Debatou českých ekologů rezonovala věta: Jsme první generace, která přímo cítí dopady klimatických změn, a poslední, která s tím může něco udělat. Tak co uděláte vy?

Přečteno 4118x

Dříve jsme měli strach z nezaměstnanosti, terorismu nebo válek. Dnes prý oprávněně nejvíc řešíme obavy z extrémních klimatických jevů. Tak se vyjádřil Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu z Ministerstva životního prostředí na panelové diskuzi, která se konala k příležitosti vydání časopisu portálu Info.cz s příhodným názvem Jak přežít klimatickou změnu. A přestože odpověď na tuto otázku na diskuzi ani v samotném časopisu nezazněla, všichni účastníci měli možnost dozvědět se to nejnovější z oblasti klimatických změn. Výhledy bohužel nejsou zrovna optimistické.

Související…

Mráz a hned jaro: Počasí zaznamená další výkyvy, klima se zhoršíZměna klimatu: Potraviny přicházejí o živiny a ty nám chybí v těleVědci říkají: Změny klimatu souvisí s CO2, jsou mnohem intenzivnější

Globální oteplování stále mnoho skeptiků popírá. Odborníci se však shodují, že je realitou, kterou je nutné řešit. 17 z 18 nejteplejších roků za posledních sto let bylo v 21. století a svět každoročně zasahují záplavy, požáry, sucha i hurikány. V současnosti podle Světové zdravotnické organizace kvůli extrémnímu počasí a znečištění ročně zemře přes 12 a půl milionu lidí. A kvůli pokračujícím klimatickým změnám by tento počet mohl stoupnout o desítky tisíc.

S017

Hong Kong, Šanghaj, Miami nebo Rio de Janeiro. Stačí, aby se globální teplota zvýšila o 3 °C, a tyto megalopole zmizí pod hladinou moře. A je to scénář více než pravděpodobný. Podle dvou na sobě nezávislých studií zveřejněných v časopise Nature Climate Change se Země na 95 % do konce století oteplí nejméně o 2 °C. Oné dolní hranice je však možné dosáhnout jen s naším velkým přičiněním k ozdravení životního prostředí.

hongkong

Hong Kong

 

 

 

 

 

 

 


Češi hrozby podceňují

„V nejhorším případě se do konce tohoto století zvedne globální teplota o 5 °C. A přestože Česká republika má z hlediska dopadu klimatu relativně výhodné podmínky, stejně si v tomto případě nedokážu život zde představit. Například by to znamenalo, že bychom neměli žádné lesy. Navíc by došlo k opouštění území, kde dnes žijí stovky milionů lidí. Dnešní migrační krize je tedy naprosto triviální s tím, co by mohlo nastat,“ upozornil Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně z Greenpeace. Na diskuzi byla zmíněna i další rizika globálního oteplování, jako extrémní hladomory, nedostatek pitné vody, sucha a přírodní katastrofy.

Přestože vědci bijí na poplach, mnoho obyvatel ČR po vzoru Václava Klause otázku globálního oteplování podceňuje. Alespoň to vyplynulo z výzkumu Masarykovy univerzity, podle kterého s tím, že ke změně klimatu dochází, souhlasí asi jen polovina Čechů. Nejsme jednotní ani v tom, jak na klimatické změny reagovat. Přestože si je spojujeme s celou řadou hrozeb, máme tendenci si myslet, že dopady ovlivní spíš jiné části planety. Více než polovina obyvatel ČR se také domnívá, že odpovědnost za aktivity proti změně klimatu má především průmysl, EU, mezinárodní společenství a vláda a oni sami ve svých domácnostech mohou pro změnu udělat jen velmi málo.

Naše zodpovědnost 

Pařížskou dohodu, která má za cíl usilovat o to, aby se nárůst globální teploty držel pod 2 °C a nejlépe nepřekročil 1, 5 °C, podepsalo 199 států, které jsou dnes zodpovědné za 90 % emisí. „Pokud bychom však sečetli všechny závazky zúčastněných států, zatím by k naplnění cíle nevedly. Proto byl ustanoven i revizní mechanismus, který má tyto závazky vyhodnocovat a upravovat a dále vyzývat státy k dalším opatřením,“ vyjádřila se Klára Sutlovičová, vedoucí programu Energetika a změna klimatu z Glopolisu.

17 z 18 nejteplejších roků za posledních sto let bylo v 21. století

Mezi největší emitenty skleníkových plynů patří na prvním místě Čína a následuje USA s EU. Co se týká České republiky, rozhodně nejsme z obliga, i přes více než třetinový pokles emisí od roku 1990 stále patříme mezi státy s nejvyšší produkcí skleníkových plynů na obyvatele. V současnosti se řadíme na 9. místo, ještě nedávno jsme však byli na 6. Průměrný Číňan je tedy za změnu klimatu stále ještě méně zodpovědný než my. Podle Rovenského je k tomu třeba vzít v potaz, že EU je stále největším importérem zboží vyrobeného v Číně, tedy část emisí jsme jen přesunuli k nim.

České vize

Rovenský se dále vyjádřil, že energetika rozhodně není jediným zdrojem skleníkových plynů, v českém kontextu je však nejvýznamnější. Proto v roce 2012 Greenpeace představilo dokument Energetická revoluce pro ČR, který navrhuje, jak by naše republika mohla do roku 2050 vypadat bez emisí, a počítá s poklesem ročních emisí CO2 mezi léty 1990 až 2050 o 94 %, což je adekvátní k navýšení globální teploty o 2 °C. Na splnění 1,5 °C stanovených Pařížskou dohodou to však nestačí. Navíc Státní energetická koncepce, která je současně v platnosti, počítá se snížením emisí z energetiky v tomto období pouze o 56 %.

Rovenský na druhé straně kladně zhodnotil fakt, že fosilní energetika je v posledních letech vnímána spíše negativně. Lidé si uvědomují její negativní vliv na přírodu, vlastní zdraví i externí náklady, které způsobuje, investice do ní jsou tedy spojeny s reputačními riziky.

krkonose les

Krkonoše

Co se týká cílů české vlády, Pavel Zámyslický zmínil mimo jiné dokument Politika ochrany klimatu z roku 2017, jehož vizí je dosáhnout v období od roku 1990 do roku 2050 alespoň 80% poklesu emisí. Dokument představuje vizi nejen v oblasti energetiky, ale také samotné spotřeby energie, průmyslu, dopravy, zemědělství a lesnictví, nakládání s odpady, vědy a výzkumu. To, co podle Zámyslického však bude problém nejen pro ČR, ale pro celou Evropu, jsou hůře regulovatelné oblasti, jako například doprava, nákupní chování či produkce odpadů. Zde je tedy prostor pro nás, jakožto spotřebitele, abychom zhodnotili a možná přehodnotili své dosavadní spotřební návyky.

Nové výzvy

Kromě hojně zmiňované energetiky však na emise skleníkových plynů působí i další faktory, a to především živočišná výroba, která má podle institutu Worldwatch sama o sobě na svědomí asi 18 % globálních emisí skleníkových plynů, což je více než celá doprava. Pokud však vezmeme v potaz celý živočišný průmysl včetně vedlejších produktů, představuje 51 % celkových emisí. Proto Greenpeace v březnu 2018 spustila novou celosvětovou kampaň, která vyzývá k omezení živočišné výroby a spotřeby o 50 % do roku 2050. Vyzývá vlády, aby ukončili podporu a dotace průmyslové výroby potravin a místo toho pomohly farmářům, kteří dodržují principy udržitelnosti, a aby se také zasadily o větší dostupnost rostlinné stravy. Lidé po celém světě se podle organizace mohou přidat k hnutí, které požaduje omezení živočišné výroby.

Jsme první generace, která přímo cítí dopady klimatických změn, a poslední, která s tím může něco udělat.

Podle Robina Oakleyho, programového ředitele Greenpeace UK, organizace rozhodně neusiluje o to, aby se ze všech lidí stali okamžitě vegani. „Přestat jíst živočišné produkty je nádherná věc, kterou můžeme udělat pro snížení dopadů na životní prostředí. Ale není to to jediné. Podobné je rozhodnutí nejezdit autem, nelétat letadlem, jíst pouze místní jídlo v BIO kvalitě, nepoužívat palmový olej ani plasty, žít soběstačně, vyhýbat se tzv. rychlé módě – a to je už pěkná výzva pro průměrného člověka. Proto povzbuzujeme lidi, aby dělali tak velké kroky, jak jen mohou, a vyvíjíme tlak na korporace a vlády, které zapříčiňují změnu klimatu nejvíce,“ vyjádřil se na svém blogu.

Podle vědců je evidentní, že změny klimatu budou pokračovat a záleží jen na nás, jak velký budou mít dopad. A přestože vlády mají velkou moc, my jakožto spotřebitelé musíme začít sami u sebe a spolupracovat. Protože jak prohlásil bývalý americký prezident Barack Obama: „Jsme první generace, která přímo cítí dopady klimatických změn, a poslední, která s tím může něco udělat.“

 

 

 

foto: Shutterstock a Profimedia

Milada Kadeřábková

Milada Kadeřábková

Redaktorka, idealistka, majitelka kočky, občas paličatá, schopná nadchnout se téměř pro cokoliv. Když nepíše, doučuje angličtinu.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.