Ruský vědec otevřeně mluví o smrtících zbraních. Jak mu ale rozumět?

Přečteno 4730x

Novičok se měl používat k masovému zabíjení, říká jeden ze sovětských vědců, kteří pracovali na jeho vývoji. Neměl být tedy používán proti individuálním cílům. „Tohle jsme nechtěli,“ citoval Vila Mirzajanova americký bulvární server The Daily Beast. „Netušili jsme, že někdo bude novičok používat k teroristickým účelům.“

Mirzajanov pracoval v 70. a 80. letech v moskevském Státním vědeckém výzkumném ústavu organické chemie a technologie (pokud vám to připadá kostrbaté, máte k dispozici půvabné zkratkové slovo GosNIIOChT). Jeho úkolem v rámci tajného programu Folio byl vývoj skupiny dvousložkových nervových plynů, souhrnně známých jako "nováček". Jeden z těchto plynů měl 4. března v britském Salisbury přiotrávit někdejšího dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Julii. S touto verzí alespoň pracuje britská vládaMoskva ji popírá. „Byli jsme přesvědčeni, že vyvíjíme tyto zbraně za účelem obrany vlasti,“ řekl Mirzajanov. „Byla to vojenská záležitost. Co bych dnes řekl Skripalovi? Že je mi to líto a omlouvám se.“

Související…

Dojemný příběh jednoho internetového cenzoraSvědectví z doby před pučem: Jak jsem šířil fake news pro GottwaldaKdo je nejdůležitější český politik v Evropě

Exsovětský vědec, jemuž je dnes 83 let a žije v ústraní (ale nikoli inkognito) v americkém Princetonu, však již tak nejasný případ jen dále komplikuje. Podle vlastních slov se na přelomu 70. a 80. let domníval, že vývojem smrtícího plynu řízně přispívá nápravě světa. Těsně po pádu komunistického režimu však podle Daily Beast promluvil o protiprogramu Folio, což mu vyneslo uvěznění. Server se nezabývá změnou, kterou Mirzajanovovo uvažování mezitím prošlo; zmiňuje pouze, že po propuštění vycestoval do Ameriky.

Strážce ruských tajemství

Budiž. Jeho působení v USA však charakterizuje podobná nejasnost motivů jako jeho působení ve starém světě. Ačkoli jej americké tajné služby žádaly o ticho, Mirzajanov napsal a vydal nejméně jednu knihu, v níž výrobu jedovatých plynů poměrně podrobně popisuje. „Americká vláda mě nemá v lásce, protože mě nemohou použít jako loutku. Já ale nejsem loutka. Nespolupracuji, jak by si přáli. Jsou to ruská, ne americká tajemství,“ nechal se slyšet.

Shrneme-li to, tak vlastenecky založený sovětský vědec hrdě koumá, jak by pozabíjel co nejvíce lidí najednou. Už za pár let však vystoupí proti své vlastní práci. Dostane se kvůli tomu do vězení a následně do americké emigrace. Tam zbytku světa vyjeví, jak se vražený nástroj vyrábí, a pak je zděšen, že ho někdo použije.

Jaká jsou vysvětlení? Buď reportéři serveru The Daily Beast, jež z definice věci zajímá především Skripalův případ, Mirzajanovův příběh tak či onak zkreslili, nebo máme před sebou mimořádně složitou lidskou bytost, jejíž motivy nepostupují přísně lineárně. Je ale také možné, že o Mirzajanovově roli v příběhu něco podstatného nevíme.

Rink také naznačil, že zmatené chování obou napadených odpovídá spíš působení fentanylu, rychle působícího opioidu.

Aby toho nebylo málo, o několik dnů později se ozval další z autorů novičoku (či správněji novičoků), jistý Leonid Rink. Argumentuje, že podle zprávy Organizace pro zákaz chemických zbraní nemohlo jít v případu napadení Skripalových o žádný ze skupiny novičoků. Ty se podle něho rozkládají postupně na různé složky, což notně komplikuje analýzu.

Byl to novičok?

Zároveň ani popis příznaků otce a dcery Skripalových neodpovídá účinkům novičoků. Napadení by měli mít potíže s očima, což však u Skripalových nikdo nezaregistroval. Rink také naznačil, že zmatené chování obou napadených odpovídá spíš působení fentanylu, rychle působícího opioidu.

Rinkovu výpověď zase ovšem zpochybňuje skutečnost, že se objevila na serveru sputnik.com, jehož produkce se pohybuje na hraně propagandy a fake news. Vlastníkem serveru je prokremelská organizace Rossija Segodnja a server patří k médiím, která pomáhají na Západě prohlubovat nedůvěru k liberální demokracii. Předpokládejme, že jeho autoři jsou dnes stejně zapálenými vlastenci, jako byl před pětatřiceti lety Vil Mizarjanov.

foto: Profimedia, zdroj: The Daily Beast

Daniel Deyl

Daniel Deyl (redaktor týdeníku Euro)

Od roku 1994 pomáhá dostat česká média do červených čísel. Po většinu času cynický skeptik; ve zbývajícím čase si hraje na Phila Marlowa.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.