Prodej knihy Stručná historie času dosáhl podle odhadů celosvětově více než 10 milionů výtisků. Ve vědecké branži se stala zásadním pojmem, její autor Stephen Hawking ji ale podle všeho považoval za špatně napsanou.
Chybička se vloudila
Thomas Hertog, blízký spolupracovník jednoho z nejproslulejších vědců všech dob, obdržel v roce 2002 od svého mentora e-mail. Hawking mladého vědce povolal do svého domu v Cambridge a překvapil ho nevšedním sdělením. Pomocí počítačem řízeného hlasového systému, který Hawkingovi umožňoval komunikovat, kosmolog Hertogovi oznámil: „Změnil jsem názor. Moje kniha Stručná historie času je napsána ze špatné perspektivy.“
„Jeho oči zářily vzrušením,“ vzpomíná na situaci Hertog, který dnes působí na Katolické univerzitě v Lovani. „Stephen mi řekl, že si myslí, že se mýlil. A tak jsme spolu následujících dvacet let bok po boku spolupracovali na nové teorii vesmíru, která by lépe vysvětlila vznik života.“
Nyní, pět let po Hawkingově smrti, vyjdou veškeré tyto nové poznatky v knize pojmenované „O původu času: Konečná teorie Stephena Hawkinga“. Hertog přiblíží veřejnosti okolnosti vzniku knihy 31. března 2023 v rámci přednášky na festivalu v Cambridge.
Nelehký proces
Život a práce Stephena Hawkinga byly značně ovlivněny amyotrofickou laterální sklerózou, nemocí, která byla kosmologovi diagnostikována ve věku 21 let. Hawkingův stav se v průběhu spolupráce s Hertogem výrazně zhoršoval natolik, že skončil upoután na invalidní vozík. Se svým okolím mohl komunikovat pouze pomocí malého počítače, na kterém vybíral požadovaná slova, která s okolím komunikoval pomocí syntezátoru řeči.
„Vesmír je jakýsi samoorganizující se útvar, v němž se objevují nejrůznější emergentní vzorce. Ty nejobecnější z nich nazýváme fyzikálními zákony.“
„V polovině naší spolupráce ztratil v ruce zbytek síly na to, aby mohl mačkat přístroj, který používal ke konverzaci,“ uvádí Hertog. „Zpomalil z několika slov za minutu na jedno slovo za několik minut. Postavil jsem se před něj, pokládal jsem otázky a díval se mu do očí, abych zjistil, jestli souhlasí, nebo ne. Ke konci už jsem dokázal rozpoznat několik úrovní ne a několik úrovní ano.“
A právě z těchto nezvyklých konverzací se zrodila Hawkingova závěrečná teorie, která ve spojení s Hertogovou vlastní analýzou vytvořila základ celé velmi očekávané knihy. „Nakonec jsme oba dospěli k tomu, že o fyzice přemýšlíme mnohem více jako o biologii. Postavili jsme fyziku a biologii na stejnou úroveň,“ říká Hertog.
Co nová teorie nabídne?
Podle Hertoga se má kniha zabývat otázkami našeho místa ve vesmíru a také tím, co vlastně činí vesmír vhodným pro život. „Tyto otázky byly v našich vědeckých publikacích vždy v pozadí. V rámci této knihy jsem otázky učinil ústředními a vyprávím celý náš příběh z této perspektivy,“ vysvětluje.
„Se Stephenem jsme objevili, jak může samotná fyzika ´zmizet zpět do Velkého třesku´. To vrhá nové světlo na to, o čem kosmologie ve skutečnosti je. Vede to k nové filozofii fyziky, která odmítá představu, že vesmír je stroj, řízený nepodmíněnými zákony s předchozí existencí, a nahrazuje ji pohledem na vesmír jako na jakýsi samoorganizující se útvar, v němž se objevují nejrůznější emergentní vzorce. Ty nejobecnější z nich nazýváme fyzikálními zákony,“ poodkrývá přepracovanou teorii Hertog. Nezbývá tedy než netrpělivě očekávat, co nová vize zrodu celého našeho vesmíru přinese.
Reklama
foto: KU Leuven, zdroj: The Guardian
