fbpx

Zveřejněno: 14. 7. 2017

Utrpět psychickou újmu nemusí být vždy jen na škodu. Podle psychiatra Jamese F. Zendera může prožité trauma některým jedincům pomoci k vysněným cílům. Negativní zkušenost tak může definovat skutečnou osobnost.

Americký psychiatr James F. Zender, který má více než třicet let zkušeností v oboruse zaměřuje na léčení traumatu. Za svojí praxi došel k poznání, že díky traumatickému zážitku si někteří lidé uvědomí pozitivní součásti svého života, a to i ty, o nichž třeba ani nikdy nepřemýšleli.

Jejich sny a cíle se pak po takovém zážitku mohou jednodušeji splnit. Trauma totiž na některé lidi může působit jako posilovač vědomí, a dokonce je dokáže utvrdit v rozhodnutí, co mají se svým životem udělat. 

Zjistit, proč vlastně žijeme

Pro Jamese F. Zendera je nejlepším příkladem teorie, jak trauma může pomoct k lepšímu životu a naplnění, bývalý vězeň nacistických koncentračních táborů Viktor Emil Frankl. Tento rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy za druhé světové války přežil čtyři různé německé lághry. Frankl právě díky svému utrpení vymyslel terapii známou jako logoterapie. Ta spočívá v touze po smyslu bytí. Během této terapie je zásadní a uvědomit si, proč vlastně žijeme.

Dalším příkladem, že teorie "pozitivního traumatu" funguje, je podle Zendera Brian Shul. Brian zase býval vojenským pilotem a během vietnamské války byl sestřelen nad džunglemi nedaleko kambodžské hranice. Letadlo začalo po pádu hořet a Brian si uvědomil, že se musí dostat z jeho trosek, jinak zemře.

shutterstock 85819045

Prožité trauma motivuje k tomu, abyste si splnili svůj sen a prožili plnohodnotný život

Pomohla touha po nebesích

Pro Briana bylo i kvůli zraněním jednodušší zavřít oči, představovat si, jak létá v nebesích, a zemřít. Neudělal to. Když oči otevřel, viděl kolem sebe jen žár a dým. Z trosek se ale nakonec přes veškerá zranění dostal a byl zachráněn. Vůle po létání byla nakonec silnější. 

Prognózy jeho dalšího života byly každopádně negativní. Strávil rok ve vojenské nemocnici a podstoupil 15 závažných operací. Ale možná i díky tomu jeho touha žít a znovu létat pořád rostla. I přes námitky všech nadřízených důstojníků znovu absolvoval všechny pilotní zkoušky. Nakonec usedl do vojenského letadla a jako pilot dál plnil nebezpečné mise. 

Co Brianovi pomohlo přežít tak těžká zranění a vrátit mu touhu k životu? Podle Zendera to byla právě touha vyplnit si svůj sen. Nyní je Brian šťastný muž s bohatým a naplněným životem. Kdyby tehdy poslouchal lékaře a své nadřízené, skončil by jako bezmocný, zdravotně postižený a zlomený člověk.

Důležitost snů

Tyhle příběhy podle Zendera právě dokazují fakt, že naše síla a chuť žít je mnohdy silnější než medicína, rady lékařů a doporučení odborníků dohromady. Brianovi stačilo zavřít oči a představit si, že zase létá, aby se postavil medicínským předsudkům. Albert Einstein kdysi řekl, že někdy je fantasie důležitější než vlastní vědění. Tvrdil, že naše sny posilují i odolnost každého z nás a také nás inspirují.

I podle Zendera je potřeba hlavně bojovat za své vize a nikdy se nevzdávat, i když nám život do cesty přivodí nejednu zkoušku, trauma a neštěstí. Nahlížejme tedy spolu se Zenderem na tyto zdánlivě negativní věci jako na zkoušky, díky nimž můžeme naleznout to dobré. Náš smysl a potenciál.

foto: Shutterstock, zdroj: PsychologyToday

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...