fbpx

Takzvané studijní drogy jsou běžně dostupné na internetu. Děti s nimi nebezpečně a zbytečně hazardují

Zveřejněno: 14. 7. 2018

Pokud máte dítě studiem povinné, tak má zřejmě právě prázdniny. A volno si dává možná i od stimulantů, které mají pomoci nejen workoholikům přežít workoholismus, ale také studentům k lepším studijním výsledkům. Většinou však v reálu nepomůžou, spíš naopak.

Související…

Unikátní stimulátor mozku pomůže lidem s alzheimerem
Monika Kovačková

Náctiletí užívající takzvané studijní drogy mají podle odborníků tendence podceňovat nebezpečí těchto léků, které bývají běžně dostupné na lékařský předpis. Amy Morinová, psychoterapeutka a lektorka Severovýchodní univerzity v Bostonu, upozorňuje na serveru Verywellfamily.com na nebezpečí takového počínání. Toto nebezpečí navíc umocňuje fakt, že mnozí rodiče nemají ani tušení, kam až jsou jejich děti ochotné zajít, aby domů přinesly dobré známky.

Jen si zobnu

Mezi nejčastěji užívanými stimulanty se objevují prášky, jako je Ritalin, Adderall, Concerta a Focalin. Ty bývají běžně předepisovány osobám trpícím poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Užívají se ale i k léčbě deprese nebo narkolepsie.

Vysoké dávky stimulantů mohou nebezpečně zvýšit tělesnou teplotu, riziko záchvatů, nepravidelného srdečního tepu a v extrémních případech mohou vést až k náhlé smrti.

Po požití zvyšují energii, bdělost a pozornost. Pokud jsou užívány podle předepsaného způsobu a pod lékařským dohledem, nejsou nebezpečné. Problém je, že náctiletí tato pravidla často nedodržují. Kupují je od přátel, objednávají na internetu nebo simulují příznaky ADHD, na níž dosud neexistuje definitivní test, aby získali předpis. Podle průzkumu z roku 2014 zneužilo v Americe Adderall až 10 % studentů.

Riziko závislosti

Stimulanty zvyšují v mozku hladinu látek dopaminu a norepinefrinu. To je při léčbě určitých typů onemocnění, jako je třeba ADHD, klíčové. Když je ale užívají lidé, kteří je primárně nepotřebují, mohou způsobovat závislost. Příliš rychlé zastavení jejich příjmu se pak může projevit abstinenčními příznaky, jako je úzkost, podrážděnost, únava, nedostatek energie a potíže se spánkem.

Navíc nepřiměřeně vysoké dávky stimulantů mohou nebezpečně zvýšit tělesnou teplotu, riziko záchvatů, nepravidelného srdečního tepu a v extrémních případech mohou vést až k náhlé smrti. Někteří lidé také vykazují zvýšené nepřátelství a paranoiu.

Zobání nepomůže

Stimulanty pomáhají udržet energii, ale myšlení prý nikterak nepodporují. Z toho plyne, že ti, kteří je užívají ve snaze o dosažení žádaných studijních výsledků, docílí pravděpodobně jen toho, že si zničí zdraví. S lepšími známkami ale podle Morinové počítat rozhodně nemohou. Vědci zjistili, že ti, kteří užívají stimulanty, mívají ve skutečnosti nižší studijní průměr než ti, kteří „nezobou“.

Rodičům Morinová radí, aby své ratolesti učili, jak zvládat stres.

Obrana proti zhoubnému vlivu snadno dostupných stimulantů je podle Morinové nasnadě. Podle ní je základem zdravé domácí prostředí s milujícími rodiči, kteří dítěti dávají najevo nejen podporu, ale také benevolenci. Jinými slovy, dítě, které se nebude bát přiznat, že se mu něco nepovedlo, a přinést ze školy i špatnou známku, nebude mít tendence inklinovat k zakázaným formám nelegálního dopingu, aby potěšilo rodiče perfektními výsledky.

Rodičům Morinová proto radí, aby své ratolesti učili, jak zvládat stres. Měli by jim také poradit, jak se vyrovnat se studijním tlakem, a zdravě je motivovat pro další vzdělávání i hledání zaměstnání. „Nechvalte děti jen za výsledky, ale i za tvrdou práci a zdůrazňujte také důležitost pevného charakteru, tedy že je dobré být čestným, loajálním a spolehlivým člověkem,“ radí Morinová.

foto: Profimedia, zdroj: Very Well Family

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...