fbpx

Zveřejněno: 3. 8. 2017

Fascinující zážitky léta na nejvyšší německé hoře Zugspitze se hned tak nezapomenou. Jedete za panoramaty a přitom spíš než na kopce koukáte na dělníky, kteří balancují na traverzách opásáni lany ve výšce téměř dvou krkonošských Sněžek, po bavorsku přesně ve 2962 metrech a 30 centimetrech.

Na vrcholek Zugspitze se lidé hrnou z tyrolské strany z jihu, anebo z té bavorské ze severu. Zugspitze je totiž společnou hraniční horou mezi osmimiliónovým Rakouskem a desetkrát lidnatějším Německem. Pro Němce mekka nejvyšší, pro Rakušany atrakce – vždyť mají ve vnitrozemí svoji jedničku Gross Glockner s výškou 3798 m.

zugspitze shutterstock 296883155

Zugspitze servíruje rozhled do čtyř zemí. Do Rakouska, Německa, Itálie a Švýcarska.

Gastronomie na vrcholu hory

Na Zugspitze se můžete buď vydrápat po svých, nebo vysázet čtyřicítku eur u pokladny za lanovku, která vás doveze na vrchol za nějakých osm minut. Jakmile vystoupíte z kabiny, píchne vás v uších. Nic výjimečného, vždyť jste během rychlé jízdy z klidnější rakouské dolní stanice nad městečkem Ehrwald právě překonali téměř dva kilometry. Většina se po vystoupení z lanovky rychle promění v restaurační alpinisty. V obou vrcholových hospodách se mluví německy a mezi nejčastější zdejší objednávky patří bezesporu pivo, guláš a polévka, nebo třeba talíř s jedním velkým knedlíkem posypaným mákem. Kdo by si nedal, přišel by o excelentní vrcholový kulinářský zážitek a ten si přece nikdo nechce nechat ujít. Tři kilometry vysoko má také monopol chlápek na rychlé občerstvení, bavorskému buřtíku za čtyři eura těžko někdo odolá.

Concerto grosso akrobatických stavitelů

Stačí ujít jen pár kroků a spatříte staveniště horní stanice nové lanovky. Pohled na koncert a virtuozitu dělníků, kteří tu v roli akrobatů přivázáni k jistícímu lanu montují ocelové odlitky konstrukce, je opravdu fascinující. Jako kdyby si hoši hráli s modýlky z lega – tak zdánlivě lehce si počínají. Jediný špatný krok si přitom nemohou dovolit. Dole je propast, nahoře nebe. 

Rameno jeřábu podává dělníkovi, akrobatovi na traverze, další ocelový díl. Montér, artista i horolezec v jednom, si ho v sedu na bobku rukou přibližuje, šroubem hledá jeho ukotvení. Než zaklesne, zahákne a matici dotáhne, tají se přihlížejícím napětím dech. A rameno jeřábu se otočí pro další. Frajeři v montérkách berou do rukou postupně každý čep, každý šroub, každou matici, každý kus konstrukce. Každý z nich tu přitom nechá kus srdce i duše. Na úzké a rozeklané hraně hory zde pracovníci budují nejmodernější lanovku kontinentu.

zugspitze foto 4

Všimněte si malé postavičky ve žluté helmě: dělník balancuje ve výšce téměř tří tisíc metrů nad zemí a upevňuje nosníky budoucí lanovky.

Lanovka v číslech 

Novou, modernější lanovku staví společnost Bayerische Zugspitzbahn. Velkoryse, bezkonkurenčně a s milimetrovou přesností. Investice za cca 50 milionů eur se má do 15 let vrátit. Technická data jsou úctyhodná: délka lanovky je 4466,9 m a převýšení mezi dolní stanicí v Eibsee a Zugspitze 1945,25 m. Gondola pro 120 cestujících plus průvodčího pojede rychlostí 10,6 m/s. Rekordní výška opěrného sloupu lanovky činí 127 m. K panoramatům hor přibude ještě stavba odvážných snů, kterou borci v montérkách kus po kuse během několik měsíců seskládali.

foto: Shutterstock a archiv autorky

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...