fbpx

Podle bankovní asociace jsme na tom od loňska se znalostmi o penězích lépe. Ovšem jen o bod

Zveřejněno: 14. 5. 2018

Finančně gramotný člověk by se měl umět orientovat nejenom v samotných finančních produktech, ale i dalších oborech s financemi spojených. Podle posledního výzkumu České bankovní asociace se Češi sice ve finanční gramotnosti moc nezhoršují, ale bohužel ani nezlepšují. Jejich znalosti jsou v tomto oboru spíš průměrné. Dobrá zpráva je, že si proti předešlým letům Češi více spoří.

Související…

Pět důvodů, proč sdílení letí. V Česku i ve světě
Ondřej Bíba, Zonky.cz

Finanční gramotnost je definována jako "soubor znalostí a dovedností, který napomáhá tomu, aby člověk rozuměl financím a hlavně s nimi dokázal v různých životních situacích racionálně zacházet". Člověk finančně gramotný tedy nebude například zbytečně utrácet, bude mít přehled o svých příjmech a výdajích (plánuje si rozpočet), pravidelně si spoří a zná aspoň základní produkty finančního trhu. Měl by také vědět, jaký je rozdíl mezi rychlou půjčkou a spotřebitelským úvěrem, k čemu je stavební spoření, hypotéka, nebo jak fungují kreditní karty a kontokorent.

Oproti roku 2017 si o 13 % více lidí začalo tvořit aspoň nějaké úspory. Celkem je to teď 73 %.

Oproti loňským výsledkům sice došlo obecně ke zlepšení, ale pouze o 1 bod. Z 55 bodů ze 100 možných jsme si letos "polepšili" na 56, což není žádná sláva. Generace ve věku 18–29 let a 30–44 let jsou v těchto znalostech dokonce ještě slabší, než je onen průměrný šestapadesátibodový výsledek.

Mladší jsou na tom hůře i přesto, že v roce 2009 byla do vzdělávacích programů středních škol zavedena finanční gramotnost a v roce 2013 se objevila i ve vzdělávacích programech škol základních. Výsledek podle asociace prostě není nikde vidět. Vůbec nejohroženější skupinou je ta s nejnižším vzděláním, která dosáhla v průzkumu jen 50 bodů. Mladí lidé neumějí porovnat ani parametry jednotlivých půjček a vybrat si tu pro ně výhodnější (správně odpovědělo jen 38 % dotázaných).

Spoření, nebo investování?

Oproti roku 2017 si o 13 % více lidí začalo tvořit aspoň nějaké úspory. Celkem je to teď 73 %. Průměrně si Češi odkládají okolo 5 000 Kč, přičemž zodpovědnější jsou muži než ženy. Šetří totiž pravidelněji a větší částky. Mnohem častěji a mnohem více peněz si také odkládají stranou vysokoškolsky vzdělaní, což souvisí i s vyššími příjmy.

Třetina dotázaných si pravidelně odkládá nějakou částku, ale už neví, kolik mají naspořeno celkem.

Ačkoliv bylo řečeno, že Češi více spoří, neznamená to ještě, že mají o svých úsporách přehled. Třetina dotázaných si pravidelně odkládá nějakou částku, ale už neví, kolik mají naspořeno celkem. Dokonce často neznají ani své měsíční náklady na provoz domácnosti. Takových je až 33 % respondentů.

Přežijeme bez příjmu?

Oproti loňsku stoupl počet těch, kteří by v případě výpadku příjmů vydrželi s úsporami dokonce 10 měsíců a déle. Naopak klesá skupina těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. A to je dobrá zpráva.

Poměrně zajímavé je zjištění, jakou mají lidé představu o dostačující výši rezervy. Průměr se pohybuje okolo 110 000 Kč. Mladá generace je ale v tomto ohledu velmi, velmi optimistická a většina dotázaných v této věkové skupině pokládá za dostačujících 10 000 Kč. Oproti loňsku u nich došlo k zásadnímu přehodnocení situace – tehdy pokládali za rozumnou výši okolo 70 000 Kč.

foto: Shutterstock, zdroj: Zonky Times

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...