Bioplasty jsou skvělá myšlenka. Bohužel zatím je neumíme recyklovat lépe než obyčejnou umělou hmotu.

Přečteno 2475x

Plastový odpad plave v mořích, řekách, znečišťuje lesy. Proto se vědci snaží vyvinout alternativní surovinu, která by byla biologicky snadno odbouratelná. Ne vždy jsou ovšem výsledky ideální. Na některé výrobky je potřeba víc energie, jejíž výroba je ale zase většinou neekologická. Otázky zůstávají i v případě bioplastu, který se má začít vyrábět z otrub, tedy ze zbytků, jež vznikají při zpracování zemědělských plodin. Bioplast se totiž nedá využít na všechno a jen těžko se bude kompostovat. A navíc půjde o byznys na úkor potravin.

Související…

Proč je igelitka v mnoha ohledech ekologičtější než papírová taškaPytlíky jsou „out“: Od síťovky k igelitce a zase zpětMoře plastů zaplavuje oceány. Odpad by pokryl celou Francii

Plast z otrub se podařilo vyvinout výzkumníkům z Bavorska. Bioplast vyrábějí například ze zbytků, jako jsou skořápky či slupky, které zbudou po zpracování zrní. „Bioplasty se v přírodě rozpadnou během dvou až tří týdnů, a proto se do moře ani nedostanou,“ říká Thomas Brück z Technické univerzity v Mnichově (TU).

Jenom v Bavorsku vznikne každý rok sta tisíce otrub. Vzhledem k tomu, že můžou být jen dost těžko prodány, jsou momentálně spalovány.

Vědci z TU spojili síly s profesory z Univerzity Bayreuth a výsledky své práce představili loni v německém Erlangenu. Nový plast má představovat alternativu k tomu vyráběnému z ropy. Podle Brücka totiž jenom v Bavorsku vzniknou každý rok sta tisíce otrub. Vzhledem k tomu, že můžou být jen dost těžko prodány, jsou momentálně spalovány. Výzkumný tým se snaží proměnit zbytkový materiál ve výhodný byznys.

Pro denní použití?

Pružné plasty, které se dají využít mnoha různými způsoby, vyvíjejí vědci s pomocí polyhydroxymáselné kyseliny (PHB), která při zpracování otrub vzniká. „V příštích pěti letech bychom měli mít první produkty,“ uvedl Brück. Ve výrobě je už kryt na vysavače, který se skládá ze směsi PHB a polypropylenu. Kromě PHB je na světě jenom několik dalších technicky použitelných bioplastů. Například v Itálii se kaprolaktam vyrobený ze škrobu používá pro plastové sáčky, které jsou rovněž biologicky rozložitelné.

Ekologicky šetrné suroviny pořád představují pouze 1,5 až 2 % z více než 300 milionů tun plastů vyprodukovaných každý rok.

Andrea Siebert-Rathsová, zástupkyně ředitele Institutu pro bioplasty v Hannoveru, vidí v bavorském přístupu jednu výhodu. Využívá totiž zbytkového materiálu, který by se prý jinak vůbec využít nedal. To ale kritici tohoto přístupu odmítají. Tvrdí, že plýtvají půdou, na níž by mohly být pěstovány potraviny. Tak jako například v případě nám dobře známé řepky, která končí v nádržích aut.

„Nicméně bioplasty nejsou všespásné řešení,“ připouští i Siebert-Rathsová. Je velmi obtížné vyrábět plast, který je odolný a natolik kvalitní, aby se hodil k výrobě věcí každodenní potřeby a zároveň byl rychle rozložitelný v přírodě. Ona sama je poměrně skeptická ohledně použitelnosti bioplastů v mnoha různých produktech.

Alternativní řešení

Myšlenka bioplastů se v posledních desetiletích silně rozrostla a výzkum v této oblasti je stále na vzestupu. Vědci už vyvinuli bioplasty z kukuřice, brambor, řepy nebo cukrové třtiny. Nicméně ekologicky šetrné suroviny pořád představují pouze 1,5 až 2 % z více než 300 milionů tun plastů vyprodukovaných každý rok.

Lepší je využít plast tolikrát, kolikrát to jenom bude možné, nakonec ho spálit a získat z něj další energii.

Spolková agentura pro životní prostředí je ve vztahu k bioplastům ještě poměrně opatrná. Vzhledem k tomu, že jich je produkováno tak málo, nebyl zatím vytvořen efektivní způsob jejich likvidace. Jejich dopad na životní prostředí tak není o moc lepší než v případě jejich ropných kolegů.

Biologicky odbouratelné plasty by také mohly ovlivnit recyklační proces tradičních plastů. V zařízeních na kompostování jsou obvykle vyřazeny stranou a nakonec spáleny. Siebert-Rathsová to vysvětluje slovy: „O kompostování příliš často neuvažujeme, pouze když dává smysl.“ Lepší je i podle ní využít plast tolikrát, kolikrát to jenom bude možné, nakonec ho spálit a získat z něj další energii.

foto: Profimedia, zdroj: Spiegel

Vojtěch Žák

Vojtěch Žák

Spisovatel, který píše komiksy pro děti za zvuků heavy metalu. Osobní kouč a trenér, který si dělá radost cestováním a vzděláváním.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.