fbpx

Tanečníci, vědci, fotografové a spisovatelé mají skvělý job. A taky predispozice k bipolární poruše

Zveřejněno: 23. 6. 2018

Pokud se pokládáte za kreativního člověka, měli byste možná teď na chvíli odložit štětec a paletu, případně rozepsanou knihu či rozdělanou sochu, a zkusit zpozornět. Kromě oné kreativity máte totiž docela vysoký potenciál, že vás zasáhne nějaká duševní porucha. Teď ale vážněji.

Související…

Pokud jste kreativní a inovativní, pak asi posloucháte jazz
Luboš Heger

Švédští výzkumníci z Institutu Karolinska ve své studii z roku 2014, která byla nejrozsáhlejší svého druhu, potvrdili, že lidé v kreativních profesích mnohonásobně častěji trpí duševními nemocemi než běžná populace. Obzvláště silné spojení odhalili mezi psaním a schizofrenií.

Už v roce 2011 stejný výzkumný tým zjistil, že umělci a vědci pocházejí zejména z rodin, v nichž se vyskytuje bipolární porucha a schizofrenie. Na základě tohoto zjištění provedl novou studii rozšířenou o další psychiatrické diagnózy, jako jsou schizoafektivní poruchy, deprese, úzkosti, nadměrná konzumace alkoholu a drog, ADHD, mentální anorexie a sebevražedné tendence. Do výzkumu bylo zahrnuto 1,2 milionu pacientů v ambulantní péči, ale i jejich příbuzní až k bratrancům druhého stupně. Ukázalo se, že v těchto rodinách s psychiatrickou diagnózou je výskyt umělecky založených jedinců až sedmkrát vyšší.

Obecně nejrozšířenější duševní nemocí zasahující umělecké a vědecké kruhy je bipolární porucha.

Nejohroženější skupinou z hlediska rizika rozvoje duševní choroby jsou konkrétně spisovatelé. U nich je riziko vzniku schizofrenie, deprese, úzkostí, závislostí i sebevražedných pokusů až o 50 % vyšší než u běžné populace. Obecně nejrozšířenější duševní nemocí zasahující umělecké a vědecké kruhy je bipolární porucha, která život nejvíce komplikuje tanečníkům, vědcům, fotografům a opět spisovatelům.

„Studovali jsme mozek a dopaminové D2 receptory. Ukázalo se, že dopaminergní systém zdravých, vysoce kreativních lidí a lidí se schizofrenií je podobný,“ potvrdil spoluautor studie Fredrik Ullén. „Prokázali jsme, že velmi kreativní lidé mají nižší hustotu D2 receptorů v thalamu než lidé méně kreativní. Nízká hustota D2 receptorů je typická také pro schizofreniky. Tento stav může být i příčinou nižšího stupně filtrace signálů přicházejících z prostředí,“ vysvětluje Ullén.

Neumějí vypnout

Na zjištění Institutu Karolinska navázali vědci z Torontské a Harvardovy univerzity a potvrdili další spojitost – kreativní a duševně nemocní jedinci se vyznačují velmi nízkou hladinou latentní inhibice, což je schopnost ignorovat podněty, které pro nás nejsou relevantní. Lidé s nízkou úrovní latentní inhibice jsou mimořádně otevření a flexibilní v myšlení, které je divergentní neboli rozbíhavé.

Ukazuje se, že duševní nemoci jsou mnohem barvitější a mohou dokonce do života pacienta vnášet důležité hodnoty.

Dokážou do hloubky přemýšlet o mnoha věcech najednou, mají zbystřené vnímání a zažívají pocity hlubokého vhledu i mystické a náboženské zkušenosti. Takové myšlení je předpokladem tvůrčí práce, ale i náchylnosti k duševním onemocněním. Tito jedinci jsou totiž vystaveni nadměrnému toku nadbytečných informací z prostředí, které nedokážou ignorovat či ihned zapomínat. Jejich mysl je tak doslova zaplavena.

Léčit, či neléčit?

Podle Simona Kyagy, lékaře a konzultanta v oboru psychiatrie, mohou výsledky výzkumu vést k přehodnocení přístupu k duševní chorobě. „Pokud přijmeme fakt, že některé jevy spojené s duševní nemocí jsou prospěšné, otevřeme tak cestu pro nový přístup k léčbě. V takovém případě musí lékař a pacient dospět k dohodě, co je třeba léčit a za jakou cenu," říká.

"V psychiatrii a medicíně jsou nemoci tradičně viděny černobíle, přičemž léčba vede k potlačení všeho, co je považováno za patologické. Ukazuje se však, že duševní nemoci jsou mnohem barvitější a mohou dokonce do života pacienta vnášet důležité hodnoty,“ dodává Kyaga ke zjištěním výzkumníků.

foto: Shutterstock, zdroj: CNN

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...