. A co když smícháte pravou černou kávu s mlékem? Vznikne nápoj, jehož efekt je závislý jak na množství kávy, tak na množství a druhu přidaného mléka (nebo čehokoliv dalšího). Takže jednoduše: černá káva je stimulant a podle současných vědeckých poznatků kupodivu do značné míry zdraví prospěšný.  Jakmile ale do kávy přidáte cokoliv, zcela to změní její charakteristiky a – stručně řečeno – je po stimulantu. 

shutterstock 1023497467

Mléko v podstatě zabrzdí pozitivní účinky kávy

Škodí, či neškodí?

Nedávno se polemika na téma doporučení pít kávu bez mléka a jiných přidaných „surovin“ objevila v médiích. Vyvolal ji lékař a primář Studia zdraví Jan Miklánek, který v článku „varoval“ pijáky kávy před použitím mléka (to především). Na tento, pro někoho v podstatě „poplašný“, článek reagoval profesor František Vyskočil. A pochopitelně se pokusil názory Jana Miklánka zpochybnit. 

Já sám netvrdím, že káva s mlékem škodí. Tedy pokud netrpíte laktózovou intolerancí nebo nesnášenlivostí bílkovin kravského mléka a pokud vám není líto platit za kávu, která většinou ztratí svůj efekt.

Káva s mlékem tedy „neškodí“? Oficiální odborníci by argumentovali takto: pokud by káva s mlékem škodila, odborné kruhy by ji zakázaly (nebo přinejmenším před ní varovaly). To je samozřejmě nesmysl, to by se neprodával alkohol, tabák, margaríny ani sušenky. Nicméně když renomovaný odborník a profesor (který se ovšem praktickou výživou nezabývá) prohlásí, že káva s mlékem neškodí, velmi to vyhovuje přesvědčení jejího konzumenta. Ten nechce číst ani slyšet jakékoliv protiargumenty. Výsledkem je, že veřejnost se rozdělí na dva tábory. A tak to je, jak my v Česku víme, se vším. 

Já sám netvrdím, že káva s mlékem škodí. Tedy pokud netrpíte laktózovou intolerancí nebo nesnášenlivostí bílkovin kravského mléka a pokud vám není líto platit za kávu, která většinou ztratí svůj efekt. Ostatně, proč si nepořídit mléko s kávovou příchutí, že? Co tedy tvrdím? Že přídavek významného objemu mléka, šlehačky a dalších dobrot významně snižuje stimulující efekt kávy a brání využití v ní obsažených dalších prospěšných látek, dále radikálně mění chuťový vjem (což je vlastně onou příměsí v kávě v podstatě žádáno), zvyšuje (zbytečně a přitom velmi výrazně) příjem energie. A dále tvrdím, že z kávy s mlékem či dalšími zmíněnými „doplňky“ se stává společenský nápoj, nikoliv primárně stimulant, jakým je káva samotná.

Jako steak a svíčková

Tím, že kávu s mlékem (café latté nebo kapučínko) pijí především ženy (někdy i dva až tři hrnky či sklenky denně), nastává u nich problém nepřiměřeného příjmu energie. To jsem sice už uvedl, ale zde to musím ještě jednou zdůraznit. A jsou to přitom právě ženy, které se často zabývají zdravím a případnou nadváhou. Espresso se „smetánkou“, šlehačkou či rovnou kapučíno a latté (kde bývá cca 1,5 až 2 deci polotučného mléka) nebo filtrovaná káva s kokosovým tukem (bulletproof coffee). Nic z toho není „čistá káva“, jde jen o odvozený produkt, podobně jako bychom vzali na jedné straně steak a na druhé „svíčkovou na smetaně". Asi rozumíte, kam tím mířím.

Mléčná čokoláda rovněž není stimulant, ale návyková pochutina. Na rozdíl od vysokoprocentní „hořké“ čokolády, která je také stimulantem podobně jako káva.

Každý má rád, co má rád, navzdory odborným argumentům. Jde o to, co sledujete pitím černé kávy nebo všech jejích možných variant jako jedné ze složek výsledného nápoje. Jde o to, že černá káva obsahuje zajímavé látky, uznávané jako zdraví prospěšné. Ale jakmile k ní přidáte cokoliv dalšího, dočkáte se snížení příznivého efektu. Pijete totiž jen „kávový nápoj“. Chápu, proč se veřejnost naučila pít tyto nápoje. Samotné espreso vypijete za chvíli, u toho si opravdu neposedíte v kolektivu a družné zábavě. Takže je tu kávový long drink. Co na tom, že je energeticky nadupaný, pro někoho dokonce zdrojem obtíží s trávením a pro jiného významný příspěvek k tloustnutí. 

Další přirovnání? Takzvaná hořká vysokoprocentní čokoláda kontra čokoláda mléčná, což je v podstatě mléko s cukrem a kakaovým tukem. Mléčná čokoláda rovněž není stimulant, ale návyková pochutina. Na rozdíl od vysokoprocentní „hořké“ čokolády, která je také stimulantem podobně jako káva. Obsahuje totiž „sympatické složky“, jimiž jsou theobromin a fenyletylamin.   

Podívejme se na problém očima producentů kávy stejně jako producentů od ní odvozených výrobků. Co třeba káva 3in1, že? Nebo očima kavárníků. Jde jen o byznys.  Jde o to vytvořit závislost. 

shutterstock 699523135

Pití kávových long drinků je spíše společenská událost než pití kávy

Kde je pravda?

Ještě se s dovolením trochu konkrétněji vrátím k polemice obou odborníků. Podle tvrzení Jana Miklánka kombinace černé kávy a tuku z mléka, smetany a podobně na tělo nepůsobí příznivě. Naopak negativně ovlivní dvanácterník, který v křečích stáhne svoje hladké svalstvo a následně začne vyřazovat z provozu slinivku břišní. Současně se zablokuje žlučník. Káva obsahuje velké množství agresivní kyseliny šťavelové. Když ledviny tuto látku nedokážou rychle vyloučit, z přítomných krystalků kyseliny šťavelové se mohou vytvořit písek a kameny.

Mimochodem, a to je zase můj názor, pokud káva obsahuje šťavelany, nejde o kritické zdravotně rizikové množství. A i kdyby – pokud do ní přidáte mléko, tak se šťavelan naváže na mléčnou bílkovinu a nevstřebá se ze střeva. Takže to je, ač jsem proti mléku v kávě, spíše pozitivní efekt. Kromě toho káva s mlékem nebude silně acidifikující. Pravdou je, že Jan Miklánek necituje vědecké studie proti „kávě s mlékem“. Bohužel. Ale chápu jeho argumenty.

Ani já nemám obavy, že by přídavkem mléka do kávy vznikaly rakovinotvorné látky. Spíše naopak. To ale neznamená, že teď začnu pít „jen“ kávu s mlékem.

Právě tento fakt, tedy onu „nevědeckost“, připomíná profesor Vyskočil. Cituji: „Nápoj vzniklý kombinací kávy s nevelkým množstvím smetany (asi 5–10 ml na šálek) nebo 10–50 ml mléka na 100 ml kávy není a nikdy nebyl předmětem varování ani ze strany Světové zdravotnické organizace, ani amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv či jiných zdravotnických institucí. Ty se opírají o ‚data­based‘ studie, jež popisují vědecky získaná a statisticky zpracovaná měření či klinické údaje.“

Já osobně musím zdůraznit, že profesor Vyskočil neuvažuje směrem k realitě konzumace kávových long drinků. V nich je totiž poměr káva – mléko (nebo jiné mléčné dobroty) naprosto opačný, na 50 ml kávy klidně i 2,5 dl mléka (případně na to i šlehačka či vaječný koňak, mňam). Takže doporučuji panu profesorovi i laické veřejnosti ztratit chvíli jednoduchým výpočtem skutečného obsahu energie (a „škodlivého“ mléčného tuku).

Pan profesor dodává, že „každý z nás může reagovat na současný příjem jakýchkoliv dvou či několika naprosto neškodných potravin či nápojů úplně jinak. To platí také o kávě s mlékem, kombinaci, které dává ve světě i u nás přednost většina konzumentů kávy“. Nevím, které vědecké studie opravňují pana profesora k tvrzení, že kávě s mlékem dává ve světě přednost většina veřejnosti. A asi tušíte, co si myslím o upozornění na odlišnost reakcí. Profesor si není jistý svým tvrzením, a tak jde z jeho strany o alibismus.

Až nedopneme sukénky

Další argumentace profesora Vyskočila: „Žádná nově vzniklá sloučenina s údajně kancerogenními vlastnostmi v kávě s mlékem (potažmo se šlehačkou či máslem) v šálku ani v trávicím traktu nebyla nikdy prokázána“. A je vymalováno. Milá veřejnosti, buď v klidu. Z mého pohledu? Proč nebýt v klidu do té doby, než věda prokáže pravdu? Nebo možná neprokáže?  Proč nebýt v klidu do té doby, než díky dlouhodobému pití kávových mléčných long drinků nedopnete sukénku, milé ženy?  

V případě, že máte citlivý žaludek (na kávu), ale chcete si ji dopřát, řešením opravdu je přidat (do espresa) oněch 10 ml kávové „smetany“. Tedy pokud současně nemáte intoleranci laktózy nebo bílkovin kravského mléka. Obávám se, že také v případě, kdy máte problém se žlučníkem, či dokonce slinivkou, je pití černé kávy stejně jako kávy s mlékem docela hazard. Ale možná jste už zjistili, že jednou je to v pohodě, jindy máte akutní problém. Ne, ani já nemám obavy, že by přídavkem mléka do kávy vznikaly rakovinotvorné látky. Spíše naopak. To ale neznamená, že teď začnu pít „jen“ kávu s mlékem.

Související…

Petr Fořt: Obezitě dětí přeje doba, reklama a často i rodičePetr Fořt: Proč děti tloustnou? Rozhodují geny, ale i vnější vlivyPetr Fořt: Vyznáte se ve výživových doporučeních? Zkuste hořčík

foto: Profimedia

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.