Na světě je na 250 aktivních sopek, asi nejvíce je hlídán Vesuv

Přečteno 4696x

Na největším z osmi Havajských ostrovů zvaném Velký ostrov zintenzívnila svoji aktivitu sopka Kilauea. Zatím zničila několik desítek domů a přinutila tisíce lidí opustit svá obydlí. V havajštině její jméno znamená něco jako stříkat, a tak si to v posledních týdnech vyloženě užívá.

Ne že by nějak zahálela předtím. Sopka, vysoká zhruba dvanáct set metrů, chrlí lávu nepřetržitě prakticky od roku 1983, v průměru takových čtyři sta tisíc kubíků denně. Díky tomu se Velký ostrov pomalu, ale jistě ještě zvětšuje. V roce 1990 se sopce také podařilo zalít a zničit město Kalapana. Co má ostatně dělat, když je podle havajských legend sídlem bohyně ohně jménem Pele? Kilauea je naštěstí vzorem takzvané štítové sopky, která před bouřlivými erupcemi dává přednost výlevům lávy.

Související…

Soptící prsten vládne všem, především pak letadlůmMysleli jste si, že nejvyšší horou světa je Mount Everest? Omyl! Hledejte ji na HavajiAž vybuchne vulkán v Yellowstonu: USA zšednou a Země se ochladí

Ne vždy jsou ale sopečné erupce takto "poměrně klidné". Své o tom věděli například obyvatelé Pompejí, když vybuchl v roce 1979 nedaleký Vesuv. Indonésie i její okolí se zase dlouhá léta vzpamatovávala z erupcí sopek Tambora (1815) a Krakatoa (1883). A mnozí z nás mají ještě v paměti srdceryvné záběry z katastrofy, kterou v roce 1985 způsobil vulkán Nevado del Ruiz.

profimedia 0234536708

Láva se přiblížila k havajskému městu Pahoa


Na rozdíl od zemětřesení vědci alespoň částečně dokážou varovat před zvyšující se aktivitou sopek díky síti senzorů, které potřebná data shromažďují. Jsou to jednak seismografy, monitorující sebemenší otřesy, měří se magnetická i gravitační anomálie, zaznamenávají se změny v elektrickém odporu a v neposlední řadě sopku a její okolí sledují satelity. Co je to ovšem platné, když se mateřská planeta rozhodne překvapit a sopečná půda, na níž mají místní svá pole, je tak úrodná a sám vulkán připadá turistům jako neodolatelný cíl? Čím vším sopka tedy ohrožuje své okolí?

Na okraji zemských desek

V případě vulkánu Kilauea je to především magma. To je vlastně roztavený svrchní plášť Země, její kůra. Magma vzniká jen na místech, kde je dostatečný zdroj tepla z hlubin planety, tedy tam, kde se stýkají jednotlivé tektonické desky, nebo kde jsou hluboké poruchy zemského pláště. Magma stoupá z takzvaného magmatického krbu sopouchem vzhůru do kráteru a z něho je pak vytlačováno nebo vyvrhováno.

Sopečný fenomén zvaný pyroklastický tok, který doprovázel výbuch, převálcoval vše téměř na čtyřech stech čtverečních kilometrech a sopečný popel vystoupal až do výše 25 kilometrů.

Tyto erupce jsou způsobeny tlakem plynů vznikajících při tavení magmatu. Sopky nejsou jenom na pevnině, našli bychom je i pod hladinou moře. Zrovna třeba Havajské ostrovy vznikly vulkanickou činností. K vysvětlení příčin vzniku sopky a vulkanické činnosti vůbec podstatně přispěl na začátku minulého století německý vědec Alfred Wegener. Jeho teorie, založená právě na myšlence posunu tektonických desek, je snadno ověřitelná. V místě, kde se stýká Africká deska s Euroasijskou, jsou například známé sopky Etna, Vesuv a Stromboli. Ostrov Island s Heklou a četnými geotermálními prameny leží v místě kontaktu Euroasijské a Severoamerické desky. Také proto bývá aktivita vulkánů často doprovázena zemětřesením.

Skrytá hrozba

Aktivních sopek je v současnosti na naší planetě asi dvě stě padesát. To ovšem neznamená, že se k aktivitě nemohou probudit další. Těch potenciálně aktivních bude kolem tisícovky. Sopky, které mohou zahrozit, samozřejmě vědci hlídají. Před osmatřiceti lety se začala probouzet Mount St. Helens. Mimochodem hora, kterou kdysi místní domorodci nazývali prostě Kouřící vrch. V roce 1792 ji kapitán George Vancouver, jenž ji poprvé změřil a zanesl do map, pojmenoval po svém krajanovi, velvyslanci Fitzherbertovi ze St. Helens.

profimedia 0247723887

Takhle zuřil vulkán St. Helena v roce 1980


Sopka vybuchla v roce 1980. Výbuch byl i tehdy doprovázen zemětřesením. Sopečný fenomén zvaný pyroklastický tok, který doprovázel výbuch, převálcoval vše téměř na čtyřech stech čtverečních kilometrech a sopečný popel vystoupal až do výše 25 kilometrů. Nyní sopku monitorují přístroje v širokém okolí, dokonce i na dně Pacifiku.

Případná erupce sopky Cumbre Vieja na ostrově La Palma by mohla vyvolat obrovskou vlnu tsunami o výšce až třiceti metrů, která by dokázala zpustošit oba břehy Atlantského oceánu.

profimedia 0340786975

Sopka Cumbre Vieja na Kanárských ostrovech může vyvolat obří vlnu tsunami


Snad nejvíce je hlídán Vesuv, v jehož těsné blízkosti bydlí přes půl milionu lidí. V nedaleké Neapoli pak přes tři miliony. Odborníci tvrdí, že v chování Vesuvu je možné vypozorovat určité cykly, a tak si věří, že by dokázali blížící se katastrofu na tomto místě předpovědět s několikatýdenním předstihem. Pro takový případ mají připravený plán evakuace a takzvanou červenou zónu ležící mezi vulkánem a pobřežím moře, která by byla nejvíce postižena. Tu by prý úřady stačily vyklidit do šesti dnů.

Existují ovšem i místa, kde by případná erupce ohrozila nejen své nejbližší okolí. Je to například světoznámý Yellowstonský park, v jehož podzemí je obrovské ložisko magmatu a na povrchu kaldera (kráter vzniklý propadem centrální části sopky do vyprázdněného magmatického ložiska) o rozměrech neuvěřitelných 45 x 85 km. Také jméno sopky Cumbre Vieja na ostrově La Palma, který je součástí Kanárských ostrovů, je vyslovováno s obavami. Její případná erupce by mohla vyvolat obrovskou vlnu tsunami o výšce až třiceti metrů, která by dokázala zpustošit oba břehy Atlantského oceánu.

foto: Profimedia, zdroj: EarthSky

Ivan Verner

Ivan Verner

Neúnavný, ale někdy svou neúnavností až únavný populizátor vědy a techniky.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.