Průvodce
budoucností

„Průvodce budoucností aneb Jak si užít globální krizi, přežít pubertu umělé inteligence, počítat s vypnutým bankomatem, plout oceánem socnetu, nebát se disrupce v rodině a oslavit návrat magie“

  • Jan Müller spolu s týmem redakce Flowee připravili stručný a přiměřeně optimistický průvodce 21. stoletím. Jak ustát zrychlující se čas? Na koho se spolehnout ve věku věčné změny? Jak vydělat na ekonomických turbulencích?
  • “Průvodce budoucností” nabízí pohledy předních světových intelektuálů, vědců a novinářů. Čtenář tak vidí v souvislostech hlavní trendy. A sám si může odpovědět na otázku, jak se svět vyvíjí.
  • Jak poznat pravdu v informačním šumu? Co čekat od nástupu robotů? Proč algoritmus dnes vládne všem? Na koho se můžeme spolehnout? Jak se nestat majetkem svého majetku?
  • AI, deepfake, IoT, infokalypsa, VR, kryptoměny, disrupce, algoritmy, fast fashion, geomagnetická bouře, neofedudalismus, konstelace, preppers, biotechnologie, antropocentrismus, supervitamíny, regrese, čakry, temná hmota a další zaklínadla naší doby se objevují ve vyprávění vašeho průvodce budoucností…

Kniha je v dostání ve všech knihkupectvích za 349 Kč.
Nebo na internetu na kniha.cz za 279 Kč.

ukázky z knihy

0,01% nejbohatších

„Švýcarský teoretik systému James Glattfelder analyzoval 40 000 největších světových korporací. Mezi nimi našel 147 super-firem, které kontrolují 80 % ostatních globálních korporací. Jinými slovy: 0,01 procent akcionářů vlastně vlastní skoro celý svět.“

Vládne datokracie

„Zvykli jsme si hodnotit, jak se svět vyvíjí, jako bychom na všechno měli spolehlivá data. Ve skutečnosti naše současná posedlost měřením redukuje nekonečnou rozmanitost světa na pouhá čísla. Dostali jsme se do osidel „datokracie“. Data se tváří jako vrchol vědeckého poznání, ale přitom často produkuje nesmysly. Vezměme si titulek New York Times z 1. ledna 2018: Lékaři odmítají operovat válečné veterány, neboť by to zhoršilo jejich rating.“

IQ roste a roste

„IQ průměrného obyvatele zeměkoule roste o tři až pět bodů za dekádu, jsme tedy o celých 30 až 50 bodů chytřejší než naši dědové. Tento růst přitom pohání cosi jako perpetuum mobile. Stále lepší výživa zásobí náš mozek kvalitnějším stavebním materiálem, čímž se zvyšuje naše ochota vzdělávat se, což stimuluje naše analytické myšlení, mezi jehož vedlejší produkty patří ještě lepší strava.“



Čím dál méně válek

„V roce 1988 jsme na světě evidovali 23 válečných konfliktů, jež v průměru zabíjely 3,4 člověka na 100 tisíc obyvatel. V roce 2017 evidujeme konfliktů 12, při nichž přichází o život 1,2 obyvatele planety na 100 tisíc. V roce 1988 zemřelo při teroristických útocích 440 lidí, v roce 2016 (kdy kulminovaly útoky ISIS v Evropě) to bylo 328. Co se týče počtu vražd a celkové bezpečnosti, jsou čísla ještě lepší.“

Chce to silná média

„Slabá novinařina je předzvěstí úpadku společnosti. To my Češi víme dobře. Letošní osmičkový rok nám připomíná, že národní tragédie let 1938 a 1948 byly umožněny i tím, že tehdejší seriózní média byla chromá či laxní, zatímco nepřátelé demokracie (nacisté a komunisté) se překonávali v efektivitě, s jakou šířili lži a dezinformace. Kam vedly sympatie pro nepřátele demokracie, víme až dnes – tenkrát jejich výkonné hnojomety nacházely vděčné publikum.“

Pyramida mezi odpadky

„Ke vchodu do pyramidy jsem se musel prodrat zástupem žebrajících dětí se zaprášenými soškami egyptských bohů, které se vám snaží vnutit za jakoukoliv cenu, protože dolarů od turistů ubývá, zatímco dětí v Káhiře pořád přibývá.

Pyramidy stojí hned vedle oprýskaného betonového sídliště. Všude odpadky, na silnici mrtvý kůň. Sedmý div světa se tyčí nad smetištěm.“

Lidstvo se zastavilo

„Lidé celkem oprávněně věřili, že když už jsme ve svižném tempu dorazili na severní a jižní pól (1895 a 1911), Mount Everest (1953) i na Měsíc (1969), tak homo sapiens brzy začne budovat ve vesmíru celá města, budeme žít pod hladinou oceánů, vydáme se na expedici do středu Země a bůhvíkam ještě. Jenže my jsme se nějak zastavili. Na americkou vlajku na Měsíci už by sedal půlstoletý prach, kdyby tam nějaký byl. Do Země s poloměrem 6500 kilometrů jsme zatím vyvrtali díru hlubokou, ehm, 12 kilometrů. Ze dna oceánů umíme tak leda vyzvednout pár trosek z Titaniku.“

Slunce útočí

„V onom mýty opředeném roce 2012 nás těšně minula katastrofa z nebes. Než si začnete ťukat na čelo, nechte si vyprávět, co o 23. červenci 2012 zjistili vědci z NASA. Ten den totiž Zemi těsně minula superbouře způsobená erupcí na povrchu Slunce. Pokud by ony miliardy tun slunečního plazmatu, které kolem modré planety v těsné vzdálenosti prosvištěly, dopadly do atmosféry, způsobilo by to poškození elektrické sítě. Klidně i v globálním měřítku.“

Jak z nás těží data

Tak jako těžíme (spíš rveme) ze Země ropu a uhlí, tak jako pěstujeme (a geneticky mutujeme) obilí, tak jako chováme (často mučíme) zvířata pro maso, tak z nás globální systém těží data. Má u toho sice nasazené marketingové rukavičky, aby nám to bylo příjemné, ale je chladnokrevný byznys s našimi dušemi. Potřebujeme chápat, jak hluboko je dnes ekonomika založená na obchodu s daty a naší důvěře, že je to tak normální.

Setkání s robotkou

„Nejslavnějí robot světa jménem Sofie – s lidskou tváří, plnými ňadry, občanstvím Saudské Arábie a spoustou videí, v nichž vede chytré hovory s užaslými lidmi – navštívila už i Prahu. „Chci se naučit, jak být citlivá, kreativní a hodná. To jsou vlastnosti, které na lidech obdivuji nejvíce“, řekla mile. Nicméně jsme měli povoleno klást jen dopředu připravené otázky. Organizátor mi pak pošeptal, že se její tvůrci se obávají, aby zase neudělala nějaké faux pax, jako tuhle, když někde zmínila, že je schopná zničit lidstvo.

Deepak „Metal“ Chopra

„Deepak Chopra v rozhovoru pro Flowee bez velkých rozpaků prohlásil, že homo sapiens končí. Prý přichází něco jako „metal human“. „Obyčejný člověk bude zastaralý druh. Na vymření. Možná jich pár zůstane, tak jako máme šimpanze v zoo.“ Tak pravil nejslavnější popularizátor esoteriky a duchovního rozvoje.“

Oživená minulost

„Od chvíle, kdy jsme na Facebook a Instagram a Twitter a YouTube začali ukládat tolik fotek a videí a dopisy jsme vyměnili za e-maily, posty a esemesky, se něco změnilo s naším bytím. Ona gesta, pohledy, úsměvy, emoce nebo slova v tak obyčejné otázce, jako kdo koupí máslo, které dřív okamžitě pohltila minulost, nyní žijí dál. Ve světě za monitorem. Kde jsou i záznamy, kam jsme šli, s kým jsme mluvili. A tak se čím dál lépe odhaduje, co budeme hledat, říkat a myslet si v budoucnu. Naše osobní minulost se zkrátka průmyslově zpracovává.“

USA vládne algoritmům

„Dnes vyhrává ten, kdo si zaplatí nejvíc chytrých lidí, kteří napíšou nejlepší algoritmy. Spojené státy mají největší armádu klasických zbraní, největší burzu, největší digitální firmy a největší náskok v oblasti kybernetických zbraní. Nejvíc věcí se vyrobí v Číně, nejlepší auta dělá Německo, ale díky dominanci v digitálním světě jsou Spojené státy lídrem ekonomiky, lídrem ve zbrojení a tím pádem všeho ostatního.“

Roboti jdou do práce

„Umělá inteligence mění hlavně to, jak si vyděláváme na živobytí. A to se děje právě teď. Do 20 let by mohlo být stroji-roboty-umělou inteligencí nahrazeno 40 procent pracovních míst v USA a Evropě. Nepředstavujme si humanoidní roboty s očima a rukama, kteří místo nás jezdí traktorem. Umělá inteligence jsou softwarové programy, které mají vliv ve všech možných odvětvích. Nahrazují stejně tak účetní jako obchodníky na burze, a do budoucna patrně nahradí i část novinářů a marketérů…“

Obaleni v sítích

„Jaron Lanier v roce 1985 začal prodávat první VR brýle. Dnes je to brilantní kritik technologií. Jeho kniha z roku 2018 má celkem jednoznačný název: 10 důvodů, proč se odhlásit ze sociálních sítí – právě teď. Ukazuje, jak algoritmy sociálních sítí systematicky kazí náš charakter. Dokládá, že se v online komunikaci stáváme agresivnější vůči těm, co s námi nesouhlasí, nejlépe na nás funguje negativní obsah, a při sebeprezentaci máme sklon být čím dál malichernější a pokrytečtější.“

Koťátko tě dostane

„Algoritmy sociálních sítí v drobných krůčcích neustále mění samy sebe, aby dosahovaly lepších výsledků v tom nás manipulovat pro potřeby inzerentů. Takový algoritmus třeba nabídne koupi nějakého produktu pět vteřin poté, co vás dojalo video s roztomilým koťátkem. Zanedlouho provede automatický test k ověření, zda byste produkt nekoupili spíš po čtyřech a půl vteřinách. Když to zafunguje, vyzkouší čtyř a půl vteřinový interval na dalších několika tisících vám podobných lidech.“

Facebook se omlouvá

„Někteří z bývalých šéfů Big Techu se dnes omlouvají socnetové veřejnosti za to, že z ní dělají závisláky. „Musíme vám občas dát malou dávku dopaminu,“ pravil Sean Parker, bývalý topmanažer Facebooku. „Třeba tak, že vám někdo dá lajk nebo okomentuje fotku. To vás přiměje, abyste na Facebook nahráli více obsahu, čímž se dostanete do smyčky zpětné vazby. Zneužíváme zranitelnost lidské psychiky. Sociální síť má vedlejší důsledky, když se rozroste na miliardu nebo dvě miliardy uživatelů. Doslova mění vztahy ve společnosti. A jenom Bůh ví, co dělá Facebook s mozky našich dětí.““

Deepfake

„Někteří z nás jsme již objevili pornografická videa, na nichž svá těla nabízejí celebrity jako Emma Watsonová nebo Scarlett Johanssonová. Ve skutečnosti tedy nenabízejí své, nýbrž cizí tělesné schránky. A nejsou to celebrity, nýbrž virtuální hlavy, které k cizím tělům přimontovala technologie, jež získala jméno po anonymním tvůrci, v hackerské komunitě vystupujícím pod přezdívkou Deepfakes.“

Kolaps reality

„Trump si pevné víry konzumentů zpráv v události, které se nestaly, již stačil povšimnout a vychází mu vstříc. Poslední dobou naznačuje, že hlas na snímku z roku 2005, kde se chlubí zvykem „chytat ženy za číču“ (grab them by pussy), nemusí být vůbec jeho. Pakliže by s touto verzí uspěl, jednalo by se o první významný případ kolapsu reality.“

Novináři do kotelny?

„Je na čase přiznat, že kvalitní novinařina si na sebe momentálně nedokáže vydělat. Je to jistě naše chyba, ale máme se kvůli tomu všichni přeškolit na marketéry nebo jít topit do kotelny? Jestli majitelé médií nedokáží sehnat dost peněz, nemá to znamenat konec novinářů, protože ti pracují v zájmu celé společnosti. Tak jako stát a mecenáši sponzorují umění, měli by začít podporovat novinařinu.“

Komu můžeš věřit

„V knize Who Can You Trust (Komu můžeš věřit) autorka Rachel Botsman ukazuje, že ve světě se nyní rozvíjí typ důvěry na základě recenzí a doporučení sdílené ekonomiky, kde lidé ochotně věří naprostým cizincům, protože na ně mají doporučení od lidí, kteří jsou pro ně také naprostí cizinci. A tak dnes mladé dámy nemají důvod bát se si sednout do auta k neznámému muži, protože jsou chráněné algoritmem Uberu.“

Hodinky jako obojek

„Dnes jsme ke globálnímu systému připojeni svými hodinkami jako psím obojkem. Pořád si něco měříme. Fascinovaně sledujeme sportovní výkony, kde se vítězí o setiny vteřin. Připadá nám důležité, aby se věci děly a dělaly rychle. Ale proč vlastně? Protože ten, kdo udělá rychlejší pohyb, má větší šanci nad protivníkem? Protože čas vítěze je „lepší“ než všech jeho konkurentů? Nevyvěrá naše posedlost časem z představy, že musíme s ostatními bojovat, protože na světě není dost zdrojů obživy?“

Proč syslit hotovost

„Peníze v hotovosti mají dnes špatnou pověst. Máte-li jich větší sumu, budete dost možná podezříváni, že jste kriminálník nebo hlupák. V jedněch českých novinách se o lidech, kteří si doma drží větší hotovost, psalo, že si je „syslí“. Já se přiznám, že jsem sysel. Mám mnohem větší pocit jistoty, pokud všechny moje prašule neleží jen v bance, ale nějaká část také někde, kde o nich vím jenom já.“

Vůně bankovek

„Nic mi do toho není, ale kolik máte peněz? Nemyslím na účtu. Myslím reálné peníze. V peněžence, v šuplíku, v trezoru. „Měna je vyražená svoboda,“ napsal Dostojevskij ve vězení. Mluvím o hotovosti. Ne o kartách a číslech na bankovním výpisu. Z ekonomických a bezpečnostních důvodů se dnes používání bankovek omezuje. Nezmizí s nimi ale i svoboda, o které mluví ruský klasik?“

Peníze jako metaenergie

„Peníze jsou zásobárnou naší energie. Ukládáme ji do nich, když je vyděláváme. A pak tu energii zase pouštíme ven, když si za tu uloženou energii něco kupujeme. Peníze v sobě obsahují mnoho různých možností. Jak se říká, za peníze lze koupit všechno. Peníze jsou metaenergie jakožto potenciální možnost všech možných energií – jídla, oblečení, mobilů, plínek, zbraní…“

Hypotékové nevolnictví

„Nevolníci se nesměli stěhovat bez souhlasu svého pána, patřili k půdě, kterou on vlastnil. Dnešní hypotékoví tatínci, kteří živí rodinu a úvěr na pětimilionový byt, jsou ke svému životu, do něhož je vmanipulovala reklama, připoutáni řetězem dluhu. Při jakémkoliv větším ekonomickém otřesu se hypotéky a jiné běžné úvěry změní v zápornou položku.“

Zlatá cihla v kapse

„Když jsem si poprvé koupil zlato a dal si ho do přední kapsy džínů, abych ho probůh někde neztratil, začaly mi kalhoty za chvilku padat a musel jsem si utáhnout opasek. Zlato je fantasticky těžké, musíte je někdy vzít do ruky, abyste si to uvědomili. Do krabičky od cigaret se vejde zlatý kov v hodnotě dvou milionů korun. Ale taková krabička pak váží kolem dvou kilogramů.“

Facebook, pivo, nenávist

„Naši spoluobčané, kteří pohrdají svobodou a demokracií, jsou dnes online. Dříve četli Blesk, sledovali telku a nadávali u piva. Internet jim dal možnost své názory šířit mnohem efektivněji. Díky tomu se organizují, ujišťují o svých pravdách. Roste jim sebevědomí a stoupá hladina testosteronu. A politici – bohužel včetně mladých Pirátů – jim slibují hračku: totiž referendum. Hlasujme o vystoupení z EU! Nenechme si z Bruselu nic diktovat!“

Andrej v Palermu

Andrej tehdy v roce 2011 v Prague Business Clubu poprvé předvedl to, co od té doby vyprávěl asi milionkrát: „Žijeme v Palermu, všeci kradú, pojďme to společně změnit!“ Většina byznysmenů byla z Babiše příjemně překvapena. Měli dojem, že tento muž, kterému sice k majetku nepochybně pomohly ostré lokty, jde v jistém věku tak nějak do sebe. Možná že podobně jako původně nelítostný softwarový predátor Bill Gates začal po padesátce rozdávat svůj majetek, dala by se i energie Andreje Babiše využít pro dobro země.“

Neofeudalismus

„Mezi politology se začíná používat termín neofeudalismus. Autoři píší, že se nenápadně vracíme do dob feudálního panství, kde barony nahrazují globální miliardáři. Díky knize Kapitál pro 21. století od Thomase Pikettyho jsme se dozvěděli, že celé dvacáté století až do 70. let se snižoval příjmový rozdíl mezi běžnou populací a bohatými – v důsledku vzniku silné střední třídy a také vzhledem k vlivu levicových idejí, válek a revolucí. Posledních pár desítek let nerovnost opět roste.“

Futurolo-Gott

„Dávno před masivním rozvojem internetového bankovnictví a chytrých mobilů mluvil Karel Gott o „bezhotovostním platebním systému pomocí mikročipů“, s nimiž bude „možné z jednoho vládního centra získat o každém informaci a každého kontrolovat“… „Studená válka skončila, ale narůstá ekonomická nerovnováha mezi křesťanským a islámským světem,“ řekl prorocky zlatý slavík v roce 2001, tři měsíce před útoky 11. září.“

Rodina jako banka

„Když vkládáme lásku a přátelství do lidí kolem sebe, ukládáme si bohatství do banky mezilidských vztahů. Kdo si něco pamatuje nebo četl o válkách a krizích minulosti, ví, že nakonec se můžeme spolehnout hlavně na ty, kdo nás mají rádi. Ne na ty, kdo by nám měli pomoci, protože to mají v popisu práce. Právní systém, dnes tak spletitý a stále bující, je formalizovanou nedůvěrou. Na podání ruky a slib žádné razítko nepotřebuju.“

Všechno od taty

„Dnes neustále opouštíme a rozvolňujeme rodinné, partnerské, přátelské a sousedské vztahy. A znovu se k nim vracíme, neboť zjišťujeme, že bez těchto „silných vztahů“ to nejde. Jak zpívá Buty, „musíme zajet na chatu / musím se podívat na tatu… všechno, co umím, je od taty“.“

Buddha Babička

„Nejslavnější knihou české literatury je Babička. Šťastná to žena. Buddha z Proškova mlýna. Ve schránce své dlouhé paměti měla uloženy tisíce pořekadel a receptů, které se leštily častým citováním při všelikých příležitostech. Babička Barunku poučovala o bylinách, oblékání, jídle, mužích i o tom, jak se modlit, kdy přijde velká bouřka. Barunka nepotřebovala reklamu, aby věděla, co je nejlepší na její vlasy a pleť. Babička poradila.“

Apocalypse Wow

„Článek ve Financial Times s vtipným titulkem Apocalypse Wow si dělal legraci z boháčů, kteří si staví olbřímí luxusní bunkry. Spousta manažerů hedgeových fondů a magnátů ze Silicon Valley, kteří současný svět vynalezli, předpověděli jeho budoucí vývoj a pak tuto budoucnost obchodním talentem realizovali, se nyní svého vynálezu začíná bát. Staví si obří podzemní domy na Novém Zélandu a jiných vzdálených místech, protože se bojí změn klimatu, kyberválek a hackerských útoků…“

Jak umírat

„Krátce před jejími osmaosmdesátinami jsem babičce Jarmile pomáhal zemřít. Kontroloval jsem přístroj, který ukončil její život. Dávkovač morfia je veliký asi jako krabice od bot, docela těžký. Do jejího ležícího klidného těla vpravoval v pravidelných intervalech dávky opiátu. Seděl jsem u její postele, v bytě, v němž prožila půl století.“

E = mc²

„Slovo „energie“ zažívá konjunkturu. Za mého dětství se používalo obvykle v souvislosti s elektrickou či atomovou energií. Dnes říkáme běžně „na to nemám energii“, „to místo má dobrou energii“, případně „z týmu je cítit nová energie“. Není divu, že veřejnost si Einsteinovu rovnici E = mc² obvykle vykládá jako objev, že všechno kolem je energií v různých formách.“

Wood wide web

„I rostliny spolu komunikují. Přes kořeny si dávají echo, když zuří požár nebo hrozí jiné nebezpečí. Peter Wohlleben (autor bestseleru The Hidden Life of Trees: What They Feel, How They Communicate) tomu říká „wood wide web“ a ukazuje, jak jsou stromy navzájem propojené, jako by žily sociální život.“

Zdravé tělo se směje

„Zdravé tělo je jednou z odpovědí na to, jak si užít globální krizi. Zdravé tělo se méně bojí a více se směje. Je to prostinká věc, všichni ji známe, ale není lehké jí dosáhnout. Jednodušší je dát si pivo, kupovat hodně levného jídla a nadávat na uprchlíky.“

Muž bez kanceláře

„Ten vitální svalnatý muž jménem Farid pochází ze subsaharské Afriky. Ve volném čase rád hraje fotbal. Potkal jsem se s ním v zasedačce, protože neměl svoji kancelář. Nechtěl ji. I poté, co Farid Nasr prodal svoji cestovku Exim Tours za několik miliard korun německému koncernu, ve firmě zůstal. Kancelář nepotřebuje, jeho manažerský styl spočívá v neustálém obcházení podřízených, s nimiž svižně řeší, co je právě třeba.“

Jako dítě

„Roboti přebírají práci tam, kde je zapotřebí síla, výkonnost a efektivita. Otevírá se tím šance vydělávat si tím, co nás opravdu baví, ne mechanickou prací, kterou zastane každý chytřejší robot. To ale znamená učit se celý život, nebát se změn a rozvíjet svou jedinečnost. Zůstat zvědavý jako dítě.“

o autorovi

Jan Müller (1975), při studiích sociologie začal s novinařinou jako ekonomický redaktor v Denním Telegrafu. V letech 1997–2009 pracoval v Lidových novinách jako vedoucí přílohy Média a komunikace a magazínů Pátek a Esprit. V letech 2010– 2017 působil v Mladé frontě. Vedl zde oborový týdeník o médiích a marketingu Strategie.

Založil odborné periodikum Právo & Byznys a magazín pro „inteligentní lifestyl“ s názvem ZEN, který vycházel spolu s deníkem E15. Vedl tým autorů knihy 190 let České spořitelny. Řídil magazín Formen a na trh uvedl jeho Fashion bibli pro muže. Stál u zrodu čínskojazyčného titulu Esence – Pražský magazín. Od roku 2018 pracuje v magazínu Flowee a rozvíjí projekty Ditevsiti. cz a Denoffline.cz.