fbpx

Podnikatel zbohatl, tak se rozhodl rozdávat. Zákazníci se po vypité kávě překonávají, takže loni bylo v Brně spácháno 12 tisíc dobrých skutků

Zveřejněno: 14. 4. 2018

Libor Hoření tvrdí, že když někdo vydělává víc, než potřebuje, je smysluplné část zisku investovat do vylepšení prostředí okolo sebe. „Je neuvěřitelné, kolik dobré energie vznikne, když člověk dostane kávu za dobrý skutek,“ říká sedmadvacetiletý podnikatel Libor Hoření z Brna.

Související…

Bali? Lepší jet na čaj a kávu na sousední Jávu
Barbora Petrová

„Peníze jsou podle mě prostředkem, který pomáhá k dosažení určitých cílů. Je ale dobré si uvědomit, že peníze nemají být tím cílem, tím smyslem, za kterým má člověk jít. Peníze mají být pouze prostředkem k dosažení hodnotnějších cílů. Toto se ale bez peněz chápe o dost složitěji,“ vysvětluje Libor Hoření své pohnůtky k nastartování dobročinného projektu Dobrokáva.cz.

Na brněnském Zelňáku postavil vloni na jaře stánek s kávovarem a každý zde dostane kávu zdarma. I když ne tak zcela zdarma. Na oplátku musí slíbit, že udělá nějaký dobrý skutek. Třeba, že pomůže sousedce, která je stará, s nákupem do schodů. Až takhle banální to může být. A pokud i přesto kávou obdarovaný člověk neví, jaký dobrý skutek by mohl vykonat, dostane od baristů z Dobrokávy čínský koláček štěstí, ve kterém je zapečený lísteček s inspirací.

Dobrokávař

Ve dvanácti začal programovat, v šestnácti rozjel svůj první internetový projekt, který mu už několik let vydělává dost slušné peníze. Jeho portál Toprecepty.cz navštíví měsíčně okolo dvou milionů lidí. Na vysoké škole Newton College, kde studoval, dnes přednáší o start upech. Stál totiž u zrodu ještě několika dalších internetových projektů, jako například aplikace Fasheebo, a pak se jednoho dne rozhodl, že bude páchat dobro.

„Nápad s Dobrokávou jsem dostal, když jsem četl knížku Dalajlámova kočka. Vypráví o majiteli restaurace, do jehož podniku přijde toulavá kočka. Místo aby ji vyhnal, tak se jí ujme, poskytne jí zázemí a tímto dobrým skutkem inspiruje hosty v kavárně,“ popisuje začátek projektu Libor s tím, že chce lidi pošťouchnout k tomu, aby nestrávili celý život zacyklení ve vydělávání peněz, dodává. První sezónu rozdali u stánku s dobrem dvanáct tisíc káv, takže za projektem už se vine dlouhá řada dvanácti tisíc dobrých skutků.

Nezapomenu, jak se jim rozzářily oči

„Když bych měla vyjmenovat všechny dobré skutky ohledně bezdomovců, kdy jsem jim kupovala jídlo či granule pro jejich pejsky, asi by mi to neudělalo tak velkou radost, jako jeden z mých posledních dobrých skutků. Seděla jsem v restauraci kousek od stánku s točenou zmrzlinou, když kolem šla stará paní se dvěma vnuky. Chlapci se u zmrzliny zastavili a začali babičku prosit, aby jim ji koupila. Jedna stála kolem 20 Kč. Babička vytáhla peněženku, a v ní měla méně, než aby s penězi spravedlivě vyšla pro oba, protože jsem zaslechla, jak jí řekli, že se podělí o jednu. Babička se chlapcům omluvila a pokračovali v cestě. Já vyskočila od stolu, koupila dvě zmrzliny, doběhla je a podala je chlapcům. Nezapomenu, jak se oběma rozzářily oči.“ Napsala do rubriky Uskutečněné dobré skutky uživatelka Markéta.

Chci žít tak, abych si před smrtí mohl říci, že bych život prožil stejně

Když jsme s Liborem seděli spolu v kavárně právě na Zelném trhu, přemýšlel jsem o tom, jak tenhle mladý muž bourá zažité stereotypy o tvrdém byznysmenovi. Ty vznikaly v divokých devadesátých letech a třeba náš současný premiér Babiš je jejich typickou ukázkou. Libor Hoření patří už k jiné generaci podnikatelů, nebo možná spíš k jinému typu. Přemýšlejí o obecné užitečnosti svého podnikání a konání a to je prý klíčem k životní spokojenosti.

„Stačí najít v sobě odvahu přestat dělat to, co vás nenaplňuje, a dělat to, co vám opravdu dává smysl. Protože život vás za to vždycky odmění,“ vysvětluje svůj životní postoj Libor a podle reakcí lidí na jeho webové stránce i facebookovém profilu Dobrokáva.cz dokázal pro něj nadchnout spoustu dalších, kteří se rozhodli také jako on páchat dobro.

„Dnes jsem Vas poprve objevil a byl prekvapenej, ze nechce po me nikdo penize za kavu:) Mate skvelej napad a funguje to!:) Nez jsem si dal kavu, slapnul jsem na ubrousek na zemi... podival se, jestli jsem nerozslapl neco mazlavyho, zaroven s tim ubrouskem, ale byl suchy. Nechal jsem ho tam. Behem kavy od Vas jsem se pro nej vratil a hodil ten ubrousek do kose:) Nevim, proc mne to nenapadlo hned! Dekuju za uvedomeni. Jeste jsem koupil, me zlate tete, ruzicku. Pracuje na zelnaku, tak jsem ji hned obdaroval:) A mam z toho krasnej pocit. Diky tomu se i vic usmivam, takze tech dobrych skutku delam vic automaticky. Diky, ze jste a davate lidem impulsy k zamysleni.“ Napsal jako Markéta do stejné rubriky uživatel Michal.

Slyšeli jste o Dobroskříni?

Jakmile se trochu oteplí, stánek Dobrokávy se na Zelňák vrátí a zase bude spolu s dobrovolníky ponoukat lidi k dobrým skutkům. Mezitím v době zimy rozjel Libor další projekt – Dobroskříň. Tam můžete donést své oblečení, a kdo jej potřebuje, může si je odtud vzít. První tuto Dobroskříň najdete na piazettě Václava Havla u Národního divadla. Tenhle projekt rozjeli společně Libor a Pragulic.cz – Prohlídky po Praze očima lidí bez domova.

„Slyšeli jste už o Dobroskříni? První taková vznikla v Praze u Národního divadla, kde můžete věnovat své vyřazené oblečení komukoli, kdo ho potřebuje. Děkujeme, že děláte dobré skutky, i když má Dobrokáva zimní pauzu,“ píše se na facebookovém profilu Dobrokávy.

„Mým životním cílem je žít užitečný život. Prožít život naplno, abych si mohl upřímně říci, až budu jednou umírat a budu si rekapitulovat svůj život, že pokud bych měl možnost vrátit čas na začátek svého života, rozhodl bych se ho do velké míry prožít stejně. Samozřejmě bych spoustu věcí udělal nejspíše jinak, ale celkově si chci upřímně odpovědět, že jsem prožil dobrý život.“ Říká mladý podnikatel Libor Hoření.

foto: Marek Vítek, zdroj: DobroKáva

Galerie

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...