fbpx

Podle vědců mohou v budoucnu psychickými neduhy trpět i stroje. Třeba když je pomocí softwaru nebudeme učit to, co mají tak rády

Zveřejněno: 21. 11. 2019

Umělá inteligence je zatím podle lidských měřítek striktní, chladná a bez emocí, pokud je tedy do ní pomocí softwaru neimplantujeme. Vše se ovšem vyvíjí a odborníci se snaží, aby právě umělá inteligence byla schopná nahradit tu lidskou. Zajímavé je na tom to, že doposud zcela netušíme, jak ta lidská inteligence vlastně funguje. Takže se může stát, že umělá inteligence bude trpět depresemi, může mít utkvělé představy, obsese či halucinace?

Poznáme to a budeme to umět řešit například pomocí počítačového psychologa a léčivého softwaru? Není to tak bláznivé, jak se může zdát – na toto téma se už pořádají vědecké konference.

Algoritmy o depresi

Na té letošní na půdě Newyorské univerzity s názvem Canonical Computations in Brains and Machines se překryvy lidského a umělého myšlení vášnivě diskutovaly. Americký neurovědec Zachary F. Mainen, jehož výzkum se zaměřuje na mozkové mechanismy rozhodování, si toto téma vybral jako hlavní téma svého vystoupení. Podle něj můžeme vycházet z počítačové neurovědy, která předpokládá, že se o pacientech s depresemi nebo halucinacemi můžeme dozvědět leccos zajímavého studiem algoritmů umělých inteligencí.

Umělé inteligence by za určitých okolností lidskými psychickými problémy trpět mohly.

Zároveň si pokládá otázku, co by se stalo, kdybychom to otočili. V zásadě si pak na ni odpovídá, že umělé inteligence by za určitých okolností lidskými psychickými problémy trpět mohly. Jestliže lidské deprese nebo halucinace úzce souvisejí s neurotransmiterem serotoninem a kvůli němu dojde k poruše psychiky, mohlo by to být u umělých inteligencí obdobné.

Serotonin a rychlost učení

Serotonin je relativně jednoduchou molekulou biologicky aktivní látky, která je v krevních destičkách, v buňkách trávicího traktu a částečně i v centrálním nervovém systému. Má velký význam jako přenašeč nervových vzruchů, tedy neurotransmiter. Jeho nedostatek způsobuje poruchu přenosu nervových vzruchů, náhlé změny nálady, depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu, či dokonce bipolární poruchu.

Na jeho syntézu v těle má velký vliv světelné záření, především pak sluneční světlo, a proto lidé častěji trpí úzkostnými stavy a depresemi právě v zimě. Počítačová neurověda podle Zacharyho Mainena vnímá neurotransmitery jako klíčové regulátory systému umělé inteligence, kde se využívají podobné mechanismy. Jedním z nich je například rychlost učení. Jak nám tedy serotonin pomáhá myslet? Podle neurovědců serotonin také ovlivňuje schopnost mozku přizpůsobit se změnám. Někdy se ty změny odehrají rychle, třeba když se ztratíme v neznámém prostředí a telefon nemá pokrytí signálem.

Robot pomáhá s diagnózou

V laboratorním prostředí se například myš naučí pohybovat podle určitých pravidel, pak se jí ale ta pravidla náhle dramaticky změní. V tu chvíli se serotoninové transmitery úplně „rozzáří“, jak začnou naplno pracovat. Lidé si myslí, že serotonin souvisí jen s pocity štěstí, ale není tomu tak, tvrdí Mainen. A dodává, že pomáhá právě mozku vyrovnat se se změnami, jež jsou příčinou deprese.

Kdyby se dostatečně komplexní umělé inteligence setkaly s nějakou dramatickou změnou, mohl by jim klesnout „softwarový“ serotonin, jejž používají k rychlejšímu učení.

V případě vyspělé umělé inteligence pak můžeme předpokládat, že příslušný software by robotům mohl poskytnout něco jako emoce. V každém případě Mainen tvrdí, že kdyby se dostatečně komplexní umělé inteligence setkaly s nějakou dramatickou změnou, mohl by jim klesnout „softwarový“ serotonin, jejž používají k rychlejšímu učení. V takovém případě by skutečně mohly propadnout něčemu takovému, čemu u lidí říkáme deprese.

Související…

Až se z robotů stanou robotroci: Dáme strojům nakonec lidská práva?Nový algoritmus dokáže rozpoznat, zda falešnou zprávu napsal algoritmusVědec, který choval Hawkinga na klíně: Stroje se s námi spojí. I je ohrozí oteplování planety

foto: Shutterstock, zdroj: Science

Tipy redakce

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Alkoholismus? Dá se léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus? Dá se léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po propité silvestrovské noci dali jako spousta lidí následující...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.