Kdybychom se před dvaceti lety zeptali, co je nejcennějším luxusem, nejspíš by přišla řeč na jachty, auta a soukromá letadla. Dnes se do popředí dostává něco méně okázalého: zdraví a čas, po který si ho dokážeme udržet. Obojí je čím dál důležitější také pro investory, kteří vedle nových technologií začínají podporovat výzkum stárnutí a vznik specializovaných zdravotnických zařízení. Longevity se tak řadí mezi pozoruhodná nová investiční témata, byť jednotlivé části tohoto trhu mají velmi odlišná rizika a ekonomiku.
Pod jedním slovem longevity přitom vzniká několik různých odvětví. Základ tvoří prevence a postupy, které už medicína dobře zná. Vedle ní roste výzkum buněčného stárnutí a také segment prémiových klinik, jež propojují diagnostiku, lékařské rozhodování, následnou péči a pobytové programy. Každá z těchto oblastí má jinou ekonomiku i jiná očekávání. Spojuje je ale společná otázka: jak prodloužit především život prožitý ve zdraví?
Miliardáři podporují výzkum, který může změnit medicínu
Jeff Bezos je podle dlouhodobých mediálních zpráv jedním z investorů společnosti Altos Labs, která zkoumá buněčné přeprogramování a možnosti obnovy buněčných funkcí. Sam Altman zase podpořil společnost Retro Biosciences, do níž podle Financial Times při startu vložil 180 milionů dolarů. Ta usiluje o vývoj terapií proti nemocem spojeným se stárnutím a otevřeně hovoří o ambici prodloužit život ve zdraví o deset let.
Peníze investované do výzkumu samozřejmě nejsou důkazem, že už někdo objevil způsob, jak zastavit stárnutí. Jde o dlouhodobé a kapitálově rizikové projekty, jejichž komerční návratnost je nejistá a může se dostavit až po mnoha letech; jejich výsledky musejí projít klinickým ověřením účinnosti i bezpečnosti. Právě v tom však spočívá význam těchto investic: umožňují zkoumat postupy, na jejichž praktické využití může medicína čekat ještě řadu let.
Vedle biotechnologických laboratoří se rozvíjí také jiný, bezprostřednější segment: kliniky, které už dnes poskytují diagnostiku, individuální zdravotní programy a dlouhodobé vedení klientů. Neslibují nutně převratný nový lék. Jejich přidanou hodnotou může být soustředění odborností a času, které pacient v běžné, roztříštěné péči obtížně získává. Zatímco investice do vývoje nových terapií bývají rizikové a návratnost může přijít až za řadu let, zavedené kliniky mají příjmy z již poskytovaných služeb. To ovšem samo o sobě nezaručuje ziskovost. Je důležité oba světy nezaměňovat, ale stejně tak není důvod jeden z nich zlehčovat.
Zdraví se mění v jednu z velkých ekonomických priorit
Podle organizace Global Wellness Institute dosáhla světová wellness ekonomika v roce 2024 objemu 6,8 bilionu dolarů. Do roku 2029 má podle její prognózy vyrůst na přibližně 9,8 bilionu. Zvlášť rychle rostl segment nemovitostí, navrhovaných s důrazem na zdraví a kvalitu života, v letech 2019 až 2024 v průměru o 19,5 procenta ročně.
Údaj 6,8 bilionu dolarů ovšem nepopisuje samotnou longevity medicínu. Do wellness ekonomiky patří také fitness, kosmetika, zdravější stravování, cestování nebo péče o duševní pohodu. Pro samotné longevity kliniky proto z tohoto čísla nelze odvozovat velikost trhu. Přesto ukazuje, jak významnou ekonomickou kategorií se zdraví a kvalita života stávají.
Pro investory je důležitá souhra několika trendů: stárnoucí populace, větší zájem o prevenci, pokrok diagnostiky a také ochota části klientů investovat do komplexní péče. Prémiová zařízení mohou ukazovat, jak lze propojit lékařské obory a individuální programy do jednoho fungujícího systému. Samotná diagnostika přitom představuje spíše začátek vztahu s klientem; další hodnotu mohou vytvářet navazující medicínsky indikované terapie, dlouhodobá péče a opakované pobyty. Takový model však vyžaduje značné investice do přístrojů, odborníků a provozu. Jeho dlouhodobou hodnotu neurčí samotný luxus, ale medicínská kvalita a výsledky.
Sedm dní ve Švýcarsku a cena za špičkový tým
Příkladem prémiové pobytové longevity péče je švýcarská Clinique La Prairie. Podle zveřejněného ceníku začíná její nejlevnější sedmidenní pobytový program na 19 000 a dvoutýdenní nejkomplexnější program si pořídíte za 78 000 švýcarských franků. Nabídka propojuje lékařské konzultace, diagnostiku, individuální programy a ubytování. Takové zařízení představuje jiný model služby než běžná návštěva ordinace. La Prairie je zajímavá nejen medicínským přístupem, ale také podle ekonomických srovnání mimořádnou ziskovostí. Za takovým výsledkem ovšem stojí vysoké počáteční investice do zdravotnického zázemí, špičkové diagnostiky, terapeutických technologií a personálu Clinique La Prairie.
Nejdražším luxusem 21. století už nemusí být jachta nebo soukromé letadlo, ale roky života prožité ve zdraví.
Je to vysoká částka, ale samu o sobě ji nelze vydávat za důkaz zbytečného přepychu. Klient platí mimo jiné za soustředěný čas odborníků, koordinaci péče, soukromí, podmínky pro změnu každodenních návyků a pobyt bez běžného pracovního rozptylování. Tyto věci mohou být cenné zvlášť pro člověka, který si chce zdravotní prevenci skutečně zařadit mezi priority. Žádná klinika ovšem nemůže férově prodávat záruku konkrétního počtu let života navíc, přínos jednotlivých intervencí musí stát na medicínských důkazech.
Ani v prémiovém segmentu ovšem neexistuje jediný univerzální model. Některá zařízení zdůrazňují diagnostiku, jiná rehabilitaci, fyzickou kondici nebo změnu životního stylu. Vedle ověřených postupů se objevují také nové či dosud experimentální metody. Pro klienta i investora je důležité vědět, kde končí standardní medicína, kde začíná výzkum a jak se vyhodnocují výsledky.
Slibný výzkum biologického věku potřebuje přesné vysvětlení
Jedním z nejprodávanějších symbolů nového trhu je biologický věk. Na rozdíl od věku v občanském průkazu se snaží popsat, v jakém stavu se organismus nachází. Takzvané epigenetické hodiny využívají například chemické značky na DNA a statistické modely, které hledají souvislosti s věkem a zdravotními riziky.
Ve vědeckém výzkumu jde o zajímavý nástroj. U jednotlivce je jeho interpretace složitější. Odborná práce zveřejněná v roce 2025 upozornila, že současné epigenetické hodiny nemají dostatečně prokázanou klinickou využitelnost pro individuální zdravotní rozhodování. Pokud tedy někdo během dvou měsíců podle testu „omládne“ o pět let, nelze z toho vyvozovat, že získal pět let života. To ale nesnižuje význam výzkumu biologického stárnutí; připomíná jen, že mezi zajímavým ukazatelem a klinicky použitelnou metodou vede dlouhá cesta.
Plastický chirurg Patrik Paulis, který se dlouhodobě zabývá regenerativní medicínou a longevity, vidí problém zejména v zaměňování dílčích služeb za ucelenou péči: „Pod označením longevity se dnes nabízí téměř všechno – doplňky stravy, infuze, genetické testy, měření biologického věku, kosmetické procedury nebo několik laboratorních vyšetření.“
A dodává: „Některé z těchto věcí mohou být užitečné, jiné mají zatím podstatně slabší vědeckou evidenci.“ Právě schopnost rozlišit dobře podložené metody od teprve zkoumaných postupů rozhodne o dlouhodobé důvěryhodnosti nového medicínského odvětví.
Česká longevity scéna jde různými cestami ke stejnému cíli
Ani Česko v této oblasti nezačíná od nuly. Vedle výzkumu a technologických investic se rozvíjejí soukromá zařízení orientovaná na prevenci, pokročilou diagnostiku a dlouhodobé vedení klientů. Nelze je jednoduše seřadit od nejlepšího po nejhorší. Jejich služby se liší a sledují rozdílné potřeby.
Healthy Longevity Clinic na pražském Chodově nabízí podle vlastních informací vstupní zdravotní plán, rozsáhlejší diagnostiku a navazující péči. Její těžiště je v ambulantním modelu a dlouhodobé práci s klientem. Obsahově tak odpovídá spíše městskému diagnostickému a preventivnímu centru, někdy označovanému jako City Diagnostic Center, než komplexní pobytové longevity klinice.
HX Clinic v Praze staví na preventivní medicíně, propojení vyšetření, dat a osobní zdravotní strategie. Podle svého webu nabízí členství a kontinuální práci s klientem. I tento model má blíže k City Diagnostic Center – staví na pravidelném kontaktu a sledování zdravotního stavu, nikoli na vícedenním pobytovém programu. Nejde o hodnocení kvality péče, ale o rozdíl v jejím uspořádání. Ekonomicky mají čistě diagnostická centra zpravidla užší možnosti navazujících výnosů než kliniky s komplexními terapeutickými programy; konkrétní marže jednotlivých zařízení však bez jejich účetních dat nelze srovnávat.
Sedm dní na švýcarské longevity klinice stojí od 19 000 franků. Klienti si ale nekupují nesmrtelnost. Platí za špičkovou medicínu, čas odborníků a individuální péči.
Další cestu představuje LongevityTech.fund, za nímž stejně jako za Healthy Longevity Clinic stojí Petr Šrámek, personálně i majetkově spojený s oběma projekty. Fond se zaměřuje na investice do firem zabývajících se technologiemi, léčivy a prevencí. Jde o investiční segment s potenciálně vysokým zhodnocením, ale také se značným rizikem ztráty kapitálu a nejistou či vzdálenou návratností. Jeho hlavní činností tedy není poskytovat klientům pobytové programy, ale podporovat vývoj a růst společností v tomto odvětví.
Vznikají také projekty, které chtějí spojit moderní medicínu s pobytovou péčí. K nim patří ETERNIA, připravovaná platforma s ambicí vytvořit síť longevity zařízení propojujících diagnostiku, individuální zdravotní programy a vícedenní pobyty. Její první zamýšlenou destinací je Resort Šarlota v Posázaví, v lesoparku nedaleko Prahy. Právě komplexní pobytová péče na úrovni mezinárodních vzorů, jako je Clinique La Prairie, není v Česku ani v širším cílovém regionu střední a východní Evropy dosud běžně zastoupena. Klienti, kteří takový model vyhledávají, proto často míří do zavedených zahraničních destinací. V této fázi je však ETERNIA plánovaný koncept, jehož reálný přínos a provozní výsledky bude možné posuzovat až po uvedení do praxe.
České projekty tedy postupně pokrývají různé části trhu: ambulantní péči, investice do nových technologií i připravované pobytové modely. Je předčasné vyhlašovat jediného vítěze. Chybějí totiž srovnatelná, nezávisle ověřená data o dlouhodobých zdravotních výsledcích. Pro obor je dobrou zprávou samotná šíře vznikajících přístupů, jejichž skutečnou kvalitu budou určovat výsledky, nikoli ambiciózní slogany.
Špičková péče a dostupná prevence se mohou doplňovat
Špičková diagnostika, čas multidisciplinárního týmu, vysoce individualizované programy a kvalitní zázemí něco stojí. Je přirozené, že zařízení s takto náročným modelem míří zatím především na klienty, kteří si mohou dovolit investovat do zdraví nadstandardní částky. Prémiové kliniky mohou rozvíjet služby pro náročné klienty a současně přispívat ke zkušenostem s organizací péče, kterou lze později využít i v dalších typech zařízení. Není to automatický výsledek, ale legitimní potenciál tohoto modelu.
Důležité bude, zda se za přitažlivým konceptem skrývá skutečná medicínská hodnota. Jak se daří snižovat zdravotní rizika? Dokážou si klienti změny udržet i po návratu domů? Které postupy mají dobře doložené účinky a které jsou zatím experimentální? Právě na takové otázky by měly kliniky odpovídat stejně ochotně jako na dotazy týkající se komfortu a ceny.
Test vám může ukázat, že jste biologicky omládli o pět let. To ale ještě neznamená, že budete o pět let déle žít.
Pro většinu lidí přitom zůstává nejlepší výchozí investicí do dlouhověkosti pohyb, spánek, dobrá výživa a odpovídající preventivní péče. Špičkové kliniky nejsou jejich protikladem. Mohou tyto principy spojovat s přesnější diagnostikou, odborným vedením a dlouhodobým sledováním tam, kde to dává pro konkrétního člověka medicínský smysl.
Longevity tak není soutěž mezi běžnou prevencí a prémiovou medicínou. Je to postupně vznikající ekosystém, v němž má své místo každodenní péče o zdraví, vědecký výzkum i komplexní klinické služby. Pokud se mu podaří opřít velké ambice o měřitelné výsledky, může se stát jednou z nejzajímavějších proměn zdravotnictví tohoto století.
