Ester Ledecká před sjezdem superobřího slalomu v Pchjongčchangu nechtěla s nikým mluvit. Pohroužila do sebe, mentálně se napojila na svah a její tělo pak prosvištělo vzduchem jako dokonalý stroj. Když po 81 vteřinách a 11 setinách dojela do cíle, nevěděla, co se stalo. Prožila svou chvíli v dokonalém flow.
Ester byla ve flow, Ester byla „v zóně“. Možná se to stalo i vám, že jste se jako ona řítili střemhlav dolů ze svahu a cítili, že se vaše celé tělo odpojilo od uvažování, mělo vše pod kontrolou a s lehkostí, ač na hranici schopností, zvládlo pro jiné nesmírně obtížný úkol. A vás prostoupila naprostá radost.
Idiom „to be in the zone“, dříve výhradně slangový výraz ze sportovních kabin, už zná i Cambridge English Dictionary a vysvětluje jeho význam jako „pocit štěstí a vzrušení, když člověk dělá něco velmi zručně a zároveň zlehka“.
Během chvíle "ve flow" přestanou člověku
bloudit myšlenky kolem, mysl přestane vnímat čas,
nepohodlí, chlad, únavu nebo hlad.
Jako první pojmenoval soustředěný stav blažené mysli v sedmdesátých letech minulého století Mihaly Csikszentmihalyi. Původem z Maďarska, Csikszentmihalyi působil jako vedoucí katedry psychologie na Chicagské univerzitě. Je jedním z čelných představitelů pozitivní psychologie, zabývá se především konceptem flow a jeho souvislostmi s rozvojem osobnosti. Česky mu vyšly knihy Flow – O štěstí a smyslu života (2015) a Flow a práce (2017). Ten pojem flow popsal takto: „Vaše ego odpadá, vnímání času mizí, jste zcela pohrouženi do aktivity, do její podstaty, zapomenete sebe sama. Každý další pohyb vychází a navazuje na ten předešlý, jako byste hráli jazz. Cítíte se zlehka, děláte, co vás baví, a zároveň jste na hranici svých schopností. Jako byste byli součástí něčeho většího.“
Nejmarkantněji je flow vidět u špičkových sportovců a geniálních umělců, většina hvězd jako Jaromír Jágr, Usain Bolt nebo Sergej Polunin opakovaně popisuje zvláštní stav změněné mysli, harmonizovaného těla a nesmírné lehkosti. Christopher Bergland, světový rekordman ve vytrvalostním běhu a kouč, který pracuje s psychikou sportovců, popsal stav flow lehce ezotericky: „Vždy si představuji, jak bolest proniká mými chodidly do těla, jako by to byla energie ze samotného jádra země. Má chodidla se stávají vodičem, kterým se mé tělo napojuje na nekonečný zdroj energie, a ta mě pobízí dál a dál, jako bych se ponořil do jaderného reaktoru.“
Flow lze však zažít i při tanci, psaní textu, fotografování, vaření, šití, zkrátka jakékoli činnosti, do které se člověk může s vášní a zároveň s dostatečnými schopnostmi pohroužit. V té chvíli mu přestanou bloudit myšlenky kolem, mysl přestane vnímat čas, nepohodlí, chlad, únavu nebo hlad. A najednou jsou čtyři hodiny ráno. Francouzský spisovatel Jean Dutoard jednu ze svých románových postav vykreslil slovy: "Vyzařoval z něj klid člověka, jehož duševní schopnosti jsou napjaté na maximum."
Flow v 8 bodech
Váš nejlepší životní stav podle definice Mihaly Csikszentmihalyiho:
-
Člověk se naprosto soustředí na úkol.
-
Činnost má jasný cíl a vyplývá z ní okamžitý patrný výsledek.
-
Čas se pocitově zrychluje či zpomaluje.
-
Prožitek je sám o sobě odměnou.
-
Člověk provádí činnost lehce, bez pocitu námahy.
-
Je jasná rovnováha mezi obtížností úkolu a dovednostmi člověka.
-
Aktivita a vědomí jsou propojené, bez vědomého ulpívání.
-
Člověk má nad úkolem pocit naprosté kontroly.
Více se o flow můžete dozvědět v přednášce Mihalye Csikczentmihalyiho pro TED ZDE.
foto: Profimedia, Pexels
