fbpx

Jak by se svět změnil, kdyby média vydávala pozitivní zprávy a lidé začali myslet pozitivně?

Zveřejněno: 14. 7. 2018

Lidský mozek dokáže každou sekundu pojmout až 2000 bitů informací. Tedy těch informací, o kterých víme, že je přijímáme. Těch, o nichž nevíme, dokáže však zpracovat až 400 miliard bitů. Jejich rychlost je navíc mnohonásobně vyšší. Mezi tím, co skutečně vnímáme, a tím, co přijímáme do vědomí, existuje tedy obrovský rozdíl. Jakou má příjem informací, které nevnímáme, spojitost s kriminalitou?

Naše vědomí tedy podle základních výzkumů mozku každou sekundu „vybírá“ z oněch miliard bitů pouhé 2000, které jsme schopni zpracovat. Konkrétně se jedná o ty informace, které odpovídají našim myšlenkovým vzorcům a koncentraci. Všímáme si tedy jen toho, na co se soustředíme a co podporuje naše přesvědčení. Naše realita nám potvrzuje naši víru.

Hmota a myšlenka

Kvantová fyzika zkonstruovala tzv. subatomický svět, aby porozuměla jevům, které jsou pro nás nepochopitelné. Vědci zabývající se tímto oborem dospěli k názoru, že hmota není statická, naopak se skládá z částic, které se neustále objevují a zase mizí. „Materiálno“ ve skutečnosti svou strukturou připomíná spíše myšlenku.

Věci kolem nás jsou jen určité tendence nebo možnosti našeho vědomí a svět je závislý na našem prožitku.

Základem kvantové fyziky je fakt, že částice existuje v takzvané superpozici, tedy může být na dvou či více místech zároveň. Proto odborníci předpokládají, že i věci kolem nás jsou jen určité tendence nebo možnosti našeho vědomí a svět je závislý na našem prožitku.

Meditace a kriminalita

V létě roku 1993 byl ve Washingtonu, který je známý vysokou kriminalitou, proveden experiment. Zapojilo se do něj 4000 dobrovolníků, kteří meditovali s cílem snížit počet násilných incidentů ve městě. Podle předpovědí na základě dříve provedených menších výzkumů, měl stupeň kriminality klesnout o 20 %.

 

Šéf tamní policie se k tomu vyjádřil takto: „To by muselo napadnout půl metru sněhu, aby se to stalo.“ K nemalému překvapení všech se ale předpoklad potvrdil a po dvou týdnech od začátku experimentu počet násilných činů a přečinů klesal, a to až o 23,3 %. Po ukončení meditací začal opět růst.

Voda a emoce

Další zajímavý pokus provedl japonský vědec Masaru Emoto. Mentálně stimuloval vodu modlitbami a slovy a poté ji fotografoval pomocí mikroskopů. Jeho snímky byly následně hodnoceny podle estetického dojmu a ukázalo se, že vodní krystaly výrazně měnily svou strukturu na základě působení těchto vnějších faktorů.

Co by se tedy stalo, kdyby každý používal pozitivní slova s pozitivními myšlenkami a záměry?

Navíc ty s pozitivními slovy a emocemi, jako například „láska“ a „děkuji,“ byly krásné a pravidelné, zatímco ty s negativními vypadaly nevzhledně.

Experiment s rýží

V dalším experimentu, který měl za cíl dokázat, jak slova, myšlenky a záměry ovlivňují svět kolem nás, umístil doktor Emoto do tří nádob uvařenou rýži. Poté k jedné z nich připevnil nápis „Děkuji“, ke druhé „Hlupáku“ a třetí nechal neovlivněnou. Po třiceti dnech byla rýže s nápisem „Děkuji“ relativně beze změn, zatímco rýže s nápisem „Hlupáku“ zčernala. Rýže z poslední, ignorované nádoby začala plesnivět. Podobný pokus byl mnohokrát zopakován, jak můžete vidět i na videu.

Co by se tedy stalo, kdyby každý používal pozitivní slova s pozitivními myšlenkami a záměry? Co kdyby byla média pozitivní a nekrmila nás jen negativními zprávami? Pokud je svět kolem nás včetně vody tolik ovlivnitelný tím, co cítíme a říkáme, čeho můžeme dosáhnout, když víme, že naše tělo je tvořeno asi ze 70 % právě touto kapalinou? 

foto: Shutterstock, zdroj: World Peace Group

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...