fbpx
Je dobré bát se jen trochu a krátce 2 fotografie
Dr. Bruce Lipton, autor knihy Biologie víry

Proč se nevyplatí udržovat se příliš dlouho v bojovém režimu podle vědce Bruce Liptona

Zveřejněno: 31. 5. 2018

Bylo by velmi smutné, kdyby náš život byl určován pouze našimi geny, a stejně tak by bylo smutné, kdyby byl pevně dán náš osud, což spolu velmi úzce souvisí. Jak je tedy možné vymanit se z vlivů genů, s nimiž jsme se narodili? Jak se můžeme doslova přeprogramovat, změnit svůj život, zdraví a tím i osud?

Americký biolog Bruce Lipton, univerzitní pedagog, vědec a autor několika bestsellerů jako Biologie víry, Spontánní evoluce nebo Líbánkový efekt, je známý především pro svoje objevy týkající se genetiky a možnosti ovlivňování genů a DNA prostřednictvím našeho myšlení a zaměření naší mysli. 

Související…

Fakta o imunitním systému aneb proč pesimisté nastydnou rychleji?Jak zhubnout a podpořit imunitu? Rozpohybujte svou lymfuVýchova dívek v Čechách: Dokonalost vede ke strachu

Tvrdí, že to, o čem jsme si dosud mysleli, že platí, může být ve skutečnosti úplně jinak. Nastává čas, kdy se věda a spiritualita začínají propojovat a ryze materialistický pohled dnes začínají obohacovat i aspekty duchovní povahy.

Geniální Einsteinova rovnice E = mc2

Nové poznatky většinou vycházejí z aplikace principů kvantové fyziky do praxe dalších oborů, např. medicíny, biologie, psychologie atd., kde se většina vědců ještě stále opírá o newtonovskou fyziku. Celá pravda se skrývá v geniální rovnici Alberta Einsteina E=mc2. (E= energie, m= hmotnost a c= rychlost světla ve vakuu). Tato rovnice popsaná ve speciální teorii relativity patří mezi nejslavnější rovnice všech dob právem.

Podle ní je totiž jasné, že se energie stává hmotou "jen" díky kmitání světla v určité rychlosti, avšak i tak hmota stále zůstává "jenom" energií, kterou nelze nikdy zničit, pouze se mění její forma. Einstein hmotu nazývá klidovou energií.

b. lipton prednaska 2

V říjnu vystoupí Bruce Lipton na přednášce v Praze

Mimo jiné z toho vyplývá, že zřejmě neexistuje smrt – pouze dochází k neustálým změnám formy – a že tzv. projevený reálný svět je iluzí, resp. naší vlastní mentální projekcí. Energie je totiž hmotou a naopak. Neustále jde pouze o transformaci hmoty v energii a energii v hmotu.

Je důležité si to připomínat zejména vzhledem k tomu, že strach ze smrti je pro lidi velkým stresovým faktorem. Kdo však tohle prohlédne a pochopí, obavu ze smrti již nemá, čímž se zbavuje ohromného tlaku a získává pocit lehkosti a síly, což je prospěšné pro jeho zdraví.

Strach jako motor

Proč je prospěšné vzdát se strachu, když nás podle všeho strach žene k vyšším výkonům? Spíš je to tak, že strach a s ním spojený stres je naší metlou, protože se neustále bojíme o všechno, co máme, a ženeme se za něčím nereálným, jen abychom se v očích druhých stali uznávanými. Zkusme si to rozebrat.

Darwinova teorii evoluce popisuje, že silnější vyhrává, čímž jsme stavěni do reality, kdy slabší jedinci nic nemají a umírají, protože vítězí vždy jen ti silnější. Výsledkem je náš svět se všemi jeho problémy od ekologických až po sociální, kdy je naše lidská společnost stejně jako planeta nemocná a nestabilní. Dostali jsme se do bodu, kdy nám přijde zcela přirozené a normální, že jedni žijí na úkor druhých, protože máme strach. Ve chvíli, kdy se tohoto strachu vzdáme, to najednou uvidíme jinak.

Ve chvíli, kdy utíkáme před divokým zvířetem nebo násilníkem, je stres zcela přirozenou součástí našeho chování, ovšem pokud tuto situaci cítíme každý den například v zaměstnání, stává se obranná reakce našeho těla chronicky patologickou.

Bruce Lipton vysvětluje, že stres, kterému jsme kvůli výše popsanému chápání světa denně vystavováni, má velmi degenerativní vliv na naše zdraví i myšlení, což se pak odráží v našem okolí. Přesně objasňuje, jak stres funguje. Rozlišuje přitom stres fyziologický a patologický. Jak se od sebe liší?

Ve chvíli, kdy utíkáme před divokým zvířetem nebo násilníkem, je stres zcela přirozenou součástí našeho chování, ovšem pokud tuto situaci cítíme každý den například v zaměstnání, stává se obranná reakce našeho těla chronicky patologickou a působí destruktivně na naše fyzické i psychické zdraví.

Uteč, nebo se braň

Lipton popisuje dva systémy, kterými nás příroda vybavila pro naši obranu. Jeden z nich je vyloženě fyzicky obranný princip tvořený tzv. osou HPA, v druhém případě jde o náš imunitní systém.

Osa hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) funguje na principu „bojuj, nebo uteč“. Aktivujeme ji tak, že náš mozek (část hypotalamus) vyhodnotí, že jsme v situaci, která nás ohrožuje. Hypotalamus pošle signál do hypofýzy, což je "velící" žláza, která začne mobilizovat tělo a připravovat ho na střet s nebezpečím tak, že aktivuje nadledvinky. Ty začnou produkovat hormony umožňující transformovat energii z vnitřních orgánů na energii k aktivaci obranného systému.

V přítomnosti stresových hormonů v krvi dochází k zúžení cév vnitřních orgánů z důvodu lepší výživy tolik potřebných svalů končetin a vnitřní orgány přestávají vykonávat svou základní činnost, jako je trávení, vstřebávání, sekrece, imunitní reakce a další důležité úkony. Stresová situace tedy kvůli této aktivaci obranného systému, jež je energeticky náročná, zastaví růst a obnovu našeho těla a začne aktivovat svaly, abychom mohli bojovat nebo utéct.

V přítomnosti stresových hormonů v krvi dochází k zúžení cév vnitřních orgánů z důvodu lepší výživy svalů končetin a vnitřní orgány přestávají vykonávat svou základní činnost, jako je trávení, vstřebávání, sekrece, imunitní reakce a další důležité úkony.

Ve chvíli, kdy se na nás chystá zaútočit divoké prase, to je na místě, avšak pokud už druhý týden nestíháme v práci čili náš stres je dlouhodobý, dlouhodobě se nacházíme v ochranném módu, což automaticky brzdí funkce těla i imunity. Dlouhodobé působení tohoto režimu je pro nás tedy destruktivní.

Druhý obranný systém nás chrání před malými predátory (viry, bakterie) a též je velmi energeticky náročný. Stačí si vzpomenout, jak se cítíme, když na nás „něco leze“. Najednou nemáme žádnou sílu a cítíme se slabí. Pokud na nás útočí již zmíněné divoké prase i chřipka najednou, naše tělo vyhodnotí, že prase je větší nebezpečí, a stresovými hormony boj s chřipkou zastaví. Z toho plyne, že ve chvíli, kdy jsme dlouhodobě ve stresu (módu obrany), nemáme dalších sil nazbyt a velmi lehce onemocníme.

Přednáška Bruce Liptona v Praze

Bruce Lipton, americký biolog, univerzitní pedagog, vědec a autor bestsellerů jako Biologie víry bude mít v Praze přednášku v sobotu 13. října 2018. Veškeré informace o akci se dozvíte na www.brucelipton.cz

foto: Profimedia

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.