Štěstí obyvatel ze severských zemí tkví v přesvědčení, že je o ostatní dobře postaráno

Přečteno 4544x

Zatímco většina západního světa se utápí v depresích a tloustne, Dánové dosahují na nejvyšší příčky nejzdravějších a nejšťastnějších zemí. Jak jen to dělají?

Možná je to dědictví starých Vikingů. V kodaňském přístavu je otevřený bazén s ledovou vodou, a přestože mráz leze pod kůži, někteří Dánové se v něm koupou každý den. Na titulní straně Plánu městského zdraví se skví obrázek štíhlého staršího muže, který vystupuje z vody, ještě z něj kape a on z plna hrdla volá: „Užívejte si života, Kodaňané!“

Město navržené pro kola

Ne každý se samozřejmě chce účastnit šíleného otužování v ledovém bazénu. Ale řady kol zdobící ulice Kodaně jsou důkazem, že její obyvatelé vědí, co znamená zdravě žít. Dánské hlavní město se navíc nepřetržitě drží na nejvyšších příčkách statistik indexu štěstí a je také jedním z hvězdných členů Iniciativy zdravých měst, která spadá pod WHO. V čem tedy spočívá jeho tajemství?

„Kodaň má velmi dobrou zdravotní politiku,“ říká Katrine Schjønningová, která je hlavní osobností městského veřejného zdraví. „Máme plány na 10 let dopředu. Když totiž chcete udělat opravdové změny, potřebujete dlouhou perspektivu,“ dodává. A obyvatelé Kodaně o posun v životním stylu usilují jednoduše, pomocí pouhých šesti pilířů.

Ty jsou v městském plánu popsány například jako „podpora cyklistiky, podávání výživných obědů v městských institucích a umožnění vzdělávacím institucím, aby nabízely programy pro odvykání kouření“. Město zastává názor, že právě zdraví lidé s vyšší pravděpodobností dokončí vzdělání a najdou práci. Jinými slovy, zdraví jim umožní žít takový život, o jakém vždycky snili.

Neuvěřitelných 62 % obyvatel města jezdí do práce každý den na kole a většina z nich během celého roku. I v mrazivých dnech jsou tedy kodaňské ulice plné dětských, dospělých i postarších cyklistů. Může se zdát, že Kodaňané prostě chtějí být fit, ale tak to není. Podle Katrine je kolo jen tou nejjednodušší možností, jak se přepravovat. „Město bylo navrženo pro kola, ne pro auta,“ říká.

Zeleň a bezplatná pomoc psychologů

Kodaň to prostě vyhmátla. Zvolila si osobitý způsob, jak umést cestičku ke zdraví. Vyvíjí se tak, aby se péče o zdraví i životní prostředí stala součástí života jejích obyvatel. A daří se jí. „Kodaň asi není tolik ohromující, co se týká památek nebo turistických atrakcí, ale myslím, že svým obyvatelům poskytuje v mnoha ohledech maximální komfort,“ říká Meik Wiking, ředitel Institutu pro výzkum štěstí.

Čtěte také:

Co nabízí Barcelona v zimě? Volnější ulice a přívětivé počasí
Měst na baterky přibývá. Svůj projekt má i Česko
Těchto 5 budov změnilo svět solární architektury

Jednou z dalších zajímavých iniciativ jsou například „zelené střechy“. V rámci předsevzetí, že do roku 2025 bude město neutrální z pohledu vylučování oxidu uhličitého, se vyžaduje, aby střechy všech nově postavených domů byly osázeny vegetací. Zastupitelé města nezapomínají ani na psychické zdraví svých občanů. A mají pro to svůj důvod. Přestože se Kodaň každoročně chlubí statistikami o vysoké úrovni štěstí, nedávný výzkum ukázal, že 23 % jejích obyvatel trpí často stresem.

Jako reakce tedy byla pohotově zavedena možnost bezplatné psychologické pomoci pro všechny potřebné. K tomuto účelu byl vytvořen také speciální devítitýdenní kurz, jehož účastníci mají během skupinových diskuzí možnost sdílet své problémy, nacházet řešení, ale trénují zde i techniku mindfulness. Navíc mohou získat finanční příspěvky na jógu a jsou podporováni v tom, aby i po ukončení terapie se svou skupinou udržovali kontakt.

Tajemství skandinávského štěstí

Výsledky studií si často odporují a ani Kodaň není výjimkou. Jak je možné, že v nejšťastnějším městě na světě trpí tolik lidí úzkostmi? Podle Wikinga je to možná tím, že cílem většiny podobných průzkumů je měřit takzvanou kognitivní dimenzi štěstí, tedy to, jak se daný člověk cítí právě teď. „Jenže vy se podíváte do minulosti a ohodnotíte svůj život,“ říká Wiking. Proto byla typická otázka, která se v průzkumu používala, například tato: „Představte si ten nejlepší a nejhorší možný život, který byste mohli žít v rozmezí od 10 k nule. Na jakém čísle se nacházíte teď?“ Průměrná odpověď Dánů skončila na čísle 7,57 a za rok 2017 jsou druhým nejšťastnějším národem světa hned za Nory. Po nich následují ostatní severské země a pak také například Kostarika, Austrálie a Nový Zéland.

A proč jsou Dánové tak šťastní? Wiking překvapivě věří, že jedním z důvodů může být i fakt, že obyvatelé Dánska mohou ze svého příjmu odvést až 60 % na daních a peníze jsou následně přerozdělovány na podporu potřebných, tedy například studentů či lidí s psychickými problémy, jak bylo zmíněno výše. Podle Meika severské země jednoduše vědí, jak zacházet s bohatstvím. „Investujeme do kvality života. Ano, když zaplatím nižší daně, můžu si dovolit lepší auto, ale to mi nepřinese štěstí. Co mi ale dodá hezký pocit, je vědomí, že lidé kolem mě se mají dobře a je o ně postaráno. To je podle mě klíč k porozumění skandinávskému štěstí.“

foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: The Guardian

Galerie

Milada Kadeřábková

Milada Kadeřábková

Redaktorka, idealistka, majitelka kočky, občas paličatá, schopná nadchnout se téměř pro cokoliv. Když nepíše, doučuje angličtinu.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.