fbpx

Švýcarský filosof Alain de Botton má teorii: za hádky kvůli malichernostem mohou naše strachy pramenící z dětství.

Zveřejněno: 1. 7. 2018

 

Botton, který věnoval většinu svého života zkoumání partnerských vztahů, v jedné ze svých studií vysvětluje, že v dospělých vztazích opětovně zažíváme podobné pocity jako v dětství – jen v novém „kabátku“. Snažíme se znovu vytvářet pocity, které jsme dobře znali jako malí a které byly zřídkakdy omezeny pouze na něhu a péči. „Láska, kterou většina z nás v dětství poznala, přinesla mnohem destruktivnější dynamiku – například deprivaci z nedostatku rodičovské lásky, strach z hněvu, neschopnost vyslovit naše nejniternější přání,“ uvedl doslova.

Zamyslete se nad symboly

Malé věci, které nás rozčilují, jsou zpravidla symbolem něčeho mnohem většího a důležitějšího. Jenom občas není snadné uvědomit si, co znamenají. Co ale symbolizuje čajový sáček zanechaný na stole? V hlavě vašeho protějšku se může proměnit v důkaz nedbalosti a zapomnětlivosti. Vymačkávání pasty ze špatného konce může být ukázkovým příkladem nehospodárnosti, neopatrnosti k penězům, a tudíž hrozba pro ekonomickou situaci rodiny.

Obdobně to klasifikoval i manželský poradce Andrew G. Marshall, když řekl, že „malé věci ve vztahu v podstatě neexistují. Věci, které vás tolik dráždí, vás obvykle dráždí z určitého důvodu. Maličkosti zastupují mnohem větší problémy“. 

Jak svůj strach správně sdělit partnerovi

Symbolika maličkostí má dva problémy: jednak si sami často neuvědomujeme, co pro nás tyto detaily znamenají, jednak náš partner nechápe, co znamenají pro nás. Rozhodně ale nepomůže řvát na něj za to, jak se chová. Musíte mu umožnit, aby pochopil, jak se kvůli němu cítíte.

A ještě předtím byste si měli uvědomit, že vám nedělá naschvály. Alain de Botton radí, abyste ke svému partnerovi, potažmo ke všem lidem, přistupovali jako k dětem. Co to znamená? Když malé dítě křičí, hází věci na zem a je k vám hnusné, zřídkakdy se na něj zlobíte. Nejspíš se špatně vyspalo, bolí ho břicho, nebo ho trápí něco jiného. Zrovna tak dospělí, když na někoho zakřičí, jsou většinou otrávení z úplně jiného důvodu. V jejich křiku se neukrývá zlý úmysl, pouze hluboká frustrace, která si potřebuje najít cestu ven.

Maličkosti, které vaši partneři dělají, nedělají s úmyslem vás zranit. Je to prostě jejich navyklé chování. Pokud si s nimi promluvíte a dokážete klidně a bez velkých emocí vyjádřit vaše pocity, pochopí a budou se snažit chovat lépe. Samozřejmě, budou zapomínat a dělat chyby. Ale pokud se na ně nebudete zlobit, jenom jim připomínat jejich slib, postupně se zlepší.

A co když ne? I to se může stát. Možná na vás vašemu partnerovi nezáleží. V tom případě je na čase změnit pole působnosti. 

 

foto: Shutterstock, zdroj: Brain Pickings

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...