České sklo je na tom podobně jako pivo. Jeho výroba je tradiční a v Evropě má pro svou kvalitu skvělou pověst. První sklárny u nás začaly vznikat už ve 13. století, obor ale nezkostnatěl, právě naopak. Technologie i design se neustále vyvíjí, výrobky jdou s dobou a daří se jim konkurovat i na mezinárodním trhu.
O tom, co je tajemstvím úspěchu českého sklářství a jak se i relativně mladá sklárna může prosadit v zahraničí, jsme si povídali s Valerií Dvořákovou, PR manažerkou sklářské společnosti Bomma, která je zaměřená především na designové osvětlení. Letos se sklárně naskytla prestižní příležitost, která se rovněž týká piva.
Její designéři vytvořili aukční lahev pro Pilsner Urquell, která se bude už ve čtvrtek 13. prosince dražit. Výtěžek půjde na podporu centra Paraple.
Výroba skla je u nás tradiční. Vaše sklárna ale vznikla až po revoluci. Kde se ten nápad vzal?
Firma vznikla opravdu na počátku 90. let. Tehdy začala skupina špičkových strojních inženýrů vyvíjet vlastní sofistikovanou technologii robotického brusu. To byl asi hlavní impuls. Když pak přišla krize, bylo potřeba aktivně podpořit poptávku. Majitelé se proto rozhodli sklo nejen brousit, ale začít také produkovat vlastní výrobky.
Zahraniční veletrhy nás už tradičně zařazují mezi etablované zahraniční značky dekorativního osvětlení.
Ve Světlé nad Sázavou, tradičním sklářském regionu, kde se právě během krize řada zručných sklářů potýkala s nezaměstnaností, proto majitelé založili v roce 2012 moderní sklárnu. A ta už mohla využívat právě oněch špičkových technologií. Zároveň se sklárnou pak vznikla i značka Bomma, která se po několika letech produkce designových nápojových setů začala profilovat hlavně jako výrobce dekorativních svítidel.
Aukční lahev pro Pilsner Urquell. Výtěžek z aukce půjde na centrum Paraple
Našimi „duchovními otci” jsou Jiří Trtík, který byl jedním ze zakládajících inženýrů a dosud je spolumajitelem firmy, a Martin Wichterle, vnuk vynálezce kontaktních čoček Otta Wichterleho. Martin do firmy vstoupil zanedlouho po otevření sklárny jako investor a dnes se podílí na všech důležitých rozhodnutích.
Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
Nepochybně to, jak rychle se značce Bomma podařilo vydobýt si své místo na mezinárodní scéně designu. Za pouhých pár let jsme se stali rovnocennými partnery věhlasných značek, jako jsou Chanel, Poliform nebo Minotti. Zároveň nás těší pozitivní zpětná vazba, které se nám dostává z různých stran. Zahraniční veletrhy nás už tradičně zařazují mezi etablované zahraniční značky dekorativního osvětlení a my si díky tomu rok co rok potvrzujeme, že jsme se vydali správným směrem.
Čím se podle vás odlišujete od domácí i zahraniční konkurence?
Bomma má ohromné štěstí na talentované designéry a na neobyčejně zručné skláře. Kromě toho disponuje moderní sklárnou plnou nejnovějších technologií. Právě kombinace těchto tří faktorů má na naše produkty zásadní vliv. Proto jsou naše výrobky jedinečné a ve světě snadno rozpoznatelné.
Jedním z hlavních poslání firmy je naplnění kreativních vizí architektů, designérů, ale i samotných sklářů.
Naši skláři dokážou pracovat s ohromnými objemy křišťálu a díky tomu vznikají takové produkty jako třeba ikonické svítidlo TIM. Váží bezmála 30 kilogramů a měří téměř metr, přitom ho naši kolegové foukají ručně bez použití formy.
Máme ohromné štěstí na designéry, říká Valerie Dvořáková
Kladete tedy hlavní důraz na původní sklářskou práci?
Klademe ho hlavně na emoce. Naším cílem není přesný počet lumenů, ale unikátní atmosféra, kterou interiéru naše světla dodávají. Jedním z hlavních poslání firmy je naplnění kreativních vizí architektů, designérů, ale i samotných sklářů. Pohybujeme se totiž v technologicky velmi specifickém oboru sklářství. Proto se i našimi produkty dotýkáme a často i překračujeme hranice výrobních možností.
Proč má podle vás zrovna české sklo takovou tradici a proč se mu stále ve světě tak daří?
Myslím, že v úspěchu českého sklářství hraje zásadní roli právě ona dlouholetá tradice, ale také postupné zdokonalování řemesla i skla jako takového. Díky tomu se z Česka stala sklářská velmoc plná zkušených řemeslníků, kterou je v podstatě dodnes.
Reklama
Žijeme sice v době, kdy se dá cokoliv vyrobit kdekoliv a kdy trh zaplavuje levná sériová výroba, nezřídka i kopie známých značek, ale český křišťál má tu ohromnou výhodu, že na něm jeho kvalitu skutečně poznáte. České sklo a český křišťál je pořád pojem, na který slyší celý svět.
Vydrží to tak i do budoucna? Co třeba teď plánujete?
Teď chystáme hned několik nových kolekcí i rozšíření těch stávajících. Kromě našich kreativních ředitelů na nich pracují i další designéři. Jejich jména sice zatím nechceme zveřejnit, ale už teď jsme z jejich spolupráce nadšení.
Design a světlo. I to je sortiment, který se díky českým sklářům šíří po světě
Právě vaši kreativní ředitelé Václav Mlynář a Jakub Pollág ze studie deFORM navrhli i letošní aukční lahev pro Pilsner Urquell. Znamená to pro vás další úspěch?
Je to hlavně veliká čest. Na designu lahví se v minulosti podíleli třeba Bořek Šípek nebo Maxim Velčovský. Ta letošní je obzvlášť významná tím, že vznikla ke sto letům republiky. Každá z deseti lahví, které jsme vyrobili, představuje jednu dekádu století prostřednictvím jednoho historického milníku, na který připíjí.
Všechny lahve navíc po obvodu zdobí symbolických 100 broušených faset a do křišťálové zátky je vtisknuta československá trikolora. Myslím, že studiu deFORM se aukční lahví podařilo vzdát důstojný hold československému výročí.
foto: Bomma a Pilsner Urquell, zdroj: Bomma
