Podle policejní zprávy z loňského března se zloděj v desetimilionovém městě Chang-čou během jednoho večera pokusil vykrást tři obchody. Odešel ovšem s prázdnou, ani jeden z obchodů nedisponoval penězi v hotovosti. Kam se poděly?
V Číně právě probíhá odvážný ekonomický jev. Nemá nic společného se státním dluhem, výdaji na infrastrukturu nebo jinými ekonomickými tématy západního světa. Týká se peněz v hotovosti. Konkrétně toho, jak Čína systematicky a rychle odstraňuje papírové peníze a mince.
Peníze do telefonů
Můžeme namítat, že mnozí z nás také nenosí větší finanční obnos v peněžence, postačí nám většinou bankovní karta. Čína však trend platebních karet přeskočila a běžně již k bezhotovostním platbám využívá chytrých telefonů.
„Z technologického hlediska je to pravděpodobně jedna z nejdůležitějších inovací, která se uskutečnila nejprve v Číně, a v současné době se děje pouze v Číně,“ říká Richard Lim, ředitel společnosti rizikového kapitálu GSR Ventures.
Iniciátorem tohoto trendu je aplikace WeChat, která se může na první pohled podobat ostatním sociálním sítím. Umí toho však mnohem více. Kromě posílání zpráv, hlasových zpráv, videochatu, sdílení fotografií a videí umožňuje založení peněžního účtu a následných plateb prostřednictvím QR kódu.
WeChat vygeneruje QR kód a během dvou vteřin máte kabelku zaplacenou. Stejně platíte taxík nebo jídlo na ulici.
Stačí dvě vteřiny
Jelikož smartphone a WeChat má dnes v Číně téměř každý, je možné provést bezhotovostní platbu kdekoli, například u pouličního stánku s pečenými brambory. Bez peněženky je dnes možné si dát snídani, nakoupit v supermarketu, nechat se ostříhat… Platba proběhne během dvou vteřin bez nutnosti založení bankovního účtu. „Doslova každý obchod a značka v Číně je zapojena do tohoto ekosystému,“ říká Shiv Putcha, analytik výzkumné firmy IDC.
Takzvané „mini programy“ jsou další novou ambiciózní funkcí WeChatu. Díky ní si objednáte a rovnou zaplatíte donášku jídla, zavoláte nejbližší a nejlevnější taxi, zamluvíte hotel, koupíte letenku, zaplatíte účty za elektřinu a vodu nebo třeba přispějete na charitu, aniž byste museli stahovat jiné aplikace, vše se odehrává v rámci sítě WeChat.
Červené obálky i občanky
Kromě platební funkce je sociální síť samozřejmě využívána ke komunikaci, a to v mnohem větší míře než u nás. Téměř každý Číňan je součástí mnoha skupin přátel a rodinných členů. Běžně se tento prostředek využívá i k vyřízení pracovních záležitostí, skenování QR kódu například dávno nahradilo papírové vizitky.
WeChat nezapomněl ani na tak zvané „červené obálky“. Tradičně se jedná o papírové obálky s finančním obnosem uvnitř, které jsou dávány a přijímány k Novému roku, svatbě, narození dítěte a dalším významným událostem. V rámci sociální sítě si mohou Číňané tyto obálky posílat z pohodlí domova na dálku.
Novodobý trend však roste do větších a větších rozměrů. V oblasti Kantonu na jihu Číny začíná fungovat WeChat občanský průkaz, který plně nahrazuje stávající identifikační kartičku a je akceptován jako platný způsob legitimizace. Některé služby už ani není možné bez WeChatu pořídit. Například odemčení jízdních kol, která čínská velkoměsta nabízejí ke krátkodobému pronájmu, nelze provést jinak než platbou přes QR kód.
Víc než Facebook
Pomyslíme-li na všechny užitečné funkce WeChatu, není divu, že jeho mateřská společnost Tencent v roce 2017 s téměř miliardou lidí předběhla v počtu uživatelů Facebook, a přidala se do pětice největších technologických společností hned vedle gigantů Apple, Alphabet, Microsoft a Amazon.
Klíčem k úspěchu je fakt, že společnost je schopna poskytovat i malé levné platby, protože umožňuje menším prodejcům využívat jednoduchý výtisk QR kódu nebo jejich telefonu místo nákladné čtečky karet. Systém back-end, který uchovává záznam o uživatelských účtech namísto potřeby komunikace s bankou, rovněž udržuje nízké náklady.
Kromě čínské pevniny se zatím WeChat rozšířil na zahraniční trhy s velkou populací čínských mluvčích nebo cizinců, kteří se pohybují v čínsky mluvícím prostředí. Otázkou zůstává, zda se čínské aplikaci podaří prorazit do zahraničí, nebo zda se západní společnosti rozhodnou vytvořit konkurenční systém.
foto: Profimedia, zdroj: NY Times
