fbpx

Zveřejněno: 15. 1. 2018

Legalizace konopí pro léčebné účely postupuje napříč Evropou a jednou ze zemí, které v tomto ohledu postupně uvolňují prohibiční zákony, je i věčně zelené Irsko. Příběh sedmileté Avy Barryové z Corku ovšem ukazuje, že – stejně jako v České republice – legalizace léčebného konopí na papíře znamená zcela něco jiného než legalizace v praxi.

Na konci loňského listopadu udělil konečně irský ministr zdravotnictví Simon Harris malé Avě, která trpí těžkou epilepsií, licenci k užívání léčebného konopí. Tomuto kroku ovšem předcházel několikaletý boj její zoufalé matky Very Twomeyové s politiky, lékaři a úředním šimlem, který by sám o sobě vydal na celou knihu. Zároveň představuje typický příklad zvrácenosti současného stavu, kdy jsou těžce nemocní (často právě děti) z různých zemí donuceni opouštět své domovy a hledat pomoc ve státech, kde je léčba konopím nejen legální „teoreticky“, ale i prakticky dostupná.

protest dublin

Zářijový protest za legalizaci konopí a pomoc Avě Barryové v Dublinu.

Zoufalé časy si žádají zoufalé činy

„Nikdy jsme z Irska nechtěli odejít. Dělala jsem celou dobu všechno pro to, aby mohla Ava konopnou léčbu užívat doma, ale vláda nás přinutila, prostě nechtěli spolupracovat. Musím říct, že nám politici u moci prostě moc nepomohli,“ svěřila se Twomeyová rozhlasové stanici Newstalk Breakfast.

Rodina nejprve vyzkoušela všechna konvenční léčiva, která byla k dispozici, načež se zoufalá matka dostala k ilegálnímu konopí, které její dceři změnilo život. „Zlepšilo to hlavně její kognitivní schopnosti, a to poměrně dramaticky. Začala být vyrovnanější, tančit, víc mluvit, měla chuť k jídlu, lépe spala a měla obecně mnohem větší přehled o tom, co se děje kolem. Byla to pro nás obrovská úleva.“

Na druhou stranu měla Vera Twomeyová strach z porušování zákona, a tak s velkou úlevou přivítala návrhy na legalizaci léčebného konopí ze strany některých irských poslanců v roce 2016. Zatímco v parlamentu se debatovalo a debatovalo, stav Avy se bez ilegálně získávaného konopí začal zhoršovat.

profimedia 0348695389

Holandsko je jednou z nejbenevolentnějších zemí k marihuaně, proto se mnoho pacientů jezdí léčit právě sem.

A tak se Vera rozhodla. Po několika protestních pochodech, kdy opakovaně šla pěšky z Corku 250 kilometrů až do Dublinu, opustila rodnou zem a vydala se s dcerou do Nizozemska, kde je léčba konopím legální už řadu let a kde tedy měla větší šanci získat potřebné léčivo i lékařskou péči.

Nizozemská záchrana

Ava zde byla v péči nizozemského neurologa, který se zabýval monitorováním dopadů užívání holandského léčebného konopí na její stav. Díky němu a spolupráci s irskými doktory se podařilo předat žádost irskému ministrovi zdravotnictví, která se týkala právě povolení užívat léčebné konopí přímo v Irsku. Té bylo na konci loňského roku konečně ministrem Harrisem vyhověno.

Podle něj to byla už třetí individuální licence, kterou podepsal. Zdůraznil, že „všem žádostem na individuální léčbu konopím, které byly podány se všemi náležitostmi a doporučeními od specialistů, bylo v Irsku vyhověno“. Malá Ava i její matka se tak těší, že se z Holandska brzy vrátí domů.

Stále více irských pacientů i politiků nyní tlačí na konečné přijetí zákona, který by tuto přírodní formu léčby povoloval plošně, aby každý pacient nemusel až na ministerstvo zdravotnictví. Například předseda Republikánské strany Micheál Martin promluvil o tomto případu v dolní komoře parlamentu, přičemž vzdal hold paní Twomeyové za její vytrvalost ve snaze získat přístup ke konopí pro svou dceru. Martin se také zeptal ministra zdravotnictví, jestli plánuje usnadnit přístup k léčebnému konopí v roce 2018 plošně. Ten odpověděl, že by se tak mohlo stát už na začátku roku.

foto: Irish Times, zdroj: Irish Times

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...