fbpx
Stav českých lesů je nejhorší v Evropě Dalších 3 fotografií v galerii
V roce 2017 získal Jaromír Bláha prestižní Cenu Josefa Vavroušky

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA o ohrožené budoucnosti přírody, kůrovcové kalamitě, mizejících lesích – a jak z toho všeho ven

Přečteno 14151x

Kritici ho nazývají „ekoteroristou“, Jaromír Bláha je však na první pohled mírumilovný člověk, který jen bere vážně své poslání, tedy ochranu českých lesů. Za svou více než 20letou snahu ostatně dostal hned několik významných ocenění včetně mezinárodní ceny EuroNatur, čímž se s environmentálním Hnutím DUHA dostal do společnosti významných laureátů, jakými je například princ Charles či Nelson Mandela.

Související…

Kam se na světě vydat, dokud to ještě jde? Mizí příroda, památky i živočišné druhyVětší odpovědnost i samostatnost. Co ještě naučí lesní školka?Dramatický pokles počtu hmyzu: Hrozí nám ekologický Armagedon?

„Smrk je nejčastěji zastoupenou dřevinou u nás, tvoří více než 50 % lesních porostů. Kdysi tuto dřevinu lidé vysázeli i v nižších polohách, kde by přirozeně nikdy nerostl, a nyní zde hromadně umírá. Nejhorší situace je na severní Moravě, ale kalamitní stav je také na Vysočině, Třebíčsku a v jižních Čechách. A je jen otázkou času, než se katastrofa rozšíří i do dalších porostů,“ popisuje Jaromír situaci a ukazuje mi mapku ČR s vyznačenými oblastmi, kde podle prognóz může smrk v budoucnu přežít. Zelené body představující místa, kde by mohl zůstat, i po roce 2020 tvoří jen naprosté minimum. Není se ani čemu divit, že zdravotní stav našich lesů je prý nejhorší v celé Evropě. O tom, proč tomu tak je a jak tuto katastrofu pozastavit, jsme si s Jaromírem povídali v kavárně na I. P. Pavlova. Zde také v Lublaňské ulici sídlí Hnutí DUHA, ve kterém už léta působí.

Smrky rostou i ve středních a nižších polohách, kde se jim nedaří, a klimatická změna to celé akceleruje. Má současný stav našich lesů i nějaké další příčiny?

Například to, že lesy nejsou smíšené. Když totiž odumře smrk ve smíšeném lese, tak se nic moc nezmění, protože ostatní stromy zůstanou. Avšak ve chvíli, kdy odejde celá smrková monokultura, která se následně vytěží, vznikne holoseč a dojde k závažnému poškození lesní půdy v celé oblasti.

64 % listnatých stromů a jedlí je poškozeno – a zrovna tyhle dřeviny potřebujeme do lesa vrátit, protože mají hlubší kořeny a nejsou náchylné na sucha

Na vině je i spárkatá zvěř, tedy přemnožení jelenů a srnců kvůli nefunkčnímu systému mysliveckého hospodaření. Smrkové monokultury, kde není bylinné patro a keře, takové množství zvěře neuživí. Myslivci ale naváží do lesa krmení a udržují tak přemnožené početní stavy, aby byla větší možnost lovu. Zvěř pak okouše nebo úplně sežere většinu mladých stromků. Podle poslední inventarizace škod zvěře v lesích je vážně poškozeno 64 % mladých listnáčů a jedlí, zrovna těch dřevin, které potřebujeme do lesů vrátit, protože mají hlubší kořeny a nejsou tak náchylné na sucha.

blaha 4

Na úhynu stromů se pak podílí tzv. sekundární patogeny, tedy organismy, které napadají odumírající stromy a způsobují jejich reálnou smrt. V případě smrků je to nejčastěji kůrovec nebo houba václavka. Nicméně tito živočichové a houby nejsou primární příčinou této katastrofy, jen využívají nabídku potravy – oslabených stromů.

V jednom rozhovoru jste zmínil, že na vině jsou i velké těžařské firmy…

Model zadávání zakázek velkým těžařským firmám funguje už poměrně dlouhou dobu, ale v roce 2010 ho ještě umocnil ministr Fuksa z ODS. V zakázkách je obsaženo vše od těžby dřeva přes jeho prodej, po veškerou péči o les, zalesňování. Zakázky se mění po pěti letech a to vše na velkých územích, takže je mohou vyhrát jen velké těžařské firmy, kterým jde především o prodej dřeva, a k oblasti nemají žádný vztah. Navíc kvůli soutěži podsazují cenu, takže jejich zaměstnanci a dodavatelé prací mají velmi nízké mzdy. Z lesů kvůli tomu odešla velká část kvalifikovaných pracovníků.

Než požadavek na pokácení smrků napadených kůrovcem projde řetězcem subdodavatelů, škůdce mezitím vylétá ven

Lesy České republiky nemohou nastalé problémy flexibilně řešit, a když se někde vyskytne kůrovec, než požadavek na pokácení napadených smrků projde řetězcem subdodavatelů, škůdce mezitím vylétá ven. A máme zdokumentováno, že například na té severní Moravě nechávaly některé těžařské firmy vylétat kůrovce ještě předtím, než po suchém roce 2015 přišla jeho největší gradace. Nelze vyloučit, že to bylo i záměrně. A když pak ceny dřeva klesly, celá situace už nebyla zvladatelná.

Proč je u nás většina smrkových porostů, když pro ně nemáme podmínky?

Smrky rostou rychleji než ostatní stromy a jejich dřevo je dobře technologicky zpracovatelné. Už za dob Rakousko-Uherska byl u nás zaveden systém smrkových monokultur a holosečného hospodaření, kdy se na velkých plochách najednou smrky vysadí a pak pokácí, což je velmi jednoduché. Jako na poli. Na nevýhody tohoto systému začali lesníci upozorňovat už na začátku 50. let 19. století a doporučovali pěstovat strukturálně bohatší lesy. Jenže pak tento trend komunistické plánování přesměrovalo, protože tenké smrkové dřevo bylo třeba v dolech. A když v 70. letech i tento důvod pominul, smrky se nechaly nadále růst.

Jaký je Váš názor na postoj vlády?

Vláda v tomhle selhává už od poloviny 90. let, protože už v té době jsme měli prognózy, že klimatická změna znamená riziko rychlejšího odumírání smrků. Už v roce 1995, když byl připravován nový lesní zákon, jsme se snažili prosadit obnovu lesů s přirozenou druhovou skladbou. Náš návrh ale v Parlamentu neprošel o pouhých 9 hlasů. Když si vezmete, že průměrně se za rok obnoví jedna setina lesa, tak za těch 25 let už mohla být čtvrtina lesů na klimatické změny připravena.

Přestože lesní zákon neobsahoval námi navržené formulace druhové skladby, určitá reakce tam byla, stanovil povinnost obohacovat lesy určitým podílem tzv. melioračních a zpevňujících dřevin, což jsou již zmiňované listnáče a jedle. Vyhláškou však byly stanoveny příliš nízké počty, podle ní stačí podle různých stanovišť 5 až 30 % zastoupení.

blaha 5

 

Mělo by to být ale obráceně, tedy 70 až 75 %. Tuto vyhlášku kritizujeme vlastně už od dob, kdy vznikla, a ministerstvo teprve nyní navrhlo její novelu a k obrovskému překvapení tam tyhle věci vůbec nezměnilo. Nadále ponechává povinnost vysazovat do lesů jen nízké počty listnáčů a jedlí a umožňuje dále používat hlavně smrk. Naštěstí Ministerstvo životního prostředí, některé kraje, vědci a ekologické organizace usilují, aby Ministerstvo zemědělství tyhle chyby odstranilo, tak uvidíme, jak jednání dopadnou.

Je tak kritická situace jen u nás nebo i jinde v Evropě?

Co se týká zdravotního stavu lesů, jsme na tom opravdu nejhůř. Ale rozpad smrkových porostů postihuje i jiné evropské země a zejména ty, kde se také uplatňoval ten rakousko-uherský model hospodaření. Takže to vidíme nejvíc na Slovensku, ale také v Německu, Rakousku a problémy mají i Poláci. V jiných státech Evropy, třeba ve Švýcarsku či Slovinsku, kde tento model zaveden nebyl, jsou dnes přirozené smíšené lesy.

Co tedy v současnosti navrhujete?

Vládě jsme v červnu 2018 předali balíček opatření, konkrétně úprav legislativy týkající se této oblasti. Podle nás je například nutný samostatný zákon o státním podniku Lesy České republiky, který by jej vymanil z povinnosti hospodařit pouze s ohledem na maximální ekonomický zisk a stanovil zadání pečovat o státní lesy ve veřejném zájmu. Také přenastavení dotací, chceme například vyšší příspěvky na sadbu listnáčů a jedlí či šetrné hospodaření i místa ponechaná divoké přírodě.

Chceme vyšší příspěvky na sadbu listnáčů a jedlí či šetrné hospodaření i místa ponechaná divoké přírodě

Další důležitou oblastí je certifikace. Je to podobný nástroj jako například ekoznačky BIO apod. U dřeva by měl certifikát dát záruku, že pochází z trvale udržitelně obhospodařovaných lesů. U nás se uplatňují dva systémy certifikace, oba jsou mezinárodní a pro ČR mají specifikované národní standardy: FSC (Forest Stewardship Council ) a PEFC (Programme for Endorsement of Forest Certification). Státní lesy a většina soukromých vlastníků má ten druhý systém, který nevyžaduje o moc víc než zákon o lesích, takže i lesy, které teď hynou, jej mají a hospodaření, které ke zkáze vedlo, je certifikované jako trvale udržitelné. Považuji to tak trochu za etiketní podvod.

Jaromír Bláha (1970)

Veterinář a občanský aktivista, zakladatel programu Lesy v Hnutí DUHA. Vystudoval obor všeobecné veterinární lékařství v Brně. V současnosti pracuje jako endokrinolog a internista psů a koček ve Veterinární nemocnici Český Brod. V Hnutí DUHA působí už od počátku 90. let 20. století, kde v roce 1994 založil program Lesy (nyní Krajina), jehož cílem je ochrana zbytků málo narušených lesů a zlepšení stavu hospodářských lesů změnou hospodaření směrem k udržitelným postupům. V letech 1999 a 2008 obdržel od slovenské Nadácie Zelená nádej středoevropskou Cenu za lesoochranářský čin roku, v roce 2000 Haas-Lechnerovu cenu v Německu a v roce 2003 cenu Přátel přírody. V roce 2014 převzal za Hnutí DUHA prestižní evropskou cenu nadace EuroNatur udělenou za budování zelených a mírových mostů v Evropě...

Ve Francii dokonce novináři, kteří ověřovali věrohodnost PEFC, nechali tímto systémem certifikovat disko klub, letiště a nakonec i jadernou elektrárnu a nikdo nezjišťoval, zda tam vůbec lesy jsou.

A ten druhý certifikát?

Systém FSC u nás kvalitní standard má, tudíž státní lesy by měly garantovat šetrné hospodaření právě jím. Navíc ho požaduje i část dřevozpracujícího průmyslu; nábytkáři i papírenství. Například firma Ikea chce od roku 2020 prodávat pouze nábytek z recyklovaného dřeva či dřeva s tímto certifikátem. Nebo J. K. Rowlingová měla podmínku, že Harry Potter se bude vydávat jen na papíře s FSC. Ale jsou to i jiné společnosti. Dnes jsme tedy v naprosto nesmyslné situaci, kdy nám na skládkách hnije dřevo, protože to vytěžené v kalamitě nemá odběratele. Zároveň ve velkém dovážíme dřevo s FSC certifikátem ze zahraničí. České nábytkářské firmy odhadují, že pokud tento certifikát nebude zaveden, bude ohroženo asi 3 000 pracovních míst.

Jak vidíte situaci do budoucna?

Nový ministr Toman vyjádřil našim návrhům podporu, sestavil platformu, která má o celé problematice jednat. Ale je potřeba rychle přejít od diskusí k činům, a to je hlavně na Ministerstvu zemědělství. Pokud lidé budou chtít podpořit apel na ozdravění našich lesů, mohou se přidat k výzvě Zachraňme lesy, kterou už v současnosti podepsalo více než 15 800 lidí. Takové vyjádření veřejné podpory nám moc pomůže při vyjednávání s politiky.

foto: Ibra Ibrahimovič, Žaneta Gregorová, Michaela Neumannová

Milada Kadeřábková

Milada Kadeřábková

Redaktorka, idealistka, majitelka kočky, občas paličatá, schopná nadchnout se téměř pro cokoliv. Když nepíše, doučuje angličtinu.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.