fbpx

Obliba Uberu v Česku plyne ze špatné reputace klasických taxi

Zveřejněno: 10. 3. 2018

Ryba smrdí od hlavy. A hlavou Uberu do loňského roku byl její zakladatel a celosvětově vyhlášený hulvát. Teprve v roce 2017 se ukázalo, že ani bezprecedentní úspěch globální společnosti Travise Kalanicka nezachrání. Aby zachránili Uber a jeho rostoucí maléry na všech frontách, museli hulváta uklidit.

Rok 2017 dal Uberu zabrat, ale to nejhorší z pohledu neuvěřitelně rychle rostoucí globální taxíkářské velmoci přišlo až nakonec, konkrétně v prosinci. Nejvyšší soud EU totiž rozhodl, že Uber není, co se zákonů týče, jen bezstarostná digitální firma, ale tradiční taxikářská, a proto bude v 28 státech EU přísněji regulovaná.

Vychytralý Uber doteď hrál na to, že je pouhý „digitální zprostředkovatel“ mezi zákazníkem a volně se pohybujícím taxikářem. Drzost, s jakou Uber zatlačil do kouta tradiční firmy, brala dech. Ale stejně tak beztrestnost neregulovaných taxikářů, a dokonce i bezmocnost policie, když šlo o kriminální případy. Varování politiků ani regulačních úřadů nebral Uber ani v nejmenším na vědomí. Tedy do chvíle, než se naštval Londýn a Uberu (dočasně) odňal licenci. Najednou šla řada věcí napravit, Uber začal náhle s vedením desetimilionové megapole spolupracovat.

Čtěte také:

Taxikáři, Uber: Terapie nesystémovou aplikacíAuto využíváme jen 15 dní v roce. Znáte efektivnější varianty jeho provozu?Dopravní (r)evoluce: Jak se vyhnete zácpám v budoucnosti 

Od prosince mají příslušné státy EU nárok regulovat globální taxikářskou službu stejně jako každou jinou. První, kdo se kdy proti Uberu postavil, byla asociace taxikářů v Barceloně. Teď Uber postaru operuje v Evropě jenom v Polsku, České republice, na Slovensku a v Rumunsku. V Madridu a v Berlíně Uber přizpůsobil své fungování místním požadavkům. A v Německu, ve Francii a Anglii operuje s ohledem na dopravní zákony tamních zemí.

Uber se dokola ohání argumentem, že jediné, o co firmě jde, je poskytovat rychlý a levný servis. Problém je, že způsobilost nabízených vozidel, kvalita řidičů a bezpečnost zákazníka je globální firmě úplně volná. Jediné, co ji celá léta zajímalo, byl nezastavitelný, bezohledně dravý růst společnosti. Rozšiřovali se geometrickou řadou – po vzoru ostatních digitálních molochů. Teprve když se začaly objevovat vážné problémy jako nehody, či znásilnění, začali se zákaznici ptát: Jak je možné, že kdokoliv může sednout za volant, objevit se odnikud a neregistrován zase zmizet?

Proklatě nízká laťka

Problém v Praze je, že tradiční taxislužba má až na výjimky otřesnou reputaci. Okrádání, nespolehlivost a vulgárnost ze strany taxikářů jsou známé daleko za hranicemi České republiky. První dotaz na TripAdvisoru ohledně Česka zní: „Mají v Čechách Uber?“ a „Můžeme se vyhnout místním taxikářům?“

Ani Albánci nepřišli s nápadem napojit sedadlo zákazníka na elektrický proud, aby v případě, že odmítne zaplatit neskonale přemrštěnou cenu, do něj mohli vehnat slušný počet voltů. S tím přišli v devadesátých letech pražští taxikáři. Případ těchto koumáků jako první zveřejnil Reuters a od té doby se „sláva“ pražských taxikutilů pořád hvězd dotýká. A taxikářská kovbojka pokračuje bez ohledu na to, že primátoři dodnes slibují, že místní divočinu zklidní a zcivilizují.

Paní Krnáčová, narazte si klobouk do čela a zkuste konečně nastolit pořádek. S taxislužbou i s Uberem. Čechy jsou totiž jediné místo, kde si bez výjimky zákazníci Uber pochvalují. To ovšem není proto, že by byl lepší a ctnostnější než všude jinde. Je to jen proto, že laťka už nemohla být nastavená níž.

foto: Profimedia

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...