fbpx

Umělá inteligence má problémy s myšlením. Tím největším je, že lidské mozky jsou všechno možné, jen ne počítače

Zveřejněno: 29. 1. 2019

Neurochirurg Henry Marsh v článku pro The Financial Times popisuje vývoj superinteligentních strojů a problémy s programováním lidských mozků. Podle vědce myšlenka, že možná budeme schopni stvořit stroje inteligentnější, než jsme my sami, není nová. Už v řecké mytologii se prý dají najít příběhy o tom, že jednou vzniknou entity, jež budou mnohem chytřejší než my a které si nás podrobí podobně, jako to lidé udělali se zvířaty. A s rozvojem umělé inteligence se tyto obavy vrátily.

Když se lidé snaží pochopit nový fenomén, pomáhá jim k tomu vytváření analogií s věcmi, kterým již rozumí. Už Hippokrates chápal mozek jako střed lidského myšlení a cítění, většina lékařů té doby ale nebyla schopna jeho poznatky využít. Aristoteles zase považoval mozek za jakýsi chladič krve. Až na začátku 17. století začal být mozek s rozmachem vědy vysvětlován terminologií moderních technologií. Descartes popisoval nervovou soustavu jako hydraulický mechanismus. V 19. století byl zase mozek vysvětlován v termínech parního motoru a telefonních interakcí.

Mnoho vědců je přesvědčeno, že lidský mozek nikdy lidskému mozku neporozumí.

No a v moderní době je mozek samozřejmě viděn jako počítač. Přesto se mnoho vědců domnívá, že jsou takové metafory nedostatečné. Jsou přesvědčeni, že lidský mozek nikdy lidskému mozku neporozumí. Nemůžete krájet máslo nožem vyrobeným z másla. „Jako neurovědec musím akceptovat, že všechno, co si myslím a co cítím, je pouhý fyzický proces,“ píše Henry March. „Během své kariéry jsem potkal pacienty, kteří prodělali změnu osobnosti jako výsledek poškození mozku. Je tedy těžké věřit v nějakou ‚mysl‘ nebo ‚duši‘ oddělenou od těla, když vidíte své bližní se takto změnit. Zároveň jde o myšlenku, která jde ostře proti intuici.“  

O lidském mozku se říká, že je nejkomplikovanějším systémem ve vesmíru. Obsahuje nějakých 85 miliard nervových buněk a každá z nich je spojena s mnoha tisíci dalších buněk, které dohromady tvoří až biliardu synaptických spojení. Neurony mají výběžky (dendrity), které buď přijímají elektrické vzkazy od ostatních neuronů, svalů či žláz, nebo je k nim naopak vysílají.

Mozek jako strom

Schéma mozkových buněk připomíná zimní stromy. Spleť holých větví připomíná dendrity a kmen axon. A jako větvemi stromů, kterými probije blesk, i jednotlivé výběžky neustále kmitají pod proudem elektrických nábojů. Zjednodušeně by se dalo říci, že mozek je masivní soustavou propojených elektrických spojů. A moderní, vysokorychlostní počítače jsou prakticky taktéž masivními soustavami propojených elektrických spojů. Zdá se být tedy pouze otázkou času, než budeme schopni stvořit umělou inteligenci, která bude chytřejší než my sami. Jak by ale něco tak jednoduchého mohlo stvořit extraordinérní pestrost lidského života a myšlení?

Jak blízko tedy máme k vytvoření počítače, který by se podobal lidskému mozku?

Ani naše důkladné znalosti fyziky a chemie neumí vysvětlit, jak tato elektro-chemická aktivita dokáže vygenerovat vědomí, ten pocit vlastního „já“. Fakt, že je mozek fyzický systém a ne nějaká abstraktní věc, znamená, že podléhá fyzikálním zákonům. A tudíž se musí dát spočítat. Počítače jsou vlastně takové simulátory, které operace mozku napodobují. To, že mozek podléhá fyzikálním zákonům, zase plete hlavu filozofům, kteří hloubají o determinismu a svobodné vůli. Jak blízko tedy máme k vytvoření počítače, který by se podobal lidskému mozku?

Živé buňky nevytvoříš

Složitost mozku spočívá ve způsobu, jakým jsou jednotlivé neurony propojeny. Nejsou totiž jednoduchými elektrickými spínači. Jsou vyrobeny z organických molekul, ne ze silikonu a kovu. Spoje jsou provedeny chemikáliemi – neurotransmitery, kterých je na sto různých druhů. Neurální spoje jsou dynamické a neustále se mění. Zesilují a zeslabují se podle toho, kolik toho skrze ně prochází.

mozek 146590733

Mozek je do určité míry plastický. Dokáže se přeprogramovat. Navíc jsou jednotlivé neurony různě velké a tvarované. Mozky také nejsou izolované entity jako počítače, jsou napojeny na tělo. A těla jsou jejich napojením na svět, díky čemuž se mohou hýbat. Poslední výzkumy dokazují, jak nesmírně komplikovaný je vztah těla k mozku. Přišlo se třeba na to, že střevní bakterie mohou způsobit Parkinsonovu chorobu a autismus – tedy alespoň u myší.

Lidská inteligence je neoddělitelně spjata s emocemi.

Lidské mozky jsou také součásti sociálních skupin. Jak napsal v 18. století skotský filozof David Hume: „Rozum je pouhým otrokem vášně.“ Lidská inteligence je neoddělitelně spjata s emocemi – potěšení matematika poté, co vyřeší úlohu, zvědavost, která pohání malé dítě k objevování světa, strach, který nám pomáhá odhalit riskantní situaci... Beztělní, neemoční a izolovaná inteligence počítače toto zdaleka nedokáže.    

Šedesát let a? Nic 

Počítače také neumí „myslet“ ani „chápat“ tak, jako to dělají lidé. Gmail například nedávno přišel s novou funkcí „chytrá odpověď“, která uživateli nabízí předem dané odpovědi na zprávy. Tahle „inteligentní“ funkce třeba vygenerovala „send from my iPhone“ jako oblíbený pozdrav. Jako frázi na rozloučení nabídla také spojení „mám tě rád“ bez ohledu na to, zda šlo o e-maily osobní či pracovní. Je to tak proto, že počítač nerozumí významu těchto e-mailů. Pouze se naučil, že lidé tyto fráze často používají. Nedokáže pochopit, zda je v pořádku posílat šéfovi pozdrav „mám tě rád“ nebo ne.

Související…

Umělá inteligence možná časem dokáže číst emoce. Ale pochopí je?Proč si naše mozky nikdy nepřestanou vymýšlet nové a nové problémyFyziolog ovládal mozky pomocí implantátů už v minulém století

Na (ne)slavné konferenci na Dartmouth College v roce 1956 prohlašoval sebevědomě průkopník umělé inteligence Marvin Minsky, že během deseti let předčí inteligence počítačů tu lidskou. O více než šest desetiletí později jsme sice o kus dál, ale k pochopení mozku máme stále daleko.

foto: shutterstock, zdroj: Financial Times

Tipy redakce

Čtyři tipy, jak se zbavit stresu z velkoměsta. Pokud tedy nechystáte stěhování

Čtyři tipy, jak se zbavit stresu z velkoměsta. Pokud tedy nechystáte stěhování

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

O rodičích, kteří na internetu pilně dokumentují každý okamžik života svých...

Jiří Skalický: Praha by se neměla zakonzervovat v podobě z 80. let

Jiří Skalický: Praha by se neměla zakonzervovat v podobě z 80. let

Odbor památkové péče se v Praze stará o to, aby úpravy památek nebo objektů v...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.