Ve 20. letech minulého století přišel sovětský divadelní herec a režisér Vsevolod Emiljevič Mejerchold s revoluční hereckou technikou. Otočil se zády k tradiční formě a Stanislavského metodě, kdy herec začíná budovat svůj charakter z vnitřku, soustředí se na emoce, vychází ze svých pocitů a podle nich přirozeně hraje.
Mejercholdova technika zvaná biomechanika se soustředí na tělesný pohyb, takřka akrobatické kreace, které upozaďují charakter postavy, či spíše postavě charakter dávají. Podle toho, jak se herec pohybuje, se stává lakomcem, svůdníkem, darebákem, strážným a podobně.
Dvacet let po uvedení biomechaniky si metodu půjčili psychoterapeuté. Někteří z nich totiž došli k názoru, že občas se mysl nedá vyléčit z pohovky.
Podobný případ popsala psycholožka Isabella Pericleous ve své disertační práci. Ralph je dvacetiletý umělec, který si u terapeuta stěžoval na své rodiče a svoji přítelkyni. Měl strach z toho, že je na nich závislý. Při své zpovědi se ale vyhýbal závažným tématům, točil se dokolečka, obcházel kolem skutečného problému. Odmítl čelit svému problému, protože byl vyděšený. Pak mu terapeut dal za úkol, aby se točil v prostoru. „Teprve poté byl Ralph schopen vypravit ze sebe to, co ho skutečně trápilo, ale nikdy neměl odvahu říct to nahlas.“
Podle nových výzkumů lze zahájit léčbu deprese nikoliv od hlavy, ale od těla.
Dobře víme, že deprese ovlivňuje naše tělo. Když máme špatnou náladu, máme tendenci se hrbit, klopit ramena i zrak. V případě hlubokého smutku se stáčíme do klubíčka. Podle nových výzkumů lze však zahájit léčbu deprese nikoliv od hlavy, ale od těla. Postojem – tedy tím tělesným – se dá ovlivnit stav mysli.
Smím prosit?
„V každém jedinci, ať už zdravém či nemocném, hraje pohyblivost zásadní psychodynamickou roli, která odhaluje jejich pozorovatelné motory v chování, jejich minulost i jejich sny,“ prohlásil slavný americký psychoanalytik 1. poloviny 20. století Béla Mittelmann.
Deprese ovlivňuje naše psychomotorické schopnosti, tedy schopnosti, které spojují mozek a tělo. Například úkoly vyžadující koordinaci rukou a očí jako nalití sklenice vody, chytání míčku, skládání prádla, líčení se nebo třeba psaní. Vyžadují zručnost, šikovnost, sílu a rychlost.
Když na nás dosedne deprese, obvykle se projeví jeden ze dvou efektů: Psychomotorická agitace, kdy jste uvnitř napjatí, vaše pohyby jsou unáhlené, prudké, nervózní. Anebo psychomotorická retardace, kdy jste zpomalení a těžko se vám myslí.
Čtěte také:
Terapie tmou může znamenat návrat do matčina lůna
Metoda EFT: Nenechte traumata přerůst ve fyzickou bolest
„Studie zabývající se depresemi ukazují, že pohyb a tanec může být důležitou terapeutickou metodou umožňující pacientovi obnovit normální mezilidské vztahy a zlomit v člověku nespolečenskou náladu,“ dodala Isabella Pericleous.
foto: Pexels.com
