fbpx

Úpadek, která nás možná čeká, bude jen přirozenou reakcí na současný nebývalý růst, míní vědec.

Zveřejněno: 13. 3. 2018

Český geolog a přírodovědec Václav Cílek, autor mnoha knih, televizních i rozhlasových pořadů na téma krajina, voda, klima a energetika, je znám svým velmi opatrně optimistickým pohledem na vývoj planety. Ve Flowee podáváme důkazy, že se život člověka zlepšuje a prodlužuje. S kondicí přírody to bohužel tak slavné není.

„Pro většinu lidí představuje pokrok nová aplikace do mobilního telefonu, ale když se na to podíváme z hlediska půdy, vody a energetiky, což je jakási svatá trojice, situace se s každým přibývajícím rokem zhoršuje,“ říká s trefným přirovnáním. „Stav půdního fondu ČR se za posledních deset let zhoršil, protože se na půdu – a možná na celý svět – díváme hlavně jako na způsob vydělávání peněz. Orné půdy ubývá, snižuje se její kvalita a zároveň se zvyšuje eroze, u vody je stav rozkolísání mezi jejím nadbytkem a nedostatkem,“ konstatuje vědec, který dostal Cenu ministra životního prostředí ČR za významný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie.

Jak si stojí energetika?

Je třeba si uvědomit, že ceny energií jsou nyní stlačeny na minimum, ale to už nemusí dlouho trvat. Znamená to, že v horizontu několika let můžeme očekávat výrazné zdražení. Souvisí to s postupným snížením výkonu našich uhelných elektráren a také s tím, že v roce 2035 má být odstavena jaderná elektrárna Dukovany. Ropa je pro západní způsob života nejvýznamnější nerostnou surovinou, jenže její dostupnost se stále zhoršuje a prodražuje, protože nová naleziště už nejsou tak kvalitní.

Mělo by to za následek i zdražování potravin?

Je to pravděpodobné. Tomu nejjednoduššímu řešení, které by mohlo pomoci, čímž je prodej takzvaně ze dvora, kdy si lidé mezi sebou navzájem směňují své přebytky, Evropská unie však legislativně brání.

Zároveň ale odmítám přispívat k vystrašení lidí, protože vystresovaní jsou dnes už dost. Všechna tato fakta je nutné brát racionálně, pomalu se na všechno připravit a pokoušet se o nápravu věcí, protože každá situace má své východisko.

Týkají se nás i problémy s vodou?

Dostupnost vody u nás považujeme za samozřejmou, ale nemusí to tak být pořád. Jak jsme s kolektivem autorů uvedli v naší nové knize Voda v krajině, voda je nejen médiem, z něhož je vystavěn život, ale také informační sítí – matrixem, či světovou knihovnou –, která umožňuje planetární mezidruhový oběh informací. Také částečně zmírňuje toky zemských energií. Není to jen látka, kterou pijeme. Vodu nelze ničím nahradit. V současné době je však i u nás během letních veder na některých místech vody nedostatek, ačkoliv srážek je v úhrnu stále stejně, možná i víc. Proto je důležité naučit se vodu v krajině zachytávat a udržet ji tam.

 

Důležité je si uvědomit, že v budoucnu budeme pravděpodobně také vydělávat méně peněz, a tak je také dobré být pokud možno bez dluhů.

Mají Arabové pravdu, když říkají: Děda jezdil na velbloudu, otec řídí auto, syn léta letadlem a vnuk bude jezdit na velbloudu?

To nikdo neví. Je ale pravda, že mnohé jevy, k nimž došlo například ve starověkém Egyptě před jeho zánikem, ale i v dalších zaniklých civilizacích, můžeme pozorovat také dnes. Přesto říkám, že konce světa se není třeba obávat, protože už proběhl. Týká se to světa v té podobě, v jaké ho známe. Vše nasvědčuje tomu, že v budoucnosti bude lidská společnost od té současné velice odlišná, protože celý svět se proměňuje ve všech základních aspektech.

V dohledné době nás pravděpodobně čeká stagnace nebo určitý úpadek, ale nemusí to být nic tragického. Říkám tomu veselá chudoba. Souvisí to s tím, že poslední století bylo ve světové historii anomální, protože přineslo naprosto nebývalý nárůst světové populace a blahobytu.

Zchudnutí by podle vás bylo jen návrat do normálu, neboť není možné, aby tolik lidí žilo v blahobytu…

Na to není dost zdrojů celé Země. Důležité je si uvědomit, že v budoucnu budeme pravděpodobně také vydělávat méně peněz, a tak je také dobré být pokud možno bez dluhů.

Když bychom to měli shrnout, jakých hlavních nešvarů se lidstvo dopouští?

Zpráva Londýnské královské společnosti Living planet říká, že problémy jsou vlastně jenom dva, a to je množství lidí a jejich spotřeba. Dobré a rychlé řešení této situace přitom neexistuje.

Zároveň si nemůžeme nevšimnout občasného anomálního chodu počasí…

Dá se říct, že zavládl klimatický chaos. Do budoucna bude nejspíš v zimě ubývat sněhu a v létě přibývat tropických dnů. Jako by meteorologický systém nad Evropou začínal kmitat v jiném rytmu.

Země vstupuje do nové klimatické fáze, kterou lze zkráceně popsat jako situaci sucha a následných povodní. I to byl důvod, proč jsme sepsali knihu o vodě a nabídli alespoň nějaká řešení.

Také se stále prohlubuje celková teplotní nerovnováha zemského systému. Země získává a zadržuje víc tepla než dřív. Zvětšuje se tím teplotní základ planety a rozdíly povrchových teplot mezi oceány a souší proměňují větrné proudění a přinášejí neobvyklé deště. Druhou stranou stejné dešťové mince jsou sucha.

Ukazuje se, že příroda i lidská společnost se vždy rozechvívají společně, což je ukazatel proměny světa, o čemž psali už antičtí historikové. Poukazovali na období klidu, které cyklicky střídá období proměn. Určitě není dobré, aby lidé kvůli tomu žili ještě ve větším strachu a napětí, ale naopak aby hledali cestu k sobě navzájem, aby místo hádek a arogance zavládla sociální soudržnost a vlídnost. To je rozhodně víc než všechny peníze.

 Čtěte také:

Svět se zlepšuje: Statistika nuda je, má však skvělé údaje

Budoucnost plic naší planety nemusí být tak ztracená. To tvrdí nové výzkumy deštných pralesů

 

foto: Profimedia

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...