fbpx

Se členem představenstva jedné z největších českých bank o tom, jak jsme zvládli pandemii koronaviru, co ukázala pandemie bankovnímu sektoru, co nás čeká po ekonomickém propadu, a také o tom, že není proč propadat skepsi

Zveřejněno: 20. 6. 2020

Otázky na téma „Jak žít v čase změn“ nám tentokrát zodpověděl člen představenstva ČSOB zodpovědný za retail Jan Sadil. Karanténu prý prožil hlavně na Skypu a taky tak trochu na běžícím páse. Podle analytiků banky by po letošním propadu měl zase přijít výrazný růst. Navíc jsme podle Jana Sadila z pandemie vyšli prozatím dobře. Takže není důvod k pesimismu.

Dotkla se vás nějak osobně pandemie koronaviru?

Nejvíc asi tak, že jsme jedno z našich dětí nechali v okamžiku vyhlášení nouzového stavu s mými rodiči na chalupě. Mysleli jsme si, že to bude jen na pár dní. Tím, že jsme následně přísně dodržovali veškerá doporučení, tak z toho bylo nakonec nějakých šest týdnů, kdy jsme s dcerou komunikovali jen přes FaceTime nebo Skype. No a samozřejmě v pracovním životě, v němž se stal naprostým standardem home office a fyzický kontakt s lidmi nahradily zase Skype meetingy. Ten kontakt mi po čase už začal chybět...

Co koronavirus vypověděl o české společnosti? A co o světě jako takovém?

Nevím, zda už je čas dělat závěry ohledně toho, jaký byl dopad na českou společnost. Z mého pozorování mám pocit, že jsme se dokázali se vzniklou situací vypořádat velmi dobře. Řekl bych ukázněně. To, že si všichni nasadíme roušky, že nebudeme cestovat a že u toho nebudeme „brblat“, mi přijde jako docela milé překvapení. Ale soudím jen podle sebe a nemám pro své úvahy žádná data a analýzy. Čísla nám říkají jen to, že jsme to skutečně zvládli velmi dobře.

Naši analytici očekávají v letošním roce pokles ekonomiky o bezprecedentních zhruba deset procent a v roce následujícím naopak prudký růst o sedm procent.

Svět ukázal, že ho lze lidově řečeno přes noc vypnout. Omezily se výroby, zastavilo se cestování, přestaly fungovat školy... To si myslím nikdo z nás nedovedl představit. A najednou to tady bylo. Jak se vypořádáme s důsledky, čas teprve ukáže. Věřím, že dobře. A konečně ve světě bankovnictví, tam se hlavně zvýšil zájem o on-line služby. Zájem lidí o vzdálenou obsluhu účtů z mobilu nebo přes internet byl standardem již před pandemií, ale význam digitálního světa finančních služeb se více zviditelnil.

Je podle vás ekonomická krize nevyhnutelná?

Naši analytici očekávají v letošním roce pokles ekonomiky o bezprecedentních zhruba deset procent a v roce následujícím naopak prudký růst o sedm procent. Jsem věčný optimista a věřím, že se s následky pandemie vypořádáme nejen v České republice dobře a že se naopak leckde můžeme ledasčemu přiučit.

Mohla by mít ona krize i nějaká pozitiva?

Určitě mnohá. Tím prvním je, že budeme na další takovou situaci daleko lépe připraveni, a proto věřím, že pokud se něco takového bude v budoucnu opakovat, tak dopady nebudou tak velké. Také mnohé byznysy musely a budou muset změnit své operační modely.

Jan Sadil (1969)

Člen představenstva ČSOB zodpovědný za retail, tedy každodenní správu financí pro více než 4 miliony klientů ČSOB a Poštovní spořitelny. Vystudoval stavební fakultu ČVUT v Praze a dalšímu studiu se věnoval na VŠE v Praze a VUT v Brně. Bankovní kariéru zahájil v Komerční bance, od konce roku 2003 pak byl předsedou představenstva a generálním ředitelem v Hypoteční bance. Od roku 2017 je členem představenstva ČSOB. Jan Sadil je ženatý a má tři děti. Od útlého věku sportuje, závodně lyžoval, několikrát byl mistrem republiky a taky zemi reprezentoval v kanoistice. Dodnes lyžuje, běhá a jezdí na kole.

Třeba e-commerce bude zajisté oblast, která vyjde posílena. V bankovnictví pandemie a opatření s ní spojená, jak už jsem říkal, ještě zvýraznily nesporné výhody, důležitost i současnou vyspělost digitálního bankovnictví a investic do technologií a inovací.

Máte nějaký recept, jak nejlépe krizi prožít?

U mě fungovalo, když jsem držel poměrně striktně svůj pravidelný režim a skutečně snad po každém pracovním dnu stráveném na Skypu jsem šel večer zhruba hodinku na „běhátko“. Nejenže pohyb vždy patřil k mému životu, ale pro mě to byla určitá forma odreagování a po proseděném dnu také rozhýbání těla.

Měl by být nejvyšší prioritou společnosti návrat k prosperitě?

Nejvyšší prioritou by mělo být zdraví nás všech.

Na co by se mělo lidstvo aktuálně nejvíc soustředit? Ekologie, demokracie nebo hospodářství?

Vše je pro mě důležité. A věřím, že nejen pro mě. Kdybyste mě nutili, ať vyberu jen jednu z uvedených možností, tak po těžkém rozhodování budu volit demokracii. Věřím, že ty další s ní totiž přijdou. Na druhou stranu si nemyslím, že teď aktuálně potřebujeme v oblasti demokracie v rámci evropského kontinentu něco zásadního řešit. Ta moje odpověď je z dlouhodobé perspektivy.

Na co se budete soustředit vy, co se týká vaší profese?

Vrátím se k návštěvám našich poboček. Je to součást mé práce, která je obohacující jak pro mě, tak věřím, že i pro naše kolegy v regionech. Vedle toho se samozřejmě upnu i na nabídky pro naše klienty se zaměřením na digitální prostředí. Ale to není nic, co bych doposud se svými kolegy nedělal.

Jak podle vás zjistíme, že už je zase dobře?

Já si myslím, že dobře je pořád. Máme se skvěle, máme krásnou zemi, neválčíme a to, že jsme si prošli obtížným obdobím, pro mě neznamená, že bychom se i v jeho průběhu neměli dobře. Jsem si samozřejmě vědom toho, že krize bude mít na mnohé firmy výrazné dopady, ale pokud se na situaci dívám svým optimistickým pohledem, tak si myslím, že jsme se dobře nepřestali mít ani během nouzového stavu.

Co vzkázat lidem, aby se nebáli budoucnosti?

Když to vezmu z pohledu bankéře, tak zpráva je: spořte, investujte. Ode dneška i malá a pravidelně ukládaná částka na spoření či investice může někdy v budoucnosti v obdobné situaci být dobrou rezervou, která se může hodit.

Související…

Mikuláš Peksa: Opusťme myšlení jézéďáků, kteří chtějí sousedovi sebrat pole
Zdeněk Strnad

foto: ČSOB, zdroj: ČSOB

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...