fbpx

Zveřejněno: 29. 11. 2017

Zajímá vás, proč jsem si v rámci svého projektu vybrala pro konzultaci pohybových a sportovních aktivit právě fyzioterapii a nešla rovnou zuřivě cvičit do fitka nebo denně běhat? Jako lékařka totiž vím, že když mám naučené nějaké pohybové stereotypy související s raným vývojem, které mne dovedly až k současné gonartróze (onemocnění kolenního kloubu) a chronickým bolestem zad, bude lepší začít jejich analýzou a případnou změnou.

Abych to lépe vysvětlila, mám zafixovaný nějaký způsob chůze, toho, jak sedím, stojím, spím, běhám i toho, jak u těchto činností dýchám. Za celý svůj život jsem tento styl nezměnila, a proto se dnes potýkám se zdravotními komplikacemi. Pokud bych tedy v rámci plánovaného zhubnutí a zpevnění těla začala pouze cvičit nebo se jakkoliv více hýbat, aniž bych se nejdříve zaměřila na tyto zlozvyky, jejich příčiny a odstranění, tak sice možná zhubnu nebo zpevním postavu, ale také si ublížím a vyrobím nové problémy, které pak budu muset řešit. 

alica fyzioterapie img 2322

Potom bych nejspíš stále dokola vyhledávala masáže, relaxační a uvolňovací techniky, sem tam zobla něco proti bolesti a v konečném důsledku by se to mohlo stát skvělou výmluvou pro to, abych v pravidelném pohybu nepokračovala. Řečeno obrazně: dlouhodobě kapající kapka udělá díru i do betonu. Když opravíme beton a kapání necháme, za nějakou dobu máme novou díru. 

Změna musí být postupná 

Zároveň chápu, že jestli něco dělám 50 let a automaticky, tak nebude trvat ani týden, ani dva, než docílím nějaké změny. Máme celý rok na to, abychom spolu s fyzioterapeutkou zjistily, odkud moje chronické problémy pramení, začaly je postupně měnit a změnu stačily zafixovat.

Fyzioterapie ovlivňuje i naši psychiku  

Fyzioterapie je obor zdravotnické činnosti, který zabývá prevencí, diagnostikou a terapií poruch funkce pohybového aparátu. Jde o péči, která vychází ze znalostí myoskeletální medicíny. Je zaměřena na funkci pohybového aparátu, konkrétně na diagnostiku, prevenci a terapii páteře, periferních kloubů a svalů. Prostřednictvím pohybu a dalších prostředků fyzioterapie ovlivňujeme cíleně i funkce ostatních systémů včetně psychiky.

alica fyzioterapie img 2338

Dva typy motoriky 

Každý člověk má dva typy motoriky. Jeden, který se za života učí – třeba plavání či jízdu na kole. Ale v pozadí je ještě motorika, kterou má každý z nás definovanou geneticky, jsou to jakési pohybové programy. Jakoby o nich nevíme a používáme je podvědomě. Například, když se člověk podívá nahoru, automaticky se přitom nadechne.

Nebo vás bolí třísla. Fyzioterapeut zjistí, že palec u nohy je zvláštně vychýlený a úplně ideálně neplní svoji odrazovou funkci. Pomocí kineziotapu vám palec srovná, takže se z něj můžete normálně odrážet, což se projeví úplně jinou a lepší koordinací svalů v třísle. 

Tyto metody používá kineziologie a dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS). Základem konceptu, jehož pionýrem je u nás profesor Pavel Kolář, jsou elementární principy lidské motoriky, které jsou ukazatelem stavu řídící funkce centrální nervové soustavy. Proto lze i prostým pozorováním pohybového chování jedince určit stupeň vyzrálosti centrální nervové soustavy a přesnosti řízení pohybů. Na základně diagnostiky lze velmi cíleně ovlivňovat posturální a lokomoční funkce pomocí speciálního cvičení. Zásadní ale je, že zpětná vazba ovlivňuje centrální nervovou soustavu a trvaleji upravuje pohybové vzorce z ní vycházející. Díky postupům tohoto konceptu můžeme pohybovou úroveň jedince nejen diagnostikovat, ale i velmi cíleně a dlouhodobě ovlivňovat a optimalizovat.

Vše souvisí se vším 

Odnaučili jsme se naše tělo vnímat jako celek, ačkoliv v něm souvisí vše se vším. Je to vidět už ve vývoji. Hned v prvním roce života je patrné, jak se určité funkce integrují. Náš pohyb očí souvisí s pohybem jazyka, navazuje na něj pohyb horních a dolních končetin, v mozku tak během jeho zrání dochází k programové integraci jednotlivých informací, které tam směřují. Když ovlivníte nohu, má to důsledky na vašem jazyku a naopak, váš jazyk souvisí s dolní končetinou. Ve vývojových programech je krásně vidět, jak tyto vztahy uzrávají. V běžné praxi funguje v přístupech určitý izolovaný, atomizovaný přístup. Tomu nás učili i na lékařské fakultě. Přijdete s bolavým loktem, lékař vám ho vyšetří, obstříkne a pošle vás domů. 

alica fyzioterapie img 2348

Rizikové faktory 

Jelikož jsem se narodila jako nedonošené dítě s nízkou porodní hmotností, navíc jsem v pubertě prudce vyrostla, je téměř 100%, že některé vývojové stereotypy mám nastavené špatně a v podstatě proti sobě. K tomu nohy lehce do X, skolióza, mnoho let v podpatcích, spaní na břiše, několik zlomenin, výrony kotníků, trvale sešlapávám vnější hrany paty na všech botách, dlouho jsem nosila dítě na rukách, především na jedné straně atd. Všechny uvedené faktory jsou z hlediska pohybového aparátu rizikové a ať se vám to líbí nebo ne, plíživě, ale jistě se odrážejí na naší psychice. A pozor! Platí to i obráceně.

První návštěva kliniky

Proto jsem si pro spolupráci vybrala pracoviště, které se zabývá fyzioterapií v celostním pojetí, kliniku VO2max. Splňují i podmínku, že jsou kapacitně a cenově dostupní, ale přesvědčily mě hlavně jejich přístup a výsledky. Majitelka kliniky Šárka Strachová, mistryně světa ve slalomu a dlouholetá první dáma českého sjezdového lyžování, všechny metody vyzkoušela na sobě a velmi dobře ví, co její terapeuté nabízejí.

Co může za mé potíže s koleny? 

Fyzioterapeutka Vendula, která během své pracovní kariéry měla možnost odborných konzultací přímo s prof. Kolářem, mě napoprvé asi 2 hodiny měřila, kreslila, natahovala, nutila sedět, ležet, chodit, klečet, otáčet, zvedat ruce, sklánět hlavu, dýchat atd. Po tomto „mučení“ a funění jsem se poprvé v životě dozvěděla, že moje potíže s koleny, sešlapanými botami pod patou, občasné bolesti pravé kyčle i bederní páteře a časté úrazy při sportu s největší pravděpodobností souvisejí s tím, že mi jako miminku nesprávně vázali plenky, navíc jsem nedonošenec s hraniční porodní hmotností. 

Jak mi vše kreslila a vysvětlila, najednou věci začaly dostávat smysl, jako když z malých dílků poskládáte puzzle. Hned jsem dostala za úkol několik jednoduchých cviků a stanovily jsme si cíle na celý rok. Bude to dřina, ale těším se na ni. Za těch mnoho let, co mám před sebou bez bolesti páteře nebo kloubů a v radosti z pohybu, mi to přece stojí, no ne?

foto: Shutterstock a Alex Tran

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...