fbpx

Zveřejněno: 3. 12. 2017

Nová studie provedená na Florida Atlantic University u mladistvých odhalila novou formu sebepoškozování, která je skutečným důvodem k obavám. Jde o takzvané digitální sebepoškozování, kdy dospívající anonymně publikují, posílají nebo sdílejí zprávy ponižujícího a urážlivého charakteru o vlastní osobě. Podle vědců může takové jednání předcházet sebevražedným tendencím a obvykle bývá zoufalým voláním o pomoc.

Sebepoškozování, které signalizuje vážný psychický problém, obvykle mívá podobu opakovaného zraňování a trýznění vlastního těla. Dnes, v době záplavy informačních technologií, dostalo ubližování namířené proti vlastní osobě další, zcela novou formu a děje se výhradně v prostředí sociálních platforem.

Myšlenka, že by byl někdo schopen namířit kyberšikanu sám proti sobě, dostala konkrétní podobu v roce 2013, kdy čtrnáctiletá Hannah Smith spáchala sebevraždu pár týdnů poté, co o sobě na sociálních sítích anonymně rozšířila hanlivé zprávy. Tato událost přivedla doktora Sameera Hinduju z Centra pro výzkum kyberšikany ke studiu jevu zvaného digitální sebepoškozování.

shutterstock 216281629

Sebepoškozování na sociálních sítích je skrytým voláním o pomoc.

Rozšířenější, než se zdálo

Ve své studii, jejíž výsledky byly publikovány v Journal of Adolescent Health, Hinduja a jeho tým pracovali s reprezentativním vzorkem 5 593 studentů středních škol ve věku od 12 do 17 let, žijících ve Spojených státech. Výsledky byly překvapující, a to i pro samotného autora studie.

Zkušenost s digitálním sebepoškozováním mělo téměř 6 % mladistvých, přičemž se na tomto jevu podíleli více chlapci (7 %) oproti dívkám (5 %). Z mladistvých, kteří zažili digitální sebepoškozování, polovina (51,3 %) uvedla, že se tak stalo pouze jednou, třetina (35,5 %) doznala, že tak učinila vícekrát, a 13,2 % se ke kyberšikaně vlastní osoby uchyluje pravidelně.

Maskovaná prosba o pomoc

Při zkoumání motivů takového jednání se ukázalo, že k digitálnímu sebepoškozování mladistvé nejvíce vede silná nenávist sebe sama, deprese, snaha získat pozornost, sebevražedné tendence nebo potřeba šokovat a být vtipný.

Příčiny se pak mírně liší mezi pohlavími: zatímco chlapci se takovým způsobem snaží upoutat pozornost, motivem dívek je co nejvíce se zranit a ponížit. To je také důvod, proč digitální sebepoškozování je nebezpečnější u dívek. U nich s větší pravděpodobností vyústí v pokus nebo dokončení sebevraždy.

Výzkum také potvrdil, že všichni mladiství chtěli svými činy vyvolat reakci a odpověď okolí. Ačkoli tedy digitální sebepoškozování cílí dovnitř, proti vlastní osobě, je namířeno ven v podobě skrytého volání o pomoc.

Když se zranitelní zraňují

Velkým problémem je, že digitálním sebepoškozováním jsou až dvanáctkrát častěji ohroženi ti, kteří se již stali obětí kyberšikany. „Byl jsem ohromen, když jsem zjistil, že 1 z 20 studentů středních a vysokých škol se stal obětí kyberšikany. Toto zjištění pro mě bylo naprosto nečekané, přestože jsem kyberšikanu studoval téměř 15 let,“ popisuje nelichotivý současný stav Hinduja. Ohroženější skupinou jsou také mladiství s psychickými problémy a ti, kteří užívají nebo užívali drogy.

Výzkumníci upozorňují, že problematika digitálního sebepoškozování je velmi ošemetná. Obětí i útočníkem je tatáž osoba, a tak se na rozdíl od kyberšikany a jiných forem útoku může jevit jako méně nebezpečná. Digitální sebepoškozování je však spojeno se zvýšeným rizikem sebevraždy, a proto je třeba každému, kdo se k němu uchýlí, poskytnout včasnou odbornou pomoc.

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...