fbpx

O využití virtuální reality při plánování rozvoje měst, průmyslové výrobě nebo třeba likvidaci živelných katastrof s Janem Hovorou, šéfem studia Pocket Virtuality

Zveřejněno: 29. 5. 2018

Jan Hovora je vizionář, snílek a majitel počítačového studia Pocket Virtuality. Dva hlavní produkty studia jsou Fata Morgana, systém na vytváření interaktivních 3D modelů prostředí v reálném čase, a HoloObserver, aplikace rozšířené reality na reálné objekty. „Ty projekty ve skutečnosti konvergují, v budoucnu z nich bude jedna platforma,“ popisuje Jan Hovora nadšeně směry vývoje, kterými se bude Pocket Virtuality ubírat. Poprvé jsem se s jeho studiem setkal na festivalu Czech VR Fest, kde představovali koncept holografického stolu. Při setkání o pár dní později v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, kde Pocket Virtuality sídlí, mi nadšeně popisoval, co všechno jeho aplikace dokážou: „Představte si, že máte dotykovou obrazovku, na které je znázorněna mapa, a nad tou jsou zobrazena různá data – například zrekonstruované město, nebo inženýrské sítě, doprava… je to vlastně kombinace dotykové obrazovky a chytrých brýlí Hololens. Model může sledovat více uživatelů, každý z nich může vidět něco jiného, zvolit si jiné datové vrstvy,“ říká Jan Hovora.

Jaké je praktické využití takového systému?

Můžete ho využít třeba v medicíně. Představte si třeba rentgen, nad kterým se bude vznášet 3D model sonografu. Různí lékaři pak mohou o pacientovi získávat různé informace, které budou zrovna potřebovat. Celé je to o využití různých datových vrstev v rámci jednoho objektu.

Související…

Psovi a umělé inteligenci prostě musíte věřit, nepochopíte je
Zdeněk Strnad

Na festivalu se hodně probíral systém Smart Cities, představen byl také model Prahy. Co brání rozvoji nasazení moderních technologií v této oblasti?

My jsme pro chytrá města vyvinuli spíše koncept toho, jak pracovat s daty. Základní premisa je: potřebujeme otevřená data. Systémy pro plánování zpracovávají obrovské množství dat z různých zdrojů, a pokud ta data nejsou navzájem kompatibilní, nemáte je jak propojit. Pokud máte pracovat s konceptem chytrého města, pak by všechny subjekty, které nějaká data produkují, je měly produkovat v takové formě, aby se daly číst a kombinovat. 

Jak může takové plánování rozvoje vypadat?

Budete chtít třeba vědět, kam umístit školky a školy, jak nastavit dopravu. Nejdříve musíte zjistit, kde a v kterých oblastech bydlí kolik lidí a jak se pohybují, musíte vědět, kolik lidí se ráno přesunuje, odkud jedou a kam. To zjistíte z dat mobilních operátorů nebo od soukromých přepravců. Co když si ale budou firmy, které budou data generovat – což mohou být soukromí přepravci, veřejní přepravci, nebo třeba mobilní operátoři – jimi pořízená data chránit?

Bylo by to z obchodního hlediska logické, ale může to způsobit problémy...

Přesně. Vezměte si třeba tunel Blanka: semafory se řídí podle určitých scénářů a ty jsou dány dnem v týdnu a hodinou. Žádný inteligentní systém ale nereflektuje aktuální situaci třeba podle toho, kde je jaká zácpa. A to je přesně to, v čem by dané město mělo být chytré – parametry systémů by se měly dynamicky měnit podle aktuální situace. A k tomu potřebujete spoustu dat – v případě Blanky například kde kolik aut jezdí, kde je jaké znečištění a tak dále. Ta data mají třeba operátoři, kteří dokážou pomocí mobilních signálů sledovat provoz v reálném čase. 

Nebudou si ale firmy spíše chránit svůj byznys? 

Můžou, ale z hlediska rozvoje je to absurdní. Uvedu příklad: není to tak dávno, co byly jízdní řády na internetu v takovém formátu, že zdrojová data nikdo nedokázal přečíst. Nikdo nemohl udělat navigaci, která by řekla, že když chcete jet z místa A do místa B autobusem, vlakem, které spoje máte použít. Autoři aplikace chtěli, aby to lidé dělali v té jejich aplikaci, A ne jinde. To ovšem není technický, ale spíše etický a legislativní problém, nakolik taková data jsou veřejným statkem. Jsem ale přesvědčen, že data by měla být veřejná. Ony je ty firmy nevytváří, vytváří je ti lidi, co městské systémy – například dopravu nebo silnice – používají. 

Fata Morgana - záchranářem na dálku

Jednou z hlavních (a nejpůsobivějších) aplikací Pocket Virtuality je Fata Morgana, aplikace na vytváření 3D modelů reálného prostředí a sdílení v reálném čase. Nasadíte si chytré brýle a procházíte se třeba jadernou elektrárnou. Soustava kamer v brýlích sbírá informace o prostoru kolem vás, automaticky vytváří 3D model, ke kterému se následně mohou připojit vaši kolegové třeba na druhé straně zeměkoule. A vy jste virtuálním průvodcem po reálném prostoru. 

Jak vznikla idea Fata Morgany?

To jsem byl zrovna v Itálii, zažil jsem tam zemětřesení. Pobíhali tam zmatení lidé a nevěděli, co dělat. A mě napadlo, že by bylo super, kdyby někdo v reálném čase dokázal mapovat ty trosky a zároveň mu v tu chvíli radili experti, kteří tam nejsou. Mohli by mu radit: podívej se tady, podívej se tady… na základě 3D rekonstrukce toho místa. Ten, kdo má brýle a pohybuje se na daném místě, de facto vytváří 3D model daného prostředí.  A někdo jiný, kdo je 1000 km daleko a je expert na záchranné práce, může do toho prostředí virtuálně vstoupit. 

Jak ten 3D model vzniká?

Na základě dat z celého věnce kamer, které jsou v těch brýlích umístěny. Vytváříme model prostředí, do kterého mohou ostatní vstupovat a pohybovat se v něm. Člověk na daném místě pak může ty vzdálené lidi vidět jako avatary a oni vidí jeho. Vzdálení lidé mohou pak modelem procházet, mohou dělat poznámky a člověk na místě vidí: aha, tady se po mně chce, abych něco dodělal. Člověk na místě vidí skutečnost přes průhledné displeje a na ty se vykresluje to, co se do reality přidává. Můžeme například vykreslit čáru, kudy se v tom prostoru pohybujete, aby věděl, kde už byl a kde ne.

Nebo můžete ukázat „jdi mezi ty dva domy“ a zakreslit to do modelu a člověku na místě se to zobrazí.

Ano, i to by šlo. Tam bude ještě spousta práce v oblasti datových vrstev. Pokud jste na vzdáleném místě, můžete si zvolit úhel pohledu, povahu zobrazených dat… a to se bavíme pořád o lidech, ale kamery na mapování prostředí mohou nést také třeba drony. Je tam neuvěřitelné množství možností.

pocketvirtuality aero vodochody 1

A jejich praktické nasazení?

Aplikace Fata Morgana má obrovské možnosti – mohou ji využívat záchranáři, ale také pojišťovny, stavební firmy pro monitoring staveb, nebo bychom tu technologii rádi nasadili při řešení nečekaných událostí, například v jaderných elektrárnách. 

Co je na to z technického hlediska potřeba?

Naše servery a pak koncové stanice. To můžou být třeba brýle, nebo náhled shora – například na už zmíněném holografickém stole, případně na monitoru. Je to ovšem dost drahé. Jedny brýle pro použití na místě stojí sto padesát tisíc. Nejsme zatím v situaci, kdy pojedete na dovolenou a přes chytré brýle budete ukazovat babičce, jak se procházíte na pláži. Časem tam ale určitě dospějeme.

HoloObserver – výroba a údržba v Průmyslu 4.0

Opravovat stroje bude jednou daleko jednodušší než teď. Zapomeňte na manuály, zapomeňte na listování příručkami, ať už papírovými nebo elektronickými. HoloObserver zobrazuje reálné stroje v rozšířené nebo virtuální realitě. Prostě si nasadíte chytré brýle, podíváte se na soustruh a začnou se vám zobrazovat informace o něm v reálném čase. „V průmyslu často potřebujete rozpoznat místo nebo stroj a pak na dané umístit digitální dvojče. Představte si, že máte složitý stroj, nasadíte si chytré brýle a ony zobrazují v rozšířené realitě popis toho stroje a krok po kroku vás vedou při jeho údržbě nebo obsluze,“ říká Jan Hovora.

Můžete použít tento princip i na modely ještě neexistujících strojů?

Samozřejmě. Říká se tomu „guided maintenance“ nebo taky „guided manufacturing“. Vyrábíte něco složitého a potřebujete se podívat, jak má daný díl vypadat. A nemusíte se dívat do výkresů, jaký nýt nebo šroubek máte kam upevnit. HoloObserver je propojením virtuální a rozšířené reality. Než ta věc existuje, děláte to ve virtuální realitě, a když už existuje a potřebujete jí udělat údržbu, děláte to v rozšířené realitě.

Kde se tyto technolgie používají?

Testujeme ve třech firmách z oblasti automotive, aerospace a jaderného strojírenství. My se hlavně specializujeme na nasazení rozšířené reality ve výrobě.

Jan Hovora

Zakladatel a majitel studia Pocket Virtuality, autor aplikace VR Fata Morgana a HoloObserver. V minulosti spoluzakladatel herního studia Bohemia Interactive.

Kdy by mohlo dojít k ostrému nasazení?

Já bych rád příští rok, ale funkční technologie nestačí. Zásadní je mít připravené procesy na druhé straně, a to je někdy hodně složité.

Čili rozpor mezi ideálním stavem a praxí?

Lidé jsou zvyklí pracovat zažitým způsobem, který s novými technologiemi není kompatibilní. Uvedu příklad: máte stroj, k němu je krok po kroku popsán postup údržby, ale údržbáři to dělají trochu jinak – a mají dobrý důvod, dělají to tak už 20 let a mnohem líp vědí, co doopravdy funguje. Ale o jejich postupech není nikde žádný záznam. Aplikace pro guided maintenance podle originálních postupů je k ničemu – nemůžete vnucovat lidem něco, co není vlastně správně. Vezměte si zařízení, ke kterému nejsou 3D modely, případně jsou jen na papíře a ve výkresech. Nebo třeba ty 3D modely jsou, ale neodpovídají reálnému stavu, nebo máte náhradní díly od tří dodavatelů a každý z nich je označuje jinak... Průmysl 4.0 není jen záležitostí technologií.

Jak tedy vlastně mají firmy k daným technologickým novinkám přistupovat?

Aby nasazení nových technologií dobře fungovalo, musí už původní projekt vznikat s jejich vizí. Když to takhle neuděláte, bude to tak strašně drahé a náročné, že se to nevyplatí. 

 

Může se umělá inteligence „naučit“ takové postupy tím, že bude prostě skrz chytré brýle odezírat, co lidé dělají? Je umělá inteligence opravdu inteligentní? Přečtěte si v druhé části rozhovoru s Janem Hovorou.

 

foto: Profimedia

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...