fbpx

Zveřejněno: 27. 5. 2017

Jako rodiče chceme přirozeně pro svoje děti to nejlepší. Zahrnujeme je kvalitními věcmi, platíme jim kroužky, dbáme na jejich vzdělání, chceme, aby měly pestré zážitky, a v neposlední řadě z nich chceme vychovat silné a samostatné jedince. Děti mají tu úžasnou vlastnost, že jsou jako naše zrcadla. Svým chováním nám zrcadlí naše vnitřní nastavení, naše momentální rozpoložení, postoje a vlastně i to, jak smýšlíme o sobě samých. Co tedy chceme našim dětem předat?

Pokud chceme z našich dětí vychovat silné a zdravě sebevědomé jedince, musíme začít u sebe. Rodiče totiž mnohokrát zapomínají na to, že děti se učí hlavně nápodobou. Je sice krásné dítě motivovat, podporovat a vysvětlovat, ale pokud dítě uvidí, že si jeho rodič nevěří a často se sám o sobě vyjadřuje negativně, co myslíte, že dítěti předá? Doktor Wayne Dyer ve své knize 10 přikázání jak uspět ve výchově dětí uvedl, že „nejdůležitější je mínění, které máme sami o sobě“. Ve skutečnosti nezáleží na tom, kolik máme přátel na facebooku, kolik vyděláme peněz ani kolik zemí jsme procestovali, ale na čem doopravdy záleží, je na našem mínění o nás samých – tedy na naší sebeúctě. A kamže se naše sebeúcta na cestě do dospělosti ztratila?

shutterstock 108866654

Nedělat dětem šrámy na duši, to je nejdůležitější úkol každého rodiče

Zrcadlem svých rodičů

Příčiny bychom jistě našli v našem vlastním dětství. Možná se občas přistihnete, jak vypouštíte z úst slova, která vám říkali vaši rodiče, nebo že opakujete vzorce chování, které se vám jako dítěti nelíbily. Je to pochopitelné, protože vliv rodičů, kteří se o nás od narození starají, je neoddiskutovatelný. Těžko bychom jim mohli teď něco vyčítat. Možná ani oni sami nevěděli, jak nám ubližují, když říkali: „Proč nemůžeš mít z té písemky jedničku, jako měla Péťa?“, „Když to nesníš, budu moc smutná.“, „No ty jsi hezká, jak záchodová deska.“. Možná, si mysleli, že nás tím motivují k lepším výsledkům. Ale opak je pravdou a my si takové „motivující“ věty neseme s sebou až do dospělosti jako šrámy na duši. Jistě tyto šrámy nechceme způsobovat ani svým dětem, a i když občas bouchnou saze a my se neudržíme a pak bychom si raději nafackovali, nikdy není pozdě začít znova a jinak.

Vychovávejte s citem

Začít můžete hned například s tím, že budete brát dítě takové, jaké je, protože takové je dokonalé. Že budete hledat každý den nějaký důvod se zasmát a naplno si užít společně strávený čas s dítětem, čas od času si naopak uděláte čas jen pro sebe nebo ho strávíte společně s partnerem bez dětí. Můžete zavést společné rituály, jako například večeře nebo společné víkendové obědy. A hlavně, že si dovolíte se přijmout. Stejně jako vaše dítě je dokonalé už teď, vy také. Uvidíte, že pak budete vychovávat dítě s citem, vlídností, ale zároveň důsledností. Dítě, které si váží samo sebe, má totiž neomezené možnosti, věří v sebe, ve své schopnosti a nadšeně podniká různé věci. Nemá strach z názoru ostatních lidí, ale zároveň si s okolím udržuje pozitivní vztahy. A přesně takové dítě si přeje vychovat snad každý rodič.

shutterstock 523377907

Společné chvíle s rodiči jsou pro děti naprosto klíčové

Sebeúcta se dá naučit

Nezapomínejte na to, že sebeúcta je stav mysli, který se dá naučit, a nikdy není pozdě pro dítě ani pro vás. S vaším dítětem tvoříte tým a vzájemně se od sebe můžete leccos naučit. Dovolte si přijmout se takoví, jací jste, odpusťte si minulé chyby a soustřeďte se na tady a teď, protože nejdůležitější není mít, nýbrž být. A hlavně, naučte se mít rádi, protože časem pochopíte, že vy sami jste ti, kteří dokáží velké věci a zaslouží si vaši pozornost, péči a lásku. Vše podstatné a skutečně důležité máme totiž ukryté uvnitř sebe, jen na to nesmíme zapomínat.

Čtěte také:

Děti potřebují uznání - i pro své zdraví

Proč je dobré dítě naučit tvořit myšlenkové mapy?

Růstové myšlení. Když ho vštípíte dětem, budou v životě úspěšnější

 

foto: Shutterstock, zdroj: Akademie rodičovství

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...